Diskuse:První republika
Teda například věta "Němci si ale neměli moc na co stěžovat" mi nepřipadá příliš objektivní. :-)
(Bez podpisu 23:16, 29. 11. 2005 Jilm)
- K pozn., že se zdá neobjektivní konstatování "že si Němci neměli na co stěžovat": Dle vyprávění pamětníků je mi známo, že si skutečně neměli na co stěžovat. Nakonec se stejně potvrdily jejich odvěké vlastnosti a byli příčinou rozbití republiky a rozpoutání války. Je velmi dobře že nakonec byli odsunuti a že současné Česko je národnostně jednolité.
- (Bez podpisu 16:44, 10. 1. 2006 82.100.12.199)
To je Váš názor. Nicméně o jaké pamětníky se jednalo? Ptal jste se českých Němců? Měli by stejný názor? Oni v těch oblastech žili tisíce let. Jejich požadavky na připojení k Německu mohou být hodnoceny za zcela stejně legitimní jako nároky na českou samostatnost v Rakousko-Uhersku. Jen si vybrali nevhodný dějiný okamžik.
- To je taky Vas nazor. V tech oblastech (konkretne ceske kralovstvi!) zili tak 500 let maximalne a to omylem. Cesi na ceske kralovstvi narok meli historicky a Nemci zase meli pravo tahnout tam kam patrili coz jse jim nakonec 1945-47 splnilo. Konecne reseni ceske a zidovske otazky (o jinich zverstev napriklad na uzemi Sovjetskeho Svazu ani nemluvim) ty troubo nazivas nevhodny dejiny okamzik?! Pro me je "cesky" neokolaborant stejne hnusny jako "sudeto"nemecky nacek!
Konkrétně k tomu "neměli si na co stěžovat". Požadovali připojení k Německu, nedostali jej. Požadovali alespoň autonomii, nedostali ji. Pokud si to skutečně přáli, rozhodně si měli na co stěžovat, bez ohledu na to, jestli jejich nároky byly oprávněné nebo ne, to nechám stranou. --Jilm 15:59, 10. 1. 2006 (UTC)
- Pozn.: Šlo o dlouhou dobu, šlo o stovky let, ale nicméně tisíce let to nebyly --Reo On 16:47, 10. 1. 2006 (UTC)
- Nerad bych, aby se zde rozpoutala jiná diskuse, než diskuse k tomu, co a jak má být v článku. Wikipedie není diskusní fórum. Ale hlavně prosím, abyste se podepisovali. Slouží k tomu čtyři vlnovky, které se při uložení nahradí uživatelským jménem a časovým razítkem. --Luděk 07:35, 11. 1. 2006 (UTC)
Pokračování editovat
Něco jsem přidal k historii První republiky, základní fakta atak, snad se vám to bude líbit, v sekci Důležité události hodlám pochopitelně pokračovat.--Kačer 21:54, 19. 9. 2006 (UTC)
- První republice nerozumím natolik, abych si dovolil zasahovat do článku, ale část ve které se píše že "čs. vláda byla známa pro svou stabilitu" mi přijde nesmyslná... a co se týče té psaáže o "korektních dohodách", o tom už vůbec nemluvím...naopak, vlády se za první republiky měnily jako počasí... jen se podívejte na seznam premiérů československa...
Jednotlivé kabinety přicházely a odcházely, ale koalice která je vytvářela, jakož i personální obsazení jednotlivých ministerstev, zůstávaly na tehdejší poměry velice stabilní. Ono je třeba to vždycky zařadit do dobového kontextu. Viděl jste, jak se střídaly vlády ve Francii nebo Británii. Viděl jste, jak často se střídaly vlády v někdejším Rakousku? Když se dívám na seznam prvorepublikových premiérů a srovnám jej třeba se seznamem premiérů tehdejší Francie, přijde mi první republika jako přímo vzor stability.
Nový podnět k diskusi editovat
Co vzniklo 28. října 1918? Byl vyhlášen samostatný stát víceméně na zelené louce a bez státoprávní kontinuity. Zdaleka ještě nebyl republikou, natož pouze českou a slovenskou. Tehdejší Národní výbor sestavili čeští politikové, kteří nebyli zvoleni národem k tomuto aktu, ale naopak, mnozí z nich, k zastupování národa v R-U Říšské radě, a to v roce 1911. Lze takovou skutečnost považovat za mandát odpovídající závažnosti aktu? Večer 28. října 1918 přijal Národní výbor československý, zákon, později zařazený do Sbírky zákonů a nařízení jako zák. č. 11/1918 Sb. V původním textu dokumentu z 29. 10. 1918 je psáno doslova toto: Státní formu československého státu určí Národní shromáždění ve srozumění s Československou národní radou v Paříži, jako orgánové jednomyslné vůle národa. Než se tak stane, vykonává státní svrchovanost Národní výbor. O jednomyslné vůli národa lze velmi pochybovat, neboť te nebyla tehdy, ani nikdy jindy ověřena. (V právě končící válce padlo za myšlenku samostatného státu celkem 5 405 legionářů, kdežto za Boha, císaře a vlast v ní zemřelo celkem 90 458 vojáků z čistě českých okresů a 4 767 vojáků z moravských okresů. Existují doklady o tom, že mnozí bojovali statečně a bez donucení. Druhým největším národem nového státu byli Němci, nikoliv Slováci. Demokratičnost procesu vzniku nového státu byla od samého počátku více než sporná a Národní výbor bychom stejně dobře mohli nazvat skupinou samozvanců, kteří trvali na zachování historické hranice pro Čechy a Moravu, ale Slovensko připojovali podle principu národního sebeurčení, který v případě sudetských Němců naopak striktně odmítali. Kromě Francie pak celá Evropa považovala ČSR za hybrid narozený omylem.--Vit001 22. 9. 2011, 10:48 (UTC)
Promiňte, ale kdyby Rakousko-Uhersko vyhrálo válku, uskutečnil by se program německých nacionalistů a Češi (a Slovinci) by byli marginalizováni ve sjednoceném Rakouském císařství (tj. oddělení Haliče, sloučení ostatních korunních zemí, perspektiva germanizace neněmců, tj. Čechů a Slovinců.). Kdyby Československo nezvniklo, Slováci by nejspíš dnes už neexistovali (byť se třeba Jan Rychlík domnívá, že by mohli být dnes na úrovni Lužických Srbů). Vaše poslední věta je naprostý nesmysl. Za hybrid narozený omylem nepovažovala Československo ani většina příslušníků tradiční německé elity působících v armádě a diplomacii (ti považovali za hybrid narozený omylem Polsko), o čemž svědčí např. stanovisko německého konzula v Praze Gebsattela.
- Souhlasím, zkuste to trochu upravit, držím palce. PB0305 22. 9. 2011, 11:30 (UTC)
Plně souhlasím s tím, že Československo vzniklo pouze díky skupinkám kolem Masaryka a Kramáře, bez jakéhokoliv základu, přičemž Masaryk a spol., i když jim plně přiznávám dobrý úmysl, museli uměle vytvořit Československý národ (což se nakonec stalo ČSR osudným) a popřít právo národů na sebeurčení, i když se jím zároveň oháněli. Co se týče výše uvedeného vítězství Rakouska-Uherska a jeho germanizace, tak s tím ostře nesouhlasím. Císař a jeho okruh brali monarchii jako kolébku mnoha národů, kterí jsou v ní schopny pospolu a v míru žít. Bohužel, počet těchto ,,černožlutých" politiků se povážlivě ztenčoval(např. prof.Lamasch abych uvedl alespoň jednoho). Pokud by Ústředn mocnosti vyhráli, R-U by pravděpodobně stejně prohrálo, neboť by ho rozervali němečtí a maďarští nacionalisté, přičemž ti první by se připojili k Velkoněmecku, jak se o to ostatně pokusili hned po zániku monarchie. (Neněmecké a nemaďarské národy ve střední Evropě by samozřejmě nečekalo nic veselého.) A jinak k tomu náhledu ostatní Evropy. I když mnohé státy, např. Velká Británie, se dívaly na ČSR poněkud rozpačitě (mimochodem, rozpad R-U kritizoval i Winston Churchil), s jeho skutečným uznáním mělo problém pouze pár států: Pochopitelně Maďarsko a Polsko, které zde měli své národnostní zájmy a územní(ponechme stranou Rakousko které se muselo vzdát Vitorazska a jižní Moravy, neboť mu Masaryk a Beneš vyhrožovali doslova umrznutím), samozřejmě Lichtenštejnsko, a Španělsko s Apoštolským stolcem (Papež byl samozřejmě ,,Vatikánský zajatec").Vojtacirus (diskuse) 5. 3. 2013, 21:41 (UTC)vojtacirus
Luzice. editovat
Mam dotaz na autora clanku : Jak se mohla v mezivalecnem obdobi stat Luzice polsko - nemeckou? Mohl byste to nejak vysvetlit?
Název stránky editovat
Na stránce Diskuse:Třetí republika je diskuze ohledně správnosti názvu této a dalších stránek a její možné přeměny na rozcestník. O této problematice, prosím, diskutujte tam. - UP3 16:54, 20. 6. 2007 (UTC)
Ad návrh na sloučení editovat
Jsem proti návrhu na sloučení. První republika je natolik encyklopedicky významný pojem, že si zaslouží vlastní článek. Navíc tento článek je značně dlouhý a nemá tedy smysl, aby o to ještě nakynul článek Československá republika. Navíc článek Československá republika se věnuje i dalším obdobím, kdy stát nesl tento název, a to až do roku 1960. Fagnes 22. 1. 2012, 20:38 (UTC)
Nástupnické státy editovat
Upravil jsem infoboxu. Vyhodil jsem:
- Německé císařství - pouze odstoupení území
- Německé Rakousko - spor o územní nároky není nástupnictví (sukcese) státu
- Madarsko - pouze anexe území
- Polsko - to samé
- Nacistické Německo - mnichovská dohody není sukcese státu. --Wikipedista:BobM d|p 16. 3. 2012, 17:45 (UTC)
Znovu: Prozatímní česko-slovenská vláda nebyla státem, Německé císařství nebylo předchozím státem, Slovenská autonomní země nebyl stát, Druhá polská republika ani Maďarské království nebyli nástupnickými státy. --Wikipedista:BobM d|p 1. 2. 2020, 09:49 (CET)
ad navrhovaný přesun na První Československá republika: Je to můj subjektivní názor a pokud by více editorů přesun podpořilo, tak ho blokovat nechci, ale domnívám se, že současný název je tím nejočekávanějším a téma je ze všech prvních republík pravděpodobně to nejhledanější. Btw., taky tu je ještě Druhá republika (tam asi bude očekávanost a hledanost asi spornější)... --Harold (diskuse) 21. 9. 2015, 18:51 (CEST)
- Souhlasím s Haroldem. Název je zřejmě očekávatelný. --Wikipedista:BobM d|p 25. 9. 2015, 18:33 (CEST)
Návrh stahuji. --Jvs 28. 9. 2015, 17:04 (CEST)
Nejvyšší bod byla Hoverla editovat
Hoverla - https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Hoverla --89.24.36.1 5. 1. 2024, 17:51 (CET)
- Zajímavé.. a byla tato hora tehdy vyšší, nebo byl Gerlachovský štít nižší, anebo byl mimo území? —Mykhal (diskuse) 5. 1. 2024, 18:08 (CET)