Diskuse:Slované

Aktivní diskuse

2. gradištsko-charvátský mikrojazyk, jímž mluví asi 50 tisíc osob v Burgenlandu (chorvátsky Gradišče) a ve Vídni. Kulturními středisky jsou Eisenstadt (charvátsky Železno) a též Vídeň; geneticky je spjats čakavským nářečím. Gradišče, též Gradište (Burgenland) je oblast ve východním Rakousku mezi východním výběžkem Alp a maďarskou nížinou. Má asi 270 tisíc obyvatel, z nichž je asi 50 tisíc Charvátů, kteří žiji asi v 80 obcích. Podle rakouské státní smlouvy z roku 1955 byla jim přiznána plná rovnoprávnost (školy s mateř­ ským vyučovacím jazykem, vlastní organizace, tiskoviny), která není zcela realizována;

3. molizskocharvátský mikrojazyk, jímž mluví v Itálii (v Molize, dnes Campobasso) asi 5 tisíc osob. Geneticky je spojen se štokavským nářečím ikavského typu; 4. prekmursko-slovinský mikrojazyk. Prekmurje je oblast v severovýchod­ ním Slovinsku a zasahuje též do sousedních okresů v dnešním Maďarsku a Rakousku. Slovinských obyvatel Prekmuří je asi 90 tisíc. Podle Duličenka je to jazyk, který postupně mizí;

5. čakavský mikrojazyk. Tento mikrojazyk je nebo byl rozšířen v charvátském Přímoří od poloostrova Pelješce až po Istrii. Jeho hlavními kul­ turními středisky jsou Split a Rijeka. Dodejme, že už vyšly dva díly čakavBko-německého slovníku (Čakavisch-deutsches Lexikon, Wien, I, 1979, II, 1981). Třetí díl Čakavische Texte vyšel v roce 1983. Slovník i texty připravili do tisku P. Šimunovié a R. Olesch. Třetí díl je z našeho hlediska nejzajímavější, neboť obsahuje nářeční texty dalmatsko-ikavské, ekavsko-ikavské, ekavské (i ikavské) v Istrii a zápisy čakavštiny v zahraničí (z Burgenlandu a ze severní Ameriky), dále výběr ukázek z básnické tvorby převážně současných autorů (např. M . Franičeviée, D. Ivaniševiée, S. Vučetiée aj.) a ukázky neJBtarších písemných památek (např. Bašská deska z ostrova Krk u z roku 1100, Poljanská listina z ostrova Brače z roku 1250 aj.) (Petr, 1980, 1982, 1984); 6. kajkavský mikrojazyk se nachází v oblasti Záhřebu, Varaždinu, Belovaru, částečně též v Istrii a v Gorském Kotáru. Hlavním kulturním centrem je Záhřeb; 7. banátsko-bulharským mikro jazykem mluví asi 15 tisíc obyvatel v sever­ ním Banátu v dnešním Rumunsku a v jižním Banátu v dnešní Jugoslávii. Patří k vymírajícím mikrojazykům;8. kašubský mikrojazyk, jehož kulturním střediskem je Gdaňsk, je dále rozšířen v Bydhošfském a Košalinském vojvodBtví a mluví jím údajně asi 300 tisíc lidí. Tzv. kaiubitina byla v minulosti, pokud se nemýlím, polabsko- -pomořanským nářečím; 9. laáský mikrojazyk je podle autora vytvořen na základě slezských nářečí v „Československu a v Polsku"; 10. východoslovenský mikrojazyk je podle autora Duli čeňka jazyk, který se pokoušeli vytvořit v době 2. světové války na východním Slovensku. Veškeré pokusy však ztroskotaly;

11. karpatorusínský mikrojazyk nebo tzv. „ezičije" byl v minulosti jazyk v Zakarpatí. Nyní se jím mluví pouze ve státech Pennsylvania, New York a částečně také v Connecticutu a New Jersey;

12. rezjanským mikrojazykem mluví podle Duličenka asi 3 tisíce Slovinců v Režii v Itálii. Rezjané (Resjané, Resiané) jsou Slované žijící na goricko- -gradištské hranici v horní části údolí potoka Učja (ital. Uccea), přítoku Soci, v hornaté krajině Monte Canin (2592 m) v okrese Moggio, provincie Udine. Ottův Slovník naučný uvádí asi 4 000 osob, Duličeňko píše, že jich tam dnes žije asi 3 000. Jejich nejznámější literární památkou je Rezjanský katechis­ mus. Největší zásluhy o poznání Rezjanů má Baudouin de Courtenay. Všech dvanáct mikrojazyků jsem zde uvedl jednak proto, že se domnívám, že vyvolají diskusi,

Nechci vypadat jako čecháček, ale od kdy se vyčlěňují slezané, moravané a češi samostatně?--Chmee2 23:31, 20. 2. 2006 (UTC)

Vážení, zapomněli jste na slovany, Rebeken na Rujaně a Drevanské Vendlandy u Hanoveru a Hanburgu do dnes žijící, na Korutánce Gradiše, Gradyšany, Chrvaty v Rakousku, a na Rezjany v Itálii ve vesnicích u Udíne cca. jen 6000, obyvatel na Chrvaty v Itálii, jsou to všechno Slované, kteří žijí na sídelní domovině od cca. 5, stol.

Moravané a RusíniEditovat

Vrátil jsem editaci [1] zpět, protože z odkazů uvedených ve shrnutí editace nešlo poznat, proč by to tak mělo být. --Miraceti 10:01, 11. 2. 2008 (UTC)

IMHO jde o tom, že Vámi vrácené odrážkování evokuje dojem, že Moravané a Rusíni jsou "podmnožinou" Čechů a Ukrajinců, nikoli samostatné národy, což dle anonyma podle definice v článku národ není pravda. V tomto případě souhlasím s anonymem, ale je nutné to udělahit komplexně - co by tomu řekli Kašubové a Černohorci? Ať je všechno na stejné úrovni. (změnu ale nedělám, protože neočekávám jednotnost v názoru a je lepší o tom diskutovat předem než dodatečně) --Váš Mostly Harmless 16:44, 11. 2. 2008 (UTC)
Podle mého názoru byla editace anonyma v rozporu s doporučením Wikipedie:Žádný vlastní výzkum. Zrušení této editace Miracetim proto považuji za správné. Editace uvádějící, že Moravané jsou národ odlišný od Čechů (tzn. z hlediska národnosti je vztah mezi Moravanem a Čechem stejný, jako např. mezi Srbem a Bulharem či Angličanem a Číňanem), by měla být doplněna důvěryhodným zdrojem. Současně by, podle mého názoru, měla být taková editace provázena odpovídající úpravou hesla Moravané.--Dr. Králík 17:23, 11. 2. 2008 (UTC)

Historicé etnikum vs. součastnostEditovat

Ten článek plete 2 docela odlišné věci:

  • Slované jako historický národ
  • Slované jako skupina dnešních národů mluvící slovanské jazyky.

Míchaní těch dvou pojmů pochází z období nacionalismu (nacisti to rád dělali), ali dnes to je naprosto zastaralé. Nahabedere 17:21, 9. 4. 2008 (UTC)

Tedy, když už jsme u té přesnosti, Slované nebyli národem. Ani „historickým“, ani žádným jiným. A je velkou otázkou (prakticky nezodpověditelnou), zda u nich v prehistorii existovalo vědomí společné jednoty/původu. Jinak nevidím důvod, proč by se raně středověcí Slované a jejich dnešní potomci (moderní politické národy) neměli objevit v jednom článku. --Iaroslavvs 20:46, 9. 4. 2008 (UTC)

Souhlasím, ale to nic nemění na tom že ten članek ty 2 pojmy uplně plete: Na začátku píše o součastnosti, a potem piše o etnogenesi historických Slovanů, pak zase o dnešních jazycích, a potom o historickém náboženství atd ... Nahabedere 11:17, 10. 4. 2008 (UTC)

Aha, tohle ti vadí. Nu, pak tedy doporučuji jediné: EsO! --Iaroslavvs 16:19, 10. 4. 2008 (UTC)

Slezane nejsou skupinaEditovat

Prominte muj cesky, ale a-proc psete, ze Slezane jsou skupinou stejne jako Polaci? Slezane to je takova skupina jak Mazuri, Velkopolane, Malopolane, Mazovsane. Urcite byli Oni oddeleni, proto jeich individualni tradice je mocnejsi nez kde inde v Polsku, ale to je jeno sila tradici, a ne inna skupina.

NedostatečnéEditovat

Vím a čtu i výše, že je to kontraverzní téma kvůli Moravanům a národům vůbec, ale musím. Kapitola o Slovanech ve střední Evropě hovoří jen o kmeni Čechů a nezmiňuje mnohé jiné slovanské kmeny, třeba Milčany a Chorvaty. Příznivci historických portálů naší Wikipedie zde mají velký prostor k doplnění tohoto i navazujících hesel z historie našich národů. Chce to ne laika (jako jsem já), ale nějakého studovaného historika.--Zákupák 30. 12. 2010, 15:49 (UTC)

Bacha. Slované přijali také protestantskou... církev!

SAMOVA RÍŠAEditovat

To snád nemyslíte vážne že centrum Samovej ríše bolo v Čechách? Ja viem každí by ju chcel mat u seba. My na Slovensku a Slovinci v Korutánsku, ale stopercentne to tvrdiť nemôžete nech máte akékoľvek zdroje, pretože zatial sa to jednoducho nevie. Tak bud uvedte všetky možné alternatívy, alebo tam jednoducho napíšte že centrum nebolo ešte lokalizované. Po Samovej smrti sa ríša zrejme rozpadla na menšie kmenové zoskupenia v Čechách, Morave, Slovensku, Maďarsku a v Korutánsku. I ked lokalizovať Vogastisburg do Augsburgu by bola tiež zaujímavá téma, len neviem nič o vykopávkach v jeho okolí. Ale ako pohraničná pevnost, no kto vie. Bynk.195.91.5.186 17. 4. 2013, 21:09 (UTC)

Země s významnou populací - infoboxEditovat

Nevím, zda to někdo už dal na přetřes. V infoboxu je nezměnitelný titulek "Země s významnou populací". Jedná se ale jasně o "Národy s významnou populací". Dá se to nějak uvést na pravou míru? --Zbrnajsem (diskuse) 7. 10. 2013, 20:57 (UTC)

Externí odkazy či reference byly změněny (srpen 2018)Editovat

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 7 externí odkazy či reference na stránce Slované. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 21. 8. 2018, 04:45 (CEST)

Zpět na stránku „Slované“.