Diskuse:Ramesse VI.

Poslední komentář: před 5 lety od uživatele Zemanst v tématu „Ramesse VI.

WPQ

editovat

Gumideck

editovat

Na požádání jsem článek pročetl a domnívám se, že je to dobře odvedená práce. Pravda, nijak zevrubně jsem nekontroloval správnost překladu a reference, ale snad i v tomto nebude problém. Připomínky mám následující:

  • Na začátku úvodu je údaj, že vládl přibližně 8 let, na konci úvodu je 8 až 9 let, v infoboxu 8 let a 2 měsíce a v textu dále taktéž 8 let a 2 měsíce. Chtělo by to sjednotit.
  • V článku není vysvětlen význam jména, u jiných faraonů bývá i přepis do hieroglyfů. Řecká podoba jména je uvedena jen jednou v infoboxu a bez vysvětlení. Většina čtenářů nebude tušit, coproč je tam jiná podoba.
    • @Gumideck: Přidal jsem přepis do hieroglyfů a popisek za řeckým jménem. Mám dopsat význam a přepis všech jeho jmen? --Khamul1 (diskuse) 28. 2. 2019, 15:06 (CET)Odpovědět
      • Můj osobní názor je, že podrobný rozbor všech jmen je spíš požadavek na NČ. Přímo v textu by určitě měl být vysvětlen význam jména Ramesse se zdrojem a přímo v textu, nejen v infoboxu, doplnit, jak je jeho jméno přepisováno do řečtiny. To si myslím není náročný požadavek, zrovna vysvětlení jména Ramesse je snadno dohledatelné, jen ten seriózní zdroj jsem nehledal. A ty hieroglyfy s kadícími ptáčky nemají chybu :D --Gumideck (diskuse) 28. 2. 2019, 19:09 (CET)Odpovědět
  • Omlouvám se, ale jak jen to jde, vyhýbám se slohovým úpravám (deformace z práce). Bude ovšem zapotřebí omezit opakované používání slovesa být a poupravit vyhýbavé formulace, což s tím být a trpným rodem souvisí.
  • O Ramessově matce a hlavní manželce by bylo dobré založit alespoň krátký článek.
  • Podle článku vládl v polovině 12. století př. n. l., ale některé datace jsou výrazně položeny až do druhé poloviny.
  • Navštěvuje Théby, které byly v době Nové říše hlavním městem, což vyvolává otázku, kde tedy sídlil? Přestože možná bude řecký název Théby známější, byl bych spíše pro egyptský název města (článek mimochodem je pojmenován podle egyptské verze).
  • jmenoval svoji dceru Iset kněžkou „Boží manželka Amona“, ale v originále je installed his daughter Iset as God's Wife of Amun and Divine Adoratice of Amun.
  • Prosím, vybrat nějakou vhodnou literaturu do závěrečných sekcí.
  • Nabízí se otázka, proč vlastně není přeložený celý článek?

Ještě jsem měl dvě připomínky k formulacím, jenže jsem si je nepoznamenal. Na DČ v tuto chvíli ano, pro NČ by bylo potřeba text rozšířit a doplnit (přeložit i zbytek), důkladně jazykově proklepnout a zamodřit podstatnou část červených odkazů. Pěkný večer. --Gumideck (diskuse) 27. 2. 2019, 19:33 (CET)Odpovědět

@Gumideck: Děkuji moc za recenze! Postupně se na to podívám a vyřeším to. S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 27. 2. 2019, 20:50 (CET)Odpovědět
@Khamul1: Není zač, kdyby bylo ještě něco potřeba, samozřejmě pomohu. Gumideck (diskuse) 28. 2. 2019, 19:09 (CET)Odpovědět

@Gumideck: Všechny připomínky jsem se pokusil vyřešit, stačí to už na DČ? S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 2. 3. 2019, 17:47 (CET)Odpovědět

@Khamul1:Vidím tam ještě nějaké drobnosti v referencích, to když tak upravím sám. Vypadá to, že se na článek podívá kolega Utar, tak uvidíme na jeho vyjáření :-) --Gumideck (diskuse) 4. 3. 2019, 20:35 (CET)Odpovědět
@Gumideck: Podle Utara je to již dostatečně dobré. Chceš ještě něco upravovat v těch referencích? Třeba ty některé nevyužité dále jen poznámky? --9. 3. 2019, 23:04 (CET), Utar (diskuse)
 Vyřešeno Pokusil jsem se to opravit, doufám že jsem nic nepřehlédl --Khamul1 (diskuse) 10. 3. 2019, 11:27 (CET)Odpovědět

Doplnění

editovat

Docela mě tlačí čas, bohužel to nestihnu opravit sám, proto vypisuji.

  • Místa vydání se píší v jazyce, v jakém je publikace. Kniha je anglicky psaná, vyšla tedy v "London", ne Londýn. Opravil jsem.
  • U rozsahů stran jsou spojovníky místo pomlček.
  • Dále jen: 1) Ty hranaté závorky se, myslím, běžně nepoužívají, ale to je spíš detail. 2) Některé dálejeny nikde dále nejsou, týká se to dvou nebo tří :-) 3) Není třeba rozlišovat rok a písmeno a či b, když varianta s jiným písmenem není.
  • Jak jsi přidal tabulku s jmény, rozhodily se obrázky, tedy alespoň při mém rozlišení to dělá paseku. Navrhoval bych přesunout ty poslední tři obrázky do galerie, klidně může být hned pod kapitolou o hrobce.

Jináč snad už nic. Dobrá práce! Gumideck (diskuse) 11. 3. 2019, 22:04 (CET)Odpovědět

I
  • Tyto hypotézy jsou však nyní definitivně zamítnuty, protože otcovství Ramesse III. dokazuje právě reliéf Průvod princů – kdy byl ten reliéf objeven? nejdřív je zmíněn, že potvrzuje synovství, až pak jsou uvedeny hypotézy vnukství … šlo by něco jako „Tyto hypotézy však byly zamítnuty po roce 19XX, právě po objevu reliéfu Průvod princů“?
  • 8 let a dva měsíce – ani jednou přímo zdroj, navíc některé ty níže uváděné rozsahy období vlády jsou kratší
  • roky vlád dle různých zdrojů – podle čeho to je řazeno? navrhuji chronologicky dle roku začátku období
  • Po svém nástupu na trůn faraon navštívil Veset. – lze dle onoho zdroje rozvést účel? „navštívil“ se mi líbí později u Iset, tady se ale asi hodí jiné sloveso; třeba něco jako vytáhl s armádou k Vesetu?
  • Deir el-Bahari, Per-Nebyt – krátce přiblížit polohu, zvlášť když není článek? něco jako krutě drancoval oblast Per-Nebyt jižně od Vesetu
  • jeho kultovní socha – termín? není to „socha jeho kultu [osobnosti]“? „kultovní socha“ by bylo vyjádření o kvalitě oné konkrétní sochy, ne? je to tam vícekrát, zvážit nějaký odkaz
  • vůdce z Iunu – přidán odkaz, jinak to čtu jako LUNU a dumám, jestli to pak má být „vůdce z ČLUNU“
  • ze dvou esencí lakovaného dřeva – čtu jako „dřevo lakované esencí“, dle enwiki „made of two essences of painted wood and clay“ … zvážit odkaz na esenci jako stavební termín, pokud to nemá být jen něco jako „skládá se ze dvou _částí_, jež jsou vyrobeny ze dřeva a hlíny“ … opravdu „lakované“? ne prostě „malované“?
  • Koptu vs. Koptosu? nebo jde o různá místa?
  • obelisk z jemného kamene – jemný kámen?

Meziuložení, druhá část na cestě… --4. 3. 2019, 22:06 (CET), Utar (diskuse)

II

Toť vše. --4. 3. 2019, 23:38 (CET)~, Utar (diskuse)

@Utar: Děkuji moc za recenzi, postupně se to všechno pokusím vyřešit. S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 5. 3. 2019, 09:29 (CET)Odpovědět

@Utar: Všechny připomínky jsem pokusil vyřešit, dostačuje teď článek na DČ? S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 9. 3. 2019, 18:13 (CET)Odpovědět

Za mne už dost dobré, díky. Gumideck ještě něco zmiňoval výše, tak jsem ho tam pingnul. --9. 3. 2019, 23:04 (CET), Utar (diskuse)

Transkripce

editovat

@Gumideck: & @Khamul1: Jsem také trochu rejpal: jsem (téměř) přesvědčen o systematicky špatné transkripci jmen, což je častý případ při překladech z angličtiny, kupříkladu Amenherkhepshef → Amenherchepšef; Nubkhesbed → Nubchesbed; Iset Ta-Hemdjert → Iset Ta-Hemdžert; atd. --Jan Hejkrlík (diskuse) 10. 4. 2019, 23:42 (CEST)Odpovědět

Děkuji, já čerpal především z anglické literatury a tak jsem tu transkripci zpackal. Uvedené chyby opravím. Díky za upozornění. S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 11. 4. 2019, 17:34 (CEST)Odpovědět
@Khamul1: já děkuji. --Jan Hejkrlík (diskuse) 11. 4. 2019, 23:42 (CEST)Odpovědět

Ramesse VI.

editovat

@Zemanst: & @Khamul1: Vážený kolego, respektuji vaši připomínku a revert k Ramesse VI.. Nicméně datace podle Hornunga, resp. M.Vernera [1] byla použita u všech dosud rekonstruovaných - aktualizovaných článků, a je v čs. egyptologii respektována. Navíc je použita v 20. dynastie takže jsem to chtěl dát do souladu. V článku "červený" Pentawera syn Ramesse III. a jeho vedlejší ženy byl soudně uznán otcovrahem a popraven (resp. mu byla povolena sebevražda). Podle rozboru zachované mumie byl bezpečně identifikován, potupně pohřben nemumifikován, viz. [2][3][4][5] Váš přístup k uvedenému DČ respektuji. Označení DČ jsem přehlédl, moje chyba, omlouvám se, přijměte to jako obhajobu mého přístupu. Zdravím --Zemanst (diskuse) 7. 6. 2019, 10:37 (CEST)Odpovědět

  1. VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 268. 
  2. TÖPFER, Susane. The Turin Papyrus Online Platform (TPOP): An Introduction [online]. Torino: Rivista del Museo Egizio, 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  3. BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §416 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Papyrus Harris [online]. Heidelberg: Dostupné online. (anglicky) 
  5. HAWASS, Zahi. Revisiting the harem conspiracy and death of Ramesses III: anthropological, forensic, radiological, and genetic study [online]. BMJ 2012;345:e8268, 2012. Dostupné online. (anglicky) 


@Zemanst: Děkuji za Vaši připomínku, ale přesto trvám na stávající podobě. Hornungova datace je jen jednou z hypotéz, jakkoli ji někteří egyptologové přejali. --Khamul1 (diskuse) 9. 6. 2019, 11:20 (CEST)Odpovědět
@Zemanst: & @Khamul1: Díky za odpověď. Respektuji to. Připravuji článek Ramesse XI. Prosím o toleranci mého již dříve použitého přístupu.--Zemanst (diskuse) 9. 6. 2019, 12:36 (CEST)Odpovědět
Zpět na stránku „Ramesse VI.“.