Diskuse:Trojská lávka

Betonová

Pokud byla nosnými prvky ocelová lana, není označení lávky jako "betonová" výstižné. --Uacs451 (diskuse) 4. 12. 2017, 17:30 (CET)

Souhlasím s Vámi, tak to změňte. --Martin2035 (diskuse) 4. 12. 2017, 19:33 (CET)

Chtěl jsem do úvodu stručně uvést charakter lávky, aniž bych ho zatížil detaily technického řešení. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 12. 2017, 19:38 (CET)

@Uacs451, Martin2035: No já nevím, konstrukcí to připomíná spíš betonový předpjatý most. Nosným prvkem jsou jak lana, tak i betonové panely (ve světle této argumentace by pak byl předpjatý beton i železobeton ocelovou konstrukcí). Navíc jej navrhoval ing. Stráský, což je betonář. Po kolapsu dělal rozbor mj. ing. Drahorád, to je také inženýr z pražské katedry betonových konstrukcí. — Draceane ^diskuse_příspěvky 7. 12. 2017, 23:04 (CET)

Mně by se zdálo vhodné, aby si z úvodu laik udělal přibližnou představu, že nejde např. o dřevěnou či ocelovou lávku. Beton je to co každý vidí, ale chápu, že je zvykem označovat most dle konstrukce. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 12. 2017, 23:35 (CET)

@Matěj Orlický: Jenže já jsem toho názoru, že lávka je betonová i po stránce konstrukční. Zkusím označit kolegy stavaře @JAn Dudík, Jan Polák:, co si o tom myslí. — Draceane ^diskuse_příspěvky 7. 12. 2017, 23:39 (CET)

Podle mě jsou nosnými prvky ocelová lana, na kterých jsou navlečené betonové prvky mostovky. Předepjaté to nejspíš není vůbec nebo jen malou silou. Kdyby ty prvky byly dřevěné, plastové, ocelové, hliníkové nebo já nevím jaké, fungovalo by to stejně. (Pokud je Ing. Stráský betonář, možná to vysvětluje, proč nenavrhl metodu kontroly lan. Pro mě jako strojaře je to nepochopitelné.) --Uacs451 (diskuse) 8. 12. 2017, 07:13 (CET)

V tom bude možná zakopaný pes, že tu nemáme přesnější popis konstrukce dle zdrojů. Aspoň přidávám, jak ji autor lávky popisuje: Daná konstrukce se dělá tak, že se mezi pevné bloky natáhnou lana, na ně se poskládají prefabrikované prvky - tomu říkáme segmenty. Jakmile se poskládají všechny tyto segmenty, tak se protáhnou další lana, vybetonují se spáry mezi těmi prefabrikovanými prvky a napnutím lan se konstrukce vzpíná. Opírá se o opěry a tím způsobem v ní vzniká tlak, stává se tedy tuhou.[1] Mně ta konstrukce jako laikovi vždycky trochu vrtala hlavou, zejména jaktože se ta neviditelná lana neprověsí a nemají nikde viditelný dopínací mechanismus. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 12. 2017, 10:56 (CET)

Aha, díky. Předpětí (ne velké) tam tedy je a lana se opravdu nedají kontrolovat; předpokládalo se, že je to utěsněné. --Uacs451 (diskuse) 8. 12. 2017, 12:19 (CET)

Já nejsem přímo mostař, ale zeptal jsem se dále. Jde o metodu předpjatého pásu a most lze vskutku řadit mezi předpjaté betonové mosty. A ještě jsem dostal tip na @Herigona:. JAn (diskuse) 8. 12. 2017, 13:39 (CET)

Dobrý den. Konstrukční systém předmětné lávky se nazývá předepjatý pás. Nosným prvkem je ve zjednodušení betonová řetězovka. Ocelová lana tam mají funkci předpínací, tedy obdobně jako výztuž v železobetonu jde o součást betonové (v tomto případě předepjaté) konstrukce. Při výstavbě byla přes řeku natažena nosná lana (provizorní nosná konstrukce) a na nich se rozmístily prefabrikované železobetonové segmenty (s připravenými otvory). Těmi se pak protáhla přepínací lana a ta se napnula a otvory zalily. Tím se z toho stal výše uvedený předepjatý pás. Proto je betonová lávka název výstižnější, i když zjednodušující. Montážní lana zůstala a nějak, nevím jak, se ochránila proti korozi. Problémem, a uvidíte, že i jednou z příčin kolapsu, je, že betonové panely nejsou dokonale ohybné, takže v místě styku mezi panely vznikají, kromě trhlin umožňujících korozi, i parazitní napěti. Ta jsou o to větší, jak je konstukce méně napjatá. Takže se nám ochladilo, zrezlá lana se více napnula, něco prasklo, a když se oteplilo parazitní napětí udělala svoje. Z půl roku vydá Kloknerův ústav zprávu a budete mne moct oznámkovat. Herigona (diskuse) 8. 12. 2017, 16:02 (CET)

Děkuji za vysvětlení, mám jen dotaz, "přepínací lana" je skutečně termín nebo překlep (z "předpínací")? --Jvs 8. 12. 2017, 17:26 (CET)

Překlep. Herigona (diskuse) 10. 12. 2017, 22:13 (CET)

Děkuji za vysvětlení. Vnímám to tak, že zatímco běžné předepjaté železobetonové stavební díly jsou namáhány ohybem (a jsou tuhými tělesy, kterými je např. možno manipulovat jeřábem), zde jde o pás, u kterého hlavním způsobem namáhání zůstává tah. Proto bych byl nerad, kdyby se označení druhu konstrukce nějak dále zjednodušovalo a jsem rád, že JAn ponechal v textu obě pojetí - je betonová, ale zavěšená, nejde o železobetonové těleso namáhané ohybem. --Uacs451 (diskuse) 9. 12. 2017, 11:33 (CET)

Termín zavěšená betonová lávka je v tomto případě nesprávný. Ten je vyhrazen pro konstrukce, které jsou zavěšeny lany upevněnými na jednom nebo více quasi pevných bodech (most SNP v Bratislavě). Nezaměňujte s visutým mostem, kde jsou nosná lana zavěšena na visutém lanê.(Golden Gate v San Francisku). Správně je Před(e)pjatý betonový pás nebo zjednodušeně betonová lávka, mezilehlé zjednodušení je, jak vidíte, velmi ošidné. Herigona (diskuse) 10. 12. 2017, 22:41 (CET)

Samozřejmě to nezaměňuju s žádným visutým mostem :-) Začal jsem sdělením, že "betonová" je pro mě nepřípustné zjednodušení. Ocel selhala (byť na základě trhlin v betonovém zakrytí) a most spadl. Není to tak, že by beton selhal a most spadl. --Uacs451 (diskuse) 11. 12. 2017, 18:48 (CET)

Šíf

Ten šíf, který nejprve poškodil trojský jez a pak zničil pontonový most je asi totožný s jeřábovou lodí, zmiňovanou v další sekci. Asi by to chtělo nějak upravit.--Rosenfeld (diskuse) 9. 12. 2017, 11:15 (CET)

Aha, tak dle blogu, použitého jako zdroj (!!!), to není to samé...ale ten šíf mě fakt bije do očí, Mein Gott --Rosenfeld (diskuse) 9. 12. 2017, 11:50 (CET)

Štěkání

Z článku jsem odstranil větu: "Média i opoziční pražští politici kritizovali i primátorku Adrianu Krnáčovou." Mohl bych totiž podle stejné logiky doplnit i větu:

Představitelé ČKAIT kritizovali i soudní znalce, vyšetřovatele, zastaralé předpisy, státního zástupce (za to že se odvolával na Wikipedii), za organizaci údržby pak Technickou správu komunikací a hl. město Prahu. (zdroj)

Snad není důležité kdo na koho štěkal a prohlašuji, že paní Krnáčová ani pp Stráský/Semecký nejsou moji příbuzní. Neví prosím někdo, zda již máme pravomocný rozsudek? Děkuji --Petr Říha, Hradec Králové (diskuse) 1. 5. 2022, 09:04 (CEST)

Dobrý den, pravomocný zatím ne, nepravomocně byli obvinění 8. 3. t. r. osvobozeni (vizte např. zde--Martin Vrut (diskuse) 1. 5. 2022, 09:26 (CEST)

Věrohodné zdroje

„Stavba byla kritizována za vysokou cenu a použití tropického dřeva afrického stromu Lophira alata, ...“ Věrohodným zdrojem mají být články s osobním názorem pana Jiřího Jakla publikované na Zvonečníku a Ekolistu? Opravdu stačí napsat kamkoliv na web svůj názor (článek) a hned je z toho věrohodný zdroj?

--94.113.127.188 4. 9. 2023, 22:07 (CEST)

Mám za to, že na čtenáři, aby si zdroje, jejich původ, kvalitu a důvěryhodnost autora ověřil. Většina lidí se shodne na tom, že se blogy se mezi kvalitní a věrohodné zdroje neřadí. Můžete (nejen v tomto článku) reference označovat šablonou {{lepší zdroj}}, abyste ostatní čtenáře o nekvalitním zdroji varoval. --Tengoblinekcz (diskuse) 4. 9. 2023, 22:15 (CEST)

@Tengoblinekcz, 94.113.127.188: Obecně vzato, blogy mohou být různé kvality, od pochybných přes normální vcelku důvěryhodné až po vysoce kvalitní a důvěryhodné. Podobně je tomu i s kvalitou a důvěryhodností zpravodajských i odborných webů, tištěných periodik a tištěných publikací. U blogů a podobných webů redigovaných jednou osobou je situace přehlednější v tom, že jejich důvěryhodnost se přímo odvíjí od důvěryhodnosti a kompetence autora. U kolektivních redakcí či publikací schovaných za právnickou osobu může být kvalita velmi kolísavá a odpovědnost rozptýlená.

U výše uvedené informace není problémem to, jaký zdroj byl využit, ale že informace byla do Wikipedie vnesena ve vyhýbavé, zobecněné, zkreslující podobě - tedy nikoliv jako informace o tom, že ta a ta osoba či organizace někdy a někde vznesla nějakou námitku (a že na tu námitku někdo nějak reagoval nebo nereagoval). Ekolist je dostatečně významným médiem na to, aby v něm publikovaná kritika od nějakého Jiřího Jakla (i kdyby byl jinak neznámou osobou) stála za zmínku. Samotný fakt, že bylo použito dřevo stromu Lophira alata, zpochybněn nebyl a vychází z oficiálních sdělení mj. náměstka Scheinherra, a to, že tento fakt byl kritizován Jiřím Jaklem a ekologickou platformou Zvonečník, je také vcelku důvěryhodnou a nezpochybněnou informací. Jen tedy je informace v článku reprodukována zavádějícím způsobem, jako by oněm kritikům vadila pouze vysoká cena, ačkoliv ve skutečnosti tomu Zvonečníku šlo o ničení deštných pralesů, a vysoká cena byla jen druhotnou námitkou, a chybí vysvětlení, jaký je vztah mezi Jiřím Jaklem a platformou Zvonečník (tj. že je jejím předsedou, tj. de facto nejde o kritiku ze dvou různých stran, jak by se mohlo zdát z referencí, ale nejspíše stále o jednoho a téhož kritika vycházejícího z symbolicko-ideologických pozic). Jiří Jakl jako předseda zmíněné ekoplatformy ČSSD (a mj. např. někdejší předseda komise pro životní prostředí a zemědělství Rady Královéhradeckého kraje) z politického hlediska úplně neznámou a bezvýznamnou osobou také není. Zatím není důvod k sebemenší pochybnosti o tom, že použití toho dřeva veřejně kritizoval, tj. v důvěryhodnosti té informace zde problém opravdu není. Nevím, jaký „lepší zdroj“, který by dokládal Jaklovu kritiku, by si tady kdo představoval. Věrohodnost zdroje opravdu nemá znamenat, že by se čtenář musel s jeho názory ztotožňovat. --ŠJů (diskuse) 3. 11. 2023, 16:56 (CET)