Diskuse:Prezidentská republika

Co přejmenovat na prezidencialismus či prezidentský systém? Dovětek republika je úplně zbytečný, není možná prezidencialismus v monarchii. Viz iw. --Elm 22. 3. 2010, 11:14 (UTC)

NPOV

Článek má problém s vyvážením POV, je kritický a není neutrální (viz wp:NPOV). Označuji šabl. {{NPOV}}, konkrétně:

• Podle některých kritiků je tím nastolena tendence k autoritářským formám vlády. - zaujaté
• strukturálně vychází z první formy, ale hlavním rozdílem od ní je přítomnost multipartismu (velkého množství politických stran), který oslabuje roli prezidenta, což vede k tomu, že hlava státu obchází parlament a sama je izolována od dalších politických institucí. - zaujaté
• V prezidentské republice neexistuje institut vota důvěry či vota nedůvěry a zastupitelský orgán nemůže politickou cestou odstranit hlavu státu ani vládu, jedná se o politickou neodpovědnost výkonné moci vůči parlamentu. - existuje snad Impeachment, zavádějící či zaujaté --Wikipedista:BobM _d|p 27. 4. 2017, 10:55 (CEST)

Impeachment není hlasováním o vyslovení nedůvěry, nejde o politickou proceduru, nýbrž o trestní proceduru. --Elm (diskuse) 27. 4. 2017, 11:43 (CEST)

Ano samozřejmě. --Wikipedista:BobM _d|p 27. 4. 2017, 11:45 (CEST)

Text vyžaduje úpravy

• úprava – pryč legislativa a exekutiva, případně přeformulujte. --Wikipedista:BobM _d|p 24. 12. 2019, 09:06 (CET)

Vyhozeno: neověřené --Wikipedista:BobM _d|p 26. 2. 2021, 16:27 (CET)

Text k úpravě

Mezi klasické rysy prezidentské republiky, například podle Ústavy Spojených států amerických, která bývá uváděna jako modelový příklad, patří, že legitimita výkonné moci ( Prezidenta USA) i zákonodárné moci (Kongresu USA) je odvozena od občanů z voleb.

Obě moci jsou voleny zvlášť, z čehož vyplývá jejich silné, nezávislé a rovnovážné postavení. Obě moci jsou tedy oddělené a jsou na sobě vzájemně nezávislé, což je základem politického systému USA. Prezident, tedy není politicky odpovědný Kongresu, protože má taktéž mandát z voleb, což platí i naopak. Kongres jej nemůže politickým způsobem sesadit – neexistuje zde například institut vyslovení důvěry či nedůvěry (moc výkonná zde není odvozována od parlamentu) a naopak prezident zase nemůže parlament (Kongres) rozpustit, iniciovat jeho zasedání či disponovat zákonodárnou mocí.

Je vhodné uvést, že i představitelé třetí moci – soudní moci, tedy justice – soudci, jsou v třeba v uváděném systému USA většinou také voleni, tedy jde o volené funkcionáře, nicméně soudce Nejvyššího soudu USA jsou jmenováni prezidentem.

V jiných prezidentských republikách může být prezident i zákonodárci voleni přímo ve všeobecných volbách, přesto to není pravidlem, typicky v USA probíhá nepřímá volba prezidenta USA sborem volitelů.

Prezidentská republika se vyskytuje ve dvou základních formách prezidencialismu, které ovšem nejsou geograficky ohraničeny na kontinent Ameriky:^[zdroj⁠?]

1. severoamerický prezidencialismus – Spojené státy americké (zde existují dlouhodobě dvě hlavní politické strany: demokrati, kde by se dalo říci, že se historicky, smýšlením, přiklání spíše k levici, a pak republikáni, kde by se dalo říci, že se historicky profilují spíše pravicověji, nicméně v obou těchto velkých stranách jsou pak různé frakce, „hnutí,“ „koalice“, nebo různá uskupení – některé jsou svým smýšlením spíše středová, některá by bylo možné označit za blíže ke kraji).
2. jihoamerický prezidencialismus – u režimů v Latinské Americe, strukturálně vychází z první formy, ale hlavním rozdílem od ní je přítomnost multipartismu (velkého množství politických stran), který oslabuje roli prezidenta, což vede k tomu, že hlava státu obchází parlament a sama je izolována od dalších politických institucí.

Principem tedy je, že zákonodárný orgán je všemocný v oblasti zákonodárství („vytváří pravidla“), ale nevlastní žádné exekutivní nástroje („rozhodovací“). Naopak prezident je vybaven úplnou mocí výkonnou, ale bez zákonodárných pravomocí. Navíc je jediným ústavou daným držitelem výkonné moci (v USA spolu s taktéž voleným viceprezidentem, který je zde také například předsedou Senátu USA), což znamená, že prezident předsedá vládě a jmenuje a odvolává osoby exekutivy, své vlády – kabinetu (v Americe „administrativy“). V exekutivě tedy funguje systém jasné odpovědnosti: prezident je její hlava a plní funkci jak hlavy státu, tak hlavy vlády. Prezident je také například vrchním velitelem ozbrojených sil.

Pokud se dopustil volený funkcionář tedy prezident nebo soudce trestného činu, existuje možnost, jak uvedené může být vyšetřeno a zákonodárný sbor má možnost sesadit funkcionáře v procesu impeachmentu (nejedná se však o politickou proceduru, nýbrž trestní).

jsem zatím přenesl sem. Celé platí pro USA ale chce přepsat. --Wikipedista:BobM _d|p 26. 2. 2021, 16:38 (CET)

Ve výstavbě

Článek přepracuji --Wikipedista:BobM _d|p 26. 2. 2021, 15:58 (CET)