Diskuse:Ukřižování
Příčinou smrti bylo pravděpodobně udušení, selhání ledvin v důsledku myoglobinurie (díky bičování před popravou), dehydratace nebo srdeční selhání v důsledku stresu. Navzdory častému omylu to nebylo vykrvácením. Doporučuju tenhle web: je sice hlavně o Kristovi, ale nejsou to takové ty pámbíčkářské žvásty, ale ukřižování rozebrané do nejmenších detailů. --Bodlina 12:34, 25. 8. 2006 (UTC)
Ja jsem to vycetl z knizky. Je samozrejme, ze ta knizka se mohla mylit. Resersi na tohle tema jsem delal asi pred 5 lety, takze si podrobnosti nepamatuju.
Budu samozrejme rad, kdyz tento clanek bude fakticky presny. Nicmene si nemyslim, ze by to, co jsem vyzkoumal, bylo vyslovene spatne. Mstasa
- Podle mého názoru zatím článek tvrdí obecné věci, které nejsou obecné (existovalo více typů křížů, některé měly sedátko, více způsobů vztyčování, nejsem si ani jist nutností zbičování). --Postrach 12:53, 25. 8. 2006 (UTC)
- Bičování samozřejmě nutnost nebyla, ale bez pořádného zbytí by dotyčný mohl na kříži živý viset i několik dní. A voni ani ti římani nebyli tak krutí :/ --Bodlina 13:06, 25. 8. 2006 (UTC)
- Hmm - já si myslel, že právě utrpení bylo důvodem k tomuto způsobu popravy. Bylo bičování důsledně uplatněno například při hromadném křižování Spartakových spolubojovníků na Via Appia v roce 73 před n. l. ? --Postrach 13:17, 25. 8. 2006 (UTC)
- Tak to opravdu nevím, nejsem historik. Faktem zůstává, že vážnost zranění způsobených důtkami byla nepřímo úměrná přežití na kříži. Utrpení bylo součástí popravy, ale když vám visí odsouzenec několik dní, stejně už nikoho nebavilo se na něho dívat. Ze stejného důvodu lámali ukřižovaným nohy - pak udusili se rychleji. --Bodlina 13:29, 25. 8. 2006 (UTC)
mechanismus úmrtí editovat
není pravda, že by mechanimus příčiny úmrtí u ukřižování nebyl lékařsky pochopen. K úmrtí dochází vlivem udušení a to z následujících důvodů: při ukřizování dochází díky zavěšení a poloze rukou k natažení pomocných dýchacích svalů napojených na hrudník (zejm. pectoralis major a další) a tím dochází k tomu, že se žebra dostávají do inspirační polohy. Dostatečný výdech, aby bylo možno zachovat ventilaci, je tedy možný pouze pomocí usilovného expiria, které však není součástí mimovolních dýchacích pohybů - při dýchacím cyklu se zapojí bránice a mezižeberní svaly a dochází ke zvedání žeber a zvyšování objemu dutiny hrudní. Do klidové polohy se potom hrudník dostává vlastní elasticitou pasivně. Při ukřižování je hrudník v trvalém inspiriu a objem dutiny hrudní je vyšší, a tudíž k dýchání dochází opačným způsobem - pasivní inspirium, aktivní expirium - což však lze pouze volním ovlivněním dýchacích svalů. Ukřižovaný tedy musí být v neustálém vědomí, aby zachoval dostatečnou ventilaci, jakmile ztratí vědomí nebo usne, dojde k hypoventilaci, hypoxii, hromadění CO2, což ho zezačátku z bezvědomí může probrat, ale jen do určité hranice, pak je s ním konec. Dá se říct, že je to jeden z nejhorších způsobů úmrtí. Challenger
Tvary křížů editovat
Bohužel už si nevzpomenu na zdroj, ale myslím, že kříži ve tvaru X se ve středověku říkalo kříž sv. Ondřeje. Třeba by bylo vhodné to doplnit, pokud ovšem někdo znáte zdroj ;) --Formol 02:19, 13. 7. 2008 (UTC)
- Co třeba Ondřejský kříž? Říkalo se mu tak proto, že na něm byl ukřižován sv. Ondřej, kupodivu. Ale takových variant je víc, třeba Kříž svatého Petra (obrácený kříž normální, na němž byl podle legendy ukřižován sv. Petr) či kříž svatého tuším Antonína ve tvaru písmene T...--Váš Mostly Harmless 07:26, 13. 7. 2008 (UTC)
- Já také nejsem žádný znalec ani obdivovatel těchto praktik. Nicméně mám zato, že bylo celkem lhostejné na jakém kříži člověk vlastně zemřel - nejsem si jist zdali to ve strověku bylo nějak podrobně rozlišováno. Pokud však ano, chtělo by to seriózní vědecký zdroj ** Zdravím vespolek --MiroslavJosef 08:51, 13. 7. 2008 (UTC)
- Mno...křížů bylo víc, ale z hlediska toho, na jakou variantu bude dotyčný přibit, se při ukřižování jako formě trestu nerozlišovaly. Souviselo to se zvyklostmi dané země (v římské říši byl dle ikonografických památek nejčastěji užíván "klasický" kříž a kříž ve tvaru písmene T, v některých zemích se odsouzenci prostě přibíjeli ke kmenům stromů, na Blízkém Východě k prostému kůlu a tak dále) a příslušného kata (srovnejte třeba, že Kristus byl dle běžné představy, která nemusí být až tak vzdálena realitě, ukřižován na "klasickém" kříži, ale dva lotři kolem něho na kříži ve tvaru písmene T) i jinými, spíše náhodnými faktory, například sv. Petr byl na obráceném kříži ukřižován na vlastní žádost. Nemyslím, že by to bylo někdy vůbec seriózně pojednáno, ani že by to za takové pojednání stálo. --Váš Mostly Harmless 09:42, 13. 7. 2008 (UTC)
- Na tato témata existuje spousta pojednání. Jak byl člověk ukřižován, význam mělo minimálně v tom, že to určovalo, jak dlouho bude umírat a jak dlouho přitom bude trpět. Sv. Petr to asi nevěděl, ale vybral si vcelku dobrou variantu. Rozhodovaly i maličkosti - opora pro nohy prodlužovala umírání tím, že trpícímu umožnila delší zápas. Etc. Výše je stručně zmíněn hlavní princip, jak docházelo ke smrti. --Cinik 09:53, 13. 7. 2008 (UTC)
- Jaká třeba? Těžko říct, jestli to byla otázka místní zvyklosti, nebo katovy racionální úvahy Jen k tomu Petrovi, stojí psáno (na en wiki): The origin of this symbol comes from the Catholic tradition that St. Peter was crucified upside down, as he felt he was unworthy to be crucified in the same manner that Christ died (upright). Reálně si ale vybral lepší variantu... --Váš Mostly Harmless 15:00, 13. 7. 2008 (UTC)