Diskuse:Oxid uhličitý
| Kvalita: střední | Tento článek dosáhl střední úrovně, protože již téma zpracovává důkladněji. Stále však nesplňuje kritéria pro dobré články. Můžete WikiProjektu Chemie pomoci tím, že tento článek rozšíříte a posunete ve stupnici výše. |
| Kvalita: střední | Tento článek dosáhl střední úrovně, protože již téma zpracovává důkladněji. Stále však nesplňuje kritéria pro dobré články. Můžete WikiProjektu Změna klimatu pomoci tím, že tento článek rozšíříte a posunete ve stupnici výše. |
Hotovo. část Vliv oxidu uhličitého na globální oteplování by bylo potřeba dost předělat - některá tvrzení jsou tam zmatená- Hotovo. doplnit měření z Havaje i s grafem
- vysvětlit úlohu vodní páry...
Dobrý den, někde jsem slyšel, že když se do ovzduší vypustí kapalný kysličník uhličitý, tak teplota ovzduší klesneo sto kelvinových stupňů. Co je na tom pravdy? - Klokan
- jelikož oxid uhličitý je kapalný pod tlakem při teplotě -60°C tak je docela možné že při styku s teplepjší věcí (např. vzduchem) jí dokáže pěkně zchladit. --Li-sung ✉ 12:58, 27. 6. 2006 (UTC)
To bych neřekl, v tlakové láhvi je za normální teploty a pod vysokým tlakem, při prudkém poklesu tlaku se přemění za poklesu teploty na "suchý led" - na tom je založen sněhový hasící přístroj. Leo
Laik editovat
1) Kdo mě vysvětlí jako laikovi: Všude se píše pokazatelný fakt: CO2 je těžší než vzduch. Jak se to ohromné množství dostalo nahoru do atmosféry? Co ho tam vynese?
2) Možná to bude blbá otázka, ale trochu mi nesedí úvodní obrázek CO2, neměl by být atom uhlíku menší než atom kyslíku, když Ar O > Ar C ? děkuji za odpověď laik Co se stane pokud budemem CO2 stlačovat? Za jakých podmínek CO2 zkapalní. Děkuji za odpověď
- add 1) Voda je také těžší než vzduch, přesto existují mraky ;) Azazel 89.102.239.162 31. 1. 2009, 21:31 (UTC)
Zřejmě difuzí.M97uzivatel 20. 11. 2010, 18:36 (UTC)
Odpověď editovat
Klíč je v tom, že oxid uhličitý je plyn. Molekuly tedy nedrží pohromadě jako například kapaliny. Navíc jejich hmotnost se o tolik od ostatních molekul ve vzduchu neliší. Na molekuly plynu působí mnoho sil, které je promíchávají. Tepelný pohyb, při kterém do sebe molekuly naráží rychlostmi formule F1 je jednou z nich. Další jsou makroskopické, jako například ohřívání atmosféry u povrchu země a následné stoupavé proudění vzduchu směrem vzhůru. Ohřátý vzduch je ochlazován a jako chladný opět padá dolů. Po cestě je neustále promícháván. Nerovnoměrné ohřívání a ochlazování povrchu má za důsledek rozdíly tlaků vzduchu, což způsobuje následnou snahu o vyrovnání - vítr. Podrobnější výklad Vám zajistí každá lepší publikace o meterologii.
V určitých případech opravdu oxid uhličitý může zůstávat ve vyšších koncentracích při zemi. Například pokud vzniká ve velkém množství a nestačí být odvětráván. (Vinné sklepy v době kvašení vína, nebo tzv. "Psí jeskyně".) V takovém případě může být životu nebezpečný, neboť člověk může upadnout vlivem jeho koncentrace do bezvědomí a spadnout pod "pokličku" tohoto plynu. Doufám, že má odpověď je dostatečná. Hawkzn 17:21, 18. 1. 2008 (UTC)
Dotaz editovat
Proc je korespundujici clanek v jazyce Siciliano oznacen jako nejlepsi (zluta hvezdicka). Nejde o nejakou promo akci sicilskych nacionalistu? Clanek v sicilstine je velmi kratky, takze tezko muze byt povazovan za nejlepsi. Dekuji, Smutny 147.32.219.75 13. 10. 2014, 12:15 (UTC)
Toxicita CO2 editovat
v článku su uvádzané jednotky percent. Obávam sa že je to o 2 rády posunuté. 1000ppm je hygienická hranica. 3000ppm už sú závrate a bolesti hlavy. 195.168.58.173 19. 11. 2015, 11:50 (CET)
- Přidal jsem ke kapitole šablonu Neověřeno, snad někdo dodá relevantní zdroje. Pokud máte potřebné zdroje k dispozici, tak můžete článek opravit a ozdrojovat. --Hugo (diskuse) 19. 11. 2015, 12:02 (CET)
Tryskání suchým ledem editovat
Velmi atraktivním využitím CO2 je čištění povrchů metodou, která se česky nazývá "tryskání suchým ledem" (anglicky dry-ice blasting). Zatím jsem ale našel jen čistě komerční prezentace. Dokázal by mi někdo poradit, kde hledat vhodné zdroje? Chci přeložit článek z anglické nebo německé wiki, potřebuji to do jiného článku, kde chci tuto metodu uvést. --Leotard (diskuse) 27. 4. 2018, 10:45 (CEST)
Externí odkazy či reference byly změněny (srpen 2018) editovat
Dobrý den,
právě jsem se pokusil opravit 3 externí odkazy či reference na stránce Oxid uhličitý. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:
- Opraveno formátování u http://www.cenia.cz/www/webapp.nsf/webfiles/files-TT-sklen.%20efekt.pdf/$FILE/sklen.%20efekt.pdf
- Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20120712003629/http://www.huffingtonpost.com/2012/07/09/ocean-acidification-reefs-climate-change_n_1658081.html do http://www.huffingtonpost.com/2012/07/09/ocean-acidification-reefs-climate-change_n_1658081.html
- Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20101026150630/http://www.nationmaster.com/graph/env_co2_emi_percap-environment-co2-emissions-per-capita do http://www.nationmaster.com/graph/env_co2_emi_percap-environment-co2-emissions-per-capita
. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.
Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 21. 8. 2018, 04:17 (CEST)
Popsaný vznik GO zvýšením objemu CO2 je normální nesmysl editovat
Stokrát opakovaný nesmysl se stává pravdou? Ochlazování planety jsou významně spojena s katastrofickými erupcemi sopek, které pisatel v článku nezahrnul do průměrných výpočtů zplodin. Oteplování Země způsobují rozvodné sítě elektrického proudu, které díky silným vířivým proudům odtlačují radiační pásy Země (van Allenovy pásy) do vyšší úrovně, což mění razantně tvar geomagnetického pole Země a v konečném důsledku je snížena excitace energetických částic, které jsou lidem známy jako blesky. Všeho s mírou, ale velká spotřeba elektřiny je oním problémem současného navyšování teploty Země. Teplota slunce hraje v ohřevu Země téměř bezvýznamnou roli. Důležité jsou energetické částice sluncem vyvrhované, jež jsou sbírány radiačními pásy Země. Tyto radiační pásy kopírují geomagnetické pole Země a jsou jakýmisi vodiči naší planety, kde mezi obratníky patí Coulombův zákon https://cs.wikipedia.org/wiki/Coulomb%C5%AFv_z%C3%A1kon Úbytek polárních ledovců je v přímé úměře s úbytkem ozónu. Ozón je tvořen bleskovými výboji a polární ledovce jsou také tvořeny bleskovými výboji. Jasná a prokazatelná souvislost. Znalost fyziky je zásadní. Kdo nechápe, jak blesky mohou vytvářet led? Zjednodušené a názorně je potřeba si Zemi představit jako dva Peltierovy články otočené teplejší stranou k sobě, ale sestavené netradičně do kruhu. Globální oteplování je projevem sofistikovaného mechanismu přírodních zákonů a děje se tak už od nepaměti vždy v cyklech. Podle zápisů ze starých kronik byly před tisíci roky na území České republiky dvě sklizně ročně. Oteplování zemských pólů a zrovna tak úbytek ozónu, je v přímé souvislosti s měnícím se napětím mezi Van Allenovými pásy a zemskou kůrou v místech mezi obratníky. Proces ochlazování zemských pólů je nutno chápat jako Seebeck-Peltierův jev(termoelektrický jev) https://cs.wikipedia.org/wiki/Termoelektrick%C3%BD_jev, kdy jsou nesčetné energetické výboje (blesky) v rovníkových oblastech dostatečné k tvorbě ozónu, k ohřevu magmatu (nezměrný elektrický proud z blesků díky odporu Země) a zároveň k ochlazování pólů.(při opouštění náboje v podobě iontových výbojů - aurora borealis a aurora australis) Tento jev zároveň v modelech jednoznačně dokazuje, jak vzniká magnetosféra Země (nikoli rotací jádra Země). Stejně tak i polární záři je nutno chápat jako emitaci nabitých energetických částic opouštějících vysokou rychlostí povrch Země. Tvrdit, že se teplo donekonečna vzestupně akumuluje díky skleníkovým plynům (více jak 87% tvoří vodní páry), je stejně mystické, jako tvrdit, že roztavím železo dlouhodobým uložením ve skleníku. Každopádně díky skleníkovému efektu je země ušetřena teplotním výkyvům jaké jsou na Měsíci (-240°C - +120°C). Je překvapující, že v souvislosti s výškou hladiny moře a táním ledovců odborníci uvádějí pouze dvě skupenství vody, ale plynné skupenství berou za zanedbatelné. Přitom právě ledovce způsobují urychlení zkapalnění vzdušné vlhkosti. V případě zvýšeného oteplování bude docházet k exponenciálnímu nárůstu vzdušné vlhkosti, tedy ke ztrátě kapalné vody... Zvýšení objemu vodních par povede k zesílení vodivého pláště Země, čím se mnohonásobně zvýší množství výbojů mezi van Allenovými pásy a Zemí v oblasti mezi obratníky a poté díky Seebeck-Peltierovu jevu dojde k zmrazení zemských pólů. Z fyzikálního hlediska jsou tyto popsané geofyzikální děje zdůvodnitelné tímto jediným známým Termoelektrickým jevem a navíc jde o konečnou odpověď na doposud nerozluštěné záhady (např. Proč je pod zemskou kůrou žhavé magma, ale jádro je tuhé?) Uvědomíme-li si skutečnost, že jeden aktivní sopečný vulkán(např. sopka Laki v roce 1783) https://cs.wikipedia.org/wiki/Laki vyprodukuje stejné množství škodlivin, jako průmyslová výroba celé Evropy za stovky let a aerosolu kyseliny sírové takové množství, jaké by člověk vyráběl 2000 let, je každá konference o globálním oteplování pouhou fraškou k ospravedlnění utracených peněz daňových poplatníků. Fyzika ohřevu Země je zcela odlišná než se vyučuje na vysokých školách. Bude trvat hodně dlouho, než zdravý rozum převládne nad demagogií.
Zjednodušeně rozebereme pro srovnání Peltierův článek: 1.Telur - Ionty v polární záři přenáší náboj směrem do radiačních pásů 2.Baterie - radiační pásy 3.Kondenzátor - (v Peltierových článcích fyzicky chybí) Napětí mezi radiačními pásy a Zemí tvoří blesky (vysvětluje červené trpaslíky) mezi obratníky 4. Bismut - tím je samotná Země
Co se tímto vysvětluje? Naklonění geomagnetického pole Země. Vznik geomagnetického pole Země. Proč je jádro pevné. Proč je magma žhavější než okolí planety země přes 4 miliardy let. Proč jsou póly planety Země chladnější, přestože je každý pól Země po období 180 dní přikloněn nepřetržitě ke Slunci. Vznik blesků nad sopečným kráterem vulkánů při erupci a Catatumbské blesky nad jezerem Maracaibo ve Venezuele.
Tento příspěvek se opírá o fyzikální zákonitosti, nejnovější astronomická zjištění a je mojí osobní studií. Jan Křížek -- Tento příspěvek přidal(a) 91.139.14.50 (diskuse) 29. 11. 2018, 01:22 (CE(S)T)
- Tak k té vlastní studii bych odkázal na WP:ŽVV. --OJJ, Diskuse 29. 11. 2018, 08:00 (CET)
Sousledné shrnutí fyzikálních zákonů do logického celku není vlastním výzkumem, ale logickým výsledkem, ke kterému je povinen dospět každý ve fyzice vysokoškolsky vzdělaný člověk. Pokud ovšem světové kapacity chybují, je nutné je přímo upozornit na chybu. Například je potřeba přirovnávat daný problém vztažného celku ke stejně podobnému celku. Celý problém tání ledovců a zvyšování průměrných teplot je autorem spatřován v CO2. Odbočím na planetu Merkur, která je stejně podobným tělesem jako Země. Vzdálenost Merkuru od Slunce je 0,38 UA a přes tuto velkou blízkost k slunci mají póly planety Merkuru -180°C. Je zřejmé, že autorem uvedená akumulace tepla skrze CO2, která je přirovnávána k nepropustnému fóliovníku, je pavědecká nepravda.
- To je možné, ale zatím se budeme odvolávat na ty vědecky kapacity, protože to jsou podložené informace (WP:Ověřitelnost). OJJ, Diskuse 29. 11. 2018, 13:18 (CET)
- Možná bych to shrnul do citací dvou pravidel: Základním kritériem pro uvedení libovolného faktu ve Wikipedii je ověřitelnost. Wikipedie neslouží publikaci originálních myšlenek. Pokud není nějaká teorie šířeji publikována, nelze ji tu uveřejnit. Zdraví. --OJJ, Diskuse 29. 11. 2018, 13:26 (CET)
Chyba v první větě editovat
Ahoj, asi by bylo fajn opravit, v první větě "...plyn bez chuti a zápachu". Oxid uhličitý chutná kysele a "perlivě", Konec konců proto se dává do sycených nápojů. Každý kdo si po vypití piva nebo sodovky (dámy prominou) odříhnul to může potvrdit :). Jinak poukazuje na to třeba Phil Mason (https://youtu.be/qF7qJ1K4VOk?t=129). --94.113.99.160 3. 5. 2023, 07:25 (CEST)
- A věta pokračuje při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť. Hlavní důvod, proč nesnáším sycené nápoje. :) OJJ, Diskuse 3. 5. 2023, 07:30 (CEST)
- Pardon... V tom případě je problematické jen to bez zápachu. --94.113.99.160 3. 5. 2023, 08:00 (CEST)