Zdravím. Všiml jsem si Vašich příspěvků v článku Linková doprava. Většinu z těchto úprav jsem opět odstranil, ale nerad bych Vás tím zcela odradil od Wikipedie, a proto se Vám pokusím vysvětlit, v čem byla chyba.

Do článku jste přidal jednak odstavce, kde popisujete, že by podle vás provozovatelé neveřejné linkové dopravy měli označovat vozidla názvem linky a posledním trojčíslím uvedeným v licenci udělené příslušným krajským úřadem, přičemž uvádíte přímo nějaké konkrétní technické typy a rozměry, barvy a výšku písma informačních označení. Bohužel jste neuvedl odkaz na zdroj, z nějž tato svá tvrzení čerpáte, takže není možné je podle zdroje upřesnit. Tak, jak jste to napsal, to zcela jistě obecně neplatí. Provozovatelé zvláštní linkové dopravy obvykle nemají uloženu povinnost označovat vozidla zkráceným číslem linky (možná jste se setkal s nějakou výjimkou), a obecně tato povinnost neplatí už vůbec - a to ani v českém měřítku, a už vůbec ne celosvětově. Co se týče konkrétních technických požadavků na označení - nad rámec českých obecně závazných předpisů - tak ty mohou být stanoveny buď ve smlouvě konkrétního dopravce s konkrétním objednatelem, anebo v konkrétních licencích na provozování linek. Vámi editovaný článek se však týká linkové dopravy obecně - konkrétními podmínkami pro českou autobusovou linkovou dopravu se zabývají spíše specializované články Autobusová doprava v Česku a Městská autobusová doprava v Česku.

Pak jste ještě vložil do článku obrázky, které vytvořil Rkoblizek, z čehož bych usuzoval, že to zřejmě budete Vy sám. V jednodušší podobě by snad podobné schéma mohlo být užitečné, ale v tom schématu je příliš mnoho věcí, takže to pak přestává být přesné i názorné. Především, taxi zpravidla nespadá pod hromadnou dopravu, třebaže patří k veřejné dopravě. Skutečnou taxislužbu formou autobusové dopravy neprovozuje v České republice snad nikdo, a nejsem si jist, zda je to podle zákona vůbec možné. Městská a příměstská hromadná doprava je samozřejmě provozována nejen veřejnou formou, ale i neveřejnou - neveřejná doprava se nijak neomezuje na dálkové relace. Spolujízdu lze stěží klasifikovat jako veřejnou dopravu (ta je spíš typickým příkladem neveřejné dopravy). Zaměstnanci, žáci a invalidé pochopitelně mohou využívat i taxislužbu (i když na to zřejmě nedostanou žádnou dotaci). Poptávková doprava může mít rysy pravidelnosti, resp. být variantou linkové dopravy (spoje na zavolání). A poněkud ze schématu vypadlo to, co vypadlo i z českého zákona - tedy nepravidelná linková doprava (linkové taxi, kyvadlová doprava bez pevného jízdního řádu atd.). Také v jednom ze schémat vidím jakýsi přesah oblasti "linkové dopravy" přes "veřejnou linkovou" a "zvláštní linkovou" - český zákon o silniční dopravě však dělí linkovou dopravu beze zbytku - nemohou podle něj existovat linky, které by nebyly ani veřejné, ani zvláštní. Ze zákona tuším ani přímo nevyplývá, že by linka městské autobusové dopravy nemohla mít formu zvláštní linkové dopravy (to je nejspíš dané jen metodikou ministerstva, nikoliv obecně závaznými předpisy). Kupříkladu pražské linky pro tělesně postižené mají tuším licenci pro ZvLD, ale přitom plně charakter MAD.

Stručně řečeno, pokud byste chtěl zanést do schématu vztah pojmů veřejná/neveřejná a pravidelná/nepravidelná, měl by vám z toho vyjít čistý čtvrcený čtverec. Ty ostatní vztahy už moc neodpovídají realitě. A je možná zbytečné kvůli tomu schéma vůbec dělat.

Zdravím. --ŠJů (diskuse) 10. 8. 2012, 12:18 (UTC)

Zdravím, změny ohledně označení veřejných linek jsem nedělal, nicméně, pokud nějaká zákonná forma daná vyhláškou, zákonem či normou existuje, bylo by vhodné, aby se o ní vědělo, proto jsem pro, aby ten, kdo to tam přidal (než to ŠJů vymazal), tam zase vrátil s odkazem na relevantní zdroj (vyhlášku apod.)
Ani si nepamatuju, že bych tam zrovna já dával graf vymezující různé druhy doprav, který jsem vytvářel, nicméně jistě tam nějaký takový graf patří spíš než nějaké ilustrativní obrázky plánku nějakého MHD. Protože čtenáři wikipedie na ní předpokládám hledají spíš informace než jen že se chtějí pokochat hezkou formou (na úkor obsahu)...
Nicméně u toho grafu bych se zastavil a rád ho "sladil", aby byl všeobecně přijatelný u pro ŠJů. Sice pak píše, že vlastně ani nemá cenu nějaký graf dělat, ale já myslím, že má, že bychom si měli vyjasnit, co rozumíme "veřejnou" a "příměstskou dopravou", pokud máme na těchto pojmech stavět další výklady.Tedy prosím o diskusi na tato témata:
1) Z čeho prosím vyplývá, že by taxislužbu měl někdo provozovat autobusy? To bude nedorozumění, pokud to vyplývá z nějakého mého produktu, tak to rád napravím, jen když zjistím, kde.
2) městská hromadná doprava že může být neveřejná - nějak si nevybavuju žádný případ - má smysl pojem MHD rozšiřovat i do neveřejné části?
3) naopak si umím představit, že by nějaká obec či město v noci či na okrajích mohl zajišťovat dopravou formou sdíleného taxi (tedy vozidlem do 9míst), proč apriori vylučovat?
4) pod pojmem "příměstská doprava" si představuju veřejnou dopravu mimo města, typicky "modré" autousy a vlaky a tímto grafem jsem chtěl upozornit, že není důvod se omezovat jen na veřejné spoje, že funkci této dopravy stejně dobře, ne-li lépe může v některých případech splnit i poptávková doprava a sdílené taxi;
5) přijde mi nesprávné omezovat se pouze na pojmy definované naším zákonem
a) prvně přepodkládám, že zde popsané jevy přece neplatí pouze pro ČR, zatímco uvedený zákon 111 platí pouze v ČR; v jiných zemích mají jiné zákony a trochu jinak definované pojmy
b) zákon je obraz skutečnosti a ne obráceně, že by skutečnost byla vytvářena na základě zákona. Zákon odráží jen něco ze skutečného světa, věci v zákoně jsou podmnožinou všech skutečných věcí; takže omezovat se při popisu skutečnosti na zákon "doprava xy v zákoně není tak neexistuje". Něco jiného by bylo, kdyby se stránka jmenovala "linková doprava ve smyslu Silničního zákona".
c) ale souhlasím, že je k věci přehledně znázornit dělení doprav podle SIlničního zákona - co třeba takové?
To dělení (ač jsem ho tam třeba teď nedával) bych na stránce linková doprava rád zanechal, ale samozřejmě v přijatelné formě. I bych přistoupil na to uvést dvoje dělení - podle skutečnosti (platné pro celý svět) a podle zákona 111 (uvádím výše) - co myslíte ŠJů?
Zdraví Robert Koblížek --rkoblizek (diskuse) 10. 8. 2012, 13:59 (UTC)
Díky za odpověď. Editor z této IP adresy se nám nejspíš neozve, ale budiž, můžeme pokračovat v diskusi tady.
České obecně závazné předpisy a jejich požadavky na označení linek či vozidel jistě známe a můžeme je ocitovat (otázka je, zda to má být právě v tomto článku). Ovšem to, co jsem z článku odmazal, byly evidentně nějaké speciální požadavky dané nejspíš nějakou konkrétní smlouvou, licencí nebo vnitřním předpisem nějakého výrobce či dopravce – a to zde bez upřesnění a bez zdroje nemá smysl uvádět. To by snad mohlo patřit do článku o konkrétní IDS či MHD, pokud bychom znali zdroj.
Ten graf je především hrozně chaotický - snaží se řešit dohromady mnoho různých, navzájem nesouvisejících pojmů a proto se mu ani nedaří a nemůže dařit ty vztahy správně vyjádřit. Naproti tomu, schéma nějakého linkového vedení či fotka ukazující, jak jsou typicky označována vozidla v linkové dopravě, nepochybně má velkou ilustrativní hodnotu a není to jen nějaká planá dekorace a už vůbec ne na úkor obsahu. Zda vysvětlení pojmu linkové dopravy musí pomáhat nějaký graf, tím si tak jistý nejsem.
1) Co je to "vozidlo hromadné dopravy osob" je v českém právním řádu definováno celkem přesně. Taxík to není a mám pocit, že taxislužbu takovým vozidlem ani provozovat nelze. Takže v grafu nazvaném "rozdělení hromadné dopravy" nemá taxislužba vůbec co dělat. Taxislužba je sice veřejnou dopravou, ale rozhodně není hromadnou dopravou. A pokud bychom chtěli mikrobusy pasovat na hromadnou dopravu, tak bychom v terminologii dělali zmatek. Doprava osobními automobily se prostě standardně do pojmu hromadná doprava nezahrnuje, a mikrobusy pro 8 cestujících jsou dle české i mezinárodní legislativy osobními automobily.
2) Linky zvláštní linkové dopravy určené pouze k obsluze na území města nejsou žádnou výjimkou, jsou celkem běžné. Nikde není dáno, že by linky ZLD mohly být jen příměstské nebo mimoměstské. Ostatně nějaký příklad jsem už výše uvedl - nestačí?
3) Mikrobusy do 9 míst jistě lze provozovat různou dopravu v rámci obce i mimo rámec obce, veřejně i neveřejně, pravidelně i nepravidelně, ale to opět nepatří do tématu hromadné dopravy.
4) Pojmy příměstská doprava, regionální doprava, meziměstská doprava či dálková doprava nejsou exaktně definované a v zásadě si pod nimi může představovat každý, co chce. Příměstskou dopravou se nejčastěji rozumí doprava ke spojení většího města s jeho okolím, případně doprava v rámci širší aglomerace takového města. Ale toto rozdělení je na definici linkové dopravy vcelku nezávislé a není důvod, proč by bylo nutné ho cpát do toho grafu. Jistě: dopravu v jakékoliv relaci lze zajišťovat veřejně i neveřejně, pravidelně i nepravidelně, malými i hromadnými vozidly. Ale má smysl kvůli tomu dělat nějaký supergraf, kde se bude kombinovat všechno se vším?
Když porovnám ty dva grafy a pokusím se najít rozdíl, tak vidím, že tvrdíte, že podle vás zákon 111/1994 Sb. (předpokládám, že "silničním zákonem" jste zákon o silniční dopravě nazval omylem, protože silniční zákon je o něčem úplně jiném) znemožňuje zaměstnancům, žákům a ZTP používat MHD, a že snad existuje jakási linková doprava, která není ani veřejná, ani zvláštní, a že taxislužba je řazena mezi hromadnou dopravu. Nic z toho není pravda, a krom toho v tom grafu není poznamenáno, kam se tedy podle českého zákona řadí například sdílené taxi, spoje na zavolání, zájezdy či kyvadlová doprava bez pevného jízdního řádu na pevné trase. Ta stupnice "ovlivnitelnosti dopravními požadavky cestujících" na pravé straně je úplně vycucaná z palce - vždyť na železnici také existuje možnost posílení či operativní změny vlaků, vlaky na objednávku, zastávky na znamení a plno dalších prvků poptávkové dopravy. A vůbec tam nemá moc logiku, proč by dálková linková doprava měla být méně ovlivnitelná požadavky než linková doprava v rámci ZDO či ODO (je to spíš naopak - v nedotované dálkové dopravě dopravce může reagovat operativněji než v dotované dopravě, kde je vázán byrokracií veřejné objednávky). Ve druhém grafu vidím, že spolujízdu řadíte na pomezí veřejné a neveřejné dopravy, ač jde o typicky neveřejnou dopravu, a z jakéhosi záhadného důvodu tím grafem tvrdíte, že zaměstnanci, žáci a ZTP nikde ve světě nemohou využívat taxi ani sdílené taxi. Anebo tvrdíte, že poptávková doprava je něco zcela jiného než zájezdy, spolujízda nebo sídlené taxi, ač to vše jsou ve skutečnosti formy poptávkové dopravy.
Pokud chcete říct, že některé druhy dopravních služeb český zákon speciálně nezmiňuje a tedy ani vzájemně nerozlišuje, tak je snad lepší to do článku normálně (s příslušným zdrojem) jasně napsat. A je to lepší než nějaké nejasné a nepřesné grafy. A totéž platí pro ty formy dopravy, na které se český zákon obtížně aplikuje nebo které dokonce český zákon znemožňuje legálně provozovat. --ŠJů (diskuse) 14. 8. 2012, 19:21 (UTC)