Diskuse:Norek evropský

Poslední komentář: před 3 lety od uživatele Vachovec1 v tématu „WP:Q

V Česku editovat

Ha takze posledni norek evropsky byl zastrelen konecem 19. stoleti jo ? divny je ze se vyskytuje na zapade cech dneska jsem na nej koukal :) ta mala mrska se vubec neboji ... lokaci neprozradim uz jen kuli idiotum co by ho zabili ...

A nebyl to spíš norek americký? Ti se tu totiž vyskytujou. Někteří jedinci utekli z farem, kde byli chovaný a docela se tu zabydleli. Myslivci a ochránci přírody je moc v lásce nemají. -- Vachovec1 (diskuse) 17. 6. 2012, 20:42 (UTC)

Mno to je dost mozny ale podle toho co jsem vydel a nafotil pak porovnaval tak to spis sedelo na to co jsem psal :)

Přerefováno editovat

@Whitesachem: doufám, že těch neuvěřitelných 19 refů na konci úvodu je jen dočasný stav. --Vachovec1 (diskuse) 24. 11. 2020, 21:39 (CET)Odpovědět

Článek je jak vidno ve výstavbě, možná by tento dotaz byl na místě až po případném sundání šablony. Metodu natahání všech refů na konec úvodu občas uplatňuji, pak je používám jako "zásobárnu", po dopsání odmažu z úvodu. Whitesachem (diskuse) 24. 11. 2020, 22:11 (CET)Odpovědět

WP:Q editovat

Podzemnik editovat

Hezký a hutný článek. Něco jsem opravil, u něčeho jsem si nebyl jist, měl bych snad jen:

  • "Zajímavé údaje získali vědci v Bělorusku [...]" - to "zajímavé" se do enckylopedie moc nehodí - bude POV (viz např. en:Wikipedia:Interestingly), tak kdyby to šlo přeformulovat, bylo by to skvělé
    •  Vyřešeno
  • "Relativní velikost mozkovny má menší než norek" - mohli bychom jen říci, že "Relativní mozkovna je menší než u norka"? Čistě estetická editace, "velikost je menší" mi zní divně
    •  Komentář No jo, jenže ve zdroji se píše přesně toto: "V této souvislosti je zajímavý poznatek, že norek evropský... má relativní velikost mozkovny přibližně stejnou jako vydra říční, tedy vyšší než blízce příbuzný a přibližně stejně velký tchoř tmavý."
  • "Velikost teritoria závisí na hojnosti potravy. Nejmenší domovská území mají rozlohu asi 12 až 14 hektarů, ta s chudšími potravními zdroji 60 až 100 hektarů. Výjimečně pak můžou mít rozlohu 6 až 10 km²" - nepřevést to vše na km²? Lépe se to mentálně porovnává, tzn. čtenář si to nemusí převádět
    •  Vyřešeno co bych pro pohodlí čtenáře neudělal..
  • "hmyz (dohromady 3,2 %), ovoce (3,8 %) a odpadky (3,8 %)." - mě celkem zaujaly ty odpadky. Představil jsem si plasty. Ale patrně je míněno "zbytkami jídla nalezených mezi odpadky"?
    •  Vyřešeno zdroj doslova vádí garbage - dal jsem potravinový odpad.
  • "Zásobní kořist tvoří poměrně často i žáby, jež norci ochromují kousnutím do krku.[17]" - zajímavé s tím kousáním do krku. Mrkal jsem do toho zdroje, ale tam jsem o tom kousání moc nenašel. Šlo by to trochu rozvést prosím? To je norek kousne, tzn. neusmrtí, a odnese do spižírny, a tam žáby drží dokud neumřou?
    •  Komentář dobrá připomínka... koukám do zdroje, tam je jen o shromažďování zásob, ochromení ne. Nevím, kde jsem viděl, vím, že to dělá tchoř, ale norka jsem taky někde (snad) četl. Ještě projdu.
    • no tak jsem evidentně zkombinoval tři zdroje a ochromené žáby byly na světě - Heptner uvádí, že využívá nahromaděné hibernující žáby jako zdroj potravy v zimě, Youngman, že se u něj v doupěti našly žáby a Heráň docela pěkně popisuje, jak si tchoř skladuje žáby. No ale vyhodil jsem info o ochromení, i když třeba se ještě objeví v nějakém zdroji.
  • "Samcům v té době dozrávají spermie a opouštějí svá doupata" - pobavilo. Naskočilo mi, jak spermie hromadně opouští doupata. Trochu jsem přeformuloval, aby to ostatním nenaskakovalo taky.
    •  Vyřešeno no ona je to vlastně pravda - spermie opouštějí doupata v dopravním prostředku zvaném "nadržený samec" :-) přeformulováno.
  • Šlo by počeštit mapku? Můžu se na to mrknout kdyžtak, jestli si s mapkami moc nezadáš.
    •  Vyřešeno
  • Spíš pro zajímavost, nedávno jsem poslouchal Covid mutations in mink - the repercussions - ale to bude pro norka amerického až :)
    •  Komentář jj, to se týká norka amerického, něco jsem k tomu i do jeho článku už přidával. Norek evropský má už na kahánku a na farmách se nechová a mutace covidu-19 u něj snad nehrozí.
  • Ten poslední odstavec odsud mi přišel zajímavý - o tom, že by se mělo začít s uchováváním norkových spermií a ten příklad s tchořem černonohým. Možná to přidat jako větu do sekce "Ochrana"?
    •  Vyřešeno

Jinak hezké, s DČ bych neviděl problém. --Podzemnik (diskuse) 27. 12. 2020, 00:52 (CET)Odpovědět

Díky, většina vyřešena, ty ochromené žáby pokud nenajdu, tak vyhodím... Whitesachem (diskuse) 27. 12. 2020, 20:32 (CET)Odpovědět


Vachovec1 editovat

Opět zajímavé počtení.

Taxonomie
  • K tomu fylogenetickému stromu (obrázek) by bylo vhodné dodat zdroj, podle kterého to bylo vytvořeno/kterému to odpovídá.
    •  Vyřešeno
  • …a ačkoliv došlo k opakovaným pokusům řadit norka do zvláštního rodu Lutreola… – Kterého norka? Podle zdrojů zřejmě oba norky.
    •  Vyřešeno oba
  • Nesdílí spolu ani rod, mink je řazen do rodu Neovison. - Nezpochybňuji správnost tvrzení, ale ve zdroji uvedeném za větou toto na odkazovaných stranách (1078-1106) nevidím. Systematikou se zabývají strany 1086-1088, norek americký je tam uváděn jako Mustela vison.
    •  Vyřešeno Tohle jsem připisoval dodatečně a nechal tam starší zdroj
  • Fosilní nálezy této šelmy jsou dosti vzácné a mladé a podporují tím tvrzení o relativně novém původu druhu, jenž možná vznikl hybridizací s původními tchoři. – Hybridizací čeho? Jestli správně chápu zdroj, tak tam píšou, že buď druh vznikl relativně nedávno, nebo během jeho vývoje docházelo k časté/opakované hybridizaci s těmi tchoři. Jo a ještě v tomto zdroji zmiňují zde doposud neuvedenou variantu, podrod Lutreola v rámci rodu Mustela, kam spadali norek evropský, kolonok (Mustela sibirica), lasice východní (Mustela nudipes) a Mustela itatsi.
    •  Komentář Zkusil jsem přeformulovat co se tchořů týče a podrod Lutreola dodat výše do závorky. Ono to s původními tchoři bylo míněno tak, že tam mohlo jít ještě o hybridizaci s tchořem stepním či tmavým (případně černonohým) před rozdělením na druhy (tedy s možným tchořím předchůdcem jménem Mustela stromeri), k čemuž podle fylogenetického stromu došlo později než u vydělení norka a oba (všichni tři) tchoři jsou norkovi i materiálem mtDNA nejblíže (98-99 %). Je ovšem pravda, že tento jeden zdroj až tak dalece tuto věc nerozebírá.
  • Diploidní počet chromozómů je 38, což je číslo v typickém rozptylu pro čeleď lasicovití (38–44), zatímco norek americký má chromozómů 30. – To se poněkud liší od toho, co vidím ve zdroji. Tam se píše, že více než 60% druhů z čeledi lasicovitých má 38 chromozomů, přičemž to rozpětí 38–44 je následně vztahováno na rod Mustela, ne na celou čeleď.
    •  Vyřešeno přeformuloval jsem
  • Zdráhal bych se označit biolib za taxonomickou autoritu (první zdroj u seznamu poddruhů).
    •  Vyřešeno dobrá, vyhodil jsem
Etymologie
  • Vyhodil bych tu estonštinu. Proč zrovba estonština a ne (srbo)chorvatské vidrica, švédské flodiller nebo finské vesikko?
    •  Komentář Důvod byl ten, že jsem tam chtěl dát pojmenování v jazyce země, kde probíhá hlavní chovný program a má jako jedna z mála divokou populaci díky úspěšné reintrodukci.
  • U pojmenování vison(e) by se naopak dala zmínit ještě italština (visone) a portugalština (visão / vison).
    •  Komentář Zde byla francouzština a španělština zmíněna jednoznačně proto, že zde druh žije, na rozdíl od Itálie a Portugalska, kde nikdy nežil... Němčina proto, že zde probíhá také reintrodukce, angličtina je jasná - i kvůli obecně používanému mink. Slovanské jazyky také zmíněny, páč zde druh žil či ještě žije a navíc jméno vzniklo již v praslovanštině.
Stanoviště
  • Bylo by vhodné doplnit nějaké podrobnější informace o norčích norách, viz např. Mammals of the Soviet Union, strany 1102–1103.
    •  Vyřešeno rozvedeno
Chování, teritorialita
  • Dle dat z Baskicka zde norkové pro svou činnost preferují čas mezi 18 hodinou a 7 hodinou ranní… – 18 a 7 jsou zde řadové číslovky, tudíž by za nimi měla být tečka. A nebo větu přeformulovat.
    •  Vyřešeno
Potrava
  • Vysvětlit, proč součty u těch procent vycházejí přes 100%.
    •  Vyřešeno Komentář Nemám rád Poznámky, ale nenapadlo mě, jak jinak to vysvětlit, aby to nenarušilo text, takže poznámkou.
Rozmnožování a vývoj
  • Délka páření bývá udávána v rozmezí 15 minut až 3 hodin. – Bylo by vhodné dodat, že páření probíhá několikrát za den. (např. Mammals of the Soviet Union, strana 1104).
    •  Vyřešeno
  • Březost trvá 35 až 48 dní (nejčastěji okolo 43 dní), nicméně v kožešinových farmách se může prodloužit na 71 až 76 dnů. – Myslím, že žádné kožešinové farmy chovající norka evropského už nejsou. A byly vůbec někdy výrazněji rozšířeny? Choval a chová se primárně norek americký, pokud vím.
    •  Komentář Už ne, ale dřív evidentně ano. Tento údaj zmiňuje zdroj Hunter 2011.
Nepřátelé, konkurenti, nemoci
  • Bylo u nich zjištěno celkem 27 druhů červů z toho 14 druhů motolic, 2 druhy tasemnic a 11 druhů hlístic, převážně škrkavek. – To je stejný údaj jako v Mammals of the Soviet Union, strana 1105. Vychází to zřejmě z odkazované studie Petrova z roku 1941. Nic novějšího by se nenašlo?
    •  Komentář Anisimova 2004 zmiňuje 18 parazitických červů, uvádí je konkrétně, ale to tam dávat nebudu. Po novějších údajích jsem nepátral, už tak jsem propátral extrémní množství zdrojů.
Kompetice s norkem americkým
  • Zde bych navrhoval zdůraznit tu "masovost" v chovech a introdukci norka amerického. Podle IUCN bylo jen v SSSR za rok 1973 odchováno 4,9 milionu jedinců norka amerického a do roku 1971 tam bylo do volné přírody vypuštěno přes 20000 norků amerických, z toho zhruba 4000 do areálu norka evropského. To je ve srovnání s pozdějšími reintrodukčními pokusy u norka evropského obrovský rozdíl.
    •  Vyřešeno Ok, rozšířeno.
Ochrana
  • V Estonsku jde o European Mink EEP programme fungující pod záštitou zoo v Tallinnu. – EEP je zkratka European Endangered Species Program(me)/European Ex situ Programme od EAZA – [1], takže slovo "programme" ve větě je duplicitní.
    •  Vyřešeno
  • Tato zoo chová asi 200 zvířat a má na starosti chovnou knihu, dalších 14 až 17 evropských institucí (mj. i v Česku) s 26 chovnými zařízeními je k programu přidruženo. – Podle záznamů – [2] – by do programu měla být z Česka zapojena ZOO Děčín, kde by se aktuálně mělo nacházet 1 zvíře – [3].
    •  Vyřešeno
  • Celkový počet zvířat patřící pod tento program je 267. – Takto konkrétní údaj vyžaduje uvedení konkrétního data, ke kterému se to vztahuje (alespoň rok).
    •  Vyřešeno
  • V roce 2000 byla v Estonsku založena pokusná populace na ostrově Hiiumaa, kterou se zatím daří držet na přibližně stabilní výši, ačkoliv úmrtnost byla zpočátku velká a dosahovala až 67 %. – Kolik jich tam tedy přibližně je?
    •  Komentář viz Populace
  • Ve Španělsku existuje projektů hned několik. Mimo jiné je zde devět chovných center s asi 47 zvířaty. – Několik projektů asi ne. Já zdroj chápu tak, že jde o jeden projekt, do kterého je zapojeno těch celkem 9 chovných center.
    •  Vyřešeno zkráceno, nač to komplikovat, už tak je situace dost složitá.
  • Možná by nebylo od věci uvádět u těch jednotlivých programů (EEP, Španělsko, Rusko) počet "zakladatelů" (je uveden ve zdroji), poskytuje obraz o genetické diverzitě zvířat v daném programu.
    •  Vyřešeno
  • Pokusy zřídit životaschopnou populaci na ostrovech dálného východu (Kurily) se nejspíše nezdařily resp. výsledek není znám. – K těm Kurilám: podle tohoto zdroje bylo v letech 1981–1989 vysazeno na kurilských ostrovech Iturup a Kunašir celkem 388 norků evropských. Výsledek této introdukce je skutečně nejistý. V roce 2016 zaznamenala kamerová past dvojici norků evropských na ostrově Kunašir, na nějaký rozsáhlejší průzkum ale nejsou peníze – [4].
    •  Vyřešeno zmíněno

Budu pokračovat. --Vachovec1 (diskuse) 28. 12. 2020, 03:09 (CET)Odpovědět

Zatím díky. Whitesachem (diskuse) 28. 12. 2020, 19:17 (CET) Další várka. Whitesachem (diskuse) 29. 12. 2020, 21:06 (CET) Hotovo Whitesachem (diskuse) 29. 12. 2020, 21:23 (CET)Odpovědět

K obsahu víceméně vše, ale ještě reference a externí odkazy:

  • U zdroje Heráň: Kunovité šelmy, SZN 1982 nutno uvádět vždy konkrétní stránku/stránky, protože je to tam roztahané po celé knize a ne zkoncentrované do jedné kapitoly jako třeba ve zdroji Geptner/Naumov.
    •  Vyřešeno No taky jsem o tom uvažoval už na začátku, ale byl jsem trochu pohodlný a nepočítal jsem s tím, že nominuju na DČ.
  • Minimálně zdroje Geptner/Naumov: Mammals of the Soviet Union. Volume II, Part 1b - Carnivora (Weasels; additional species) a Youngman: Mustela lutreola. Mammalian Species 362 (1990) bych uvedl jako Literaturu.
    •  Vyřešeno
  • EO nejsou zrovna moc reprezentativní.
    • Fotky na Bio-Foto sice celkem pěkné, ale stránka v podstatě zprostředkovává jejich prodej (=komerce).
    • Chovzvirat.cz je chovatelská stránka, taky hraničí s komercí, a těch pár informací, co tam jsou, příliš velkým přínosem pro čtenáře není.
      •  Vyřešeno budiž, dáno pryč, ani nevím, jestli jsem to tam dával já.
    • Alka je nějaká česká neziskovka, o které slyším poprvé. Významnost? Přínos pro čtenáře?
      •  Komentář Alka určitě nechat - dobrovolníci z této společnosti spolupracovali na výzkumu v dunajské deltě.
    • Spíše bych tam dal nějaké články jako [5], [6].
      •  Vyřešeno
    • Z cizojazyčných odkazů asi odkaz na stránku v databázi IUCN.
      •  Komentář Přijde mi zbytečné, neb se to uvádí vždy jako první reference z wikidat a navíc ještě další reference v odkazech.

Ještě k ochraně:

  • Při hledání potenciálních EO jsem zjistil, že na tom EEP programu spolupracuje i Stanice ochrany fauny Pavlov u Ledče nad Sázavou, a je zřejmě jediným zařízením v Česku, kde se odchov daří: [7], [8].
    •  Vyřešeno zmíněno. Jinak u tohohle díky za tip, doufám, že se jim chov bude dařit i nadále, teď tam mají nějakou samičku z Finska.
      • Jen poznámka na okraj: koukám, že Pavlov/Ledeč je i v tom oficiálním seznamu ve zdroji [9], ale je to tam důmyslně zamaskováno jako "LEDEC", Stanice Ochrony Fauni, bez uvedení státu, mezi "non-EAZA" institucemi. --Vachovec1 (diskuse) 30. 12. 2020, 22:38 (CET)Odpovědět
        • Tak tohle byla docela šifra (Ledec nenápadný kryptogram a ta další zkomolenina taky ), přiznávám se, že mi to uniklo, neb jsem hledal jen podle státu a vidím 2x ČR a pak už nic, tak jsem si myslel, že na Pavlov zapomněli.

--Vachovec1 (diskuse) 30. 12. 2020, 00:35 (CET) Hotovo Whitesachem (diskuse) 31. 12. 2020, 10:44 (CET)Odpovědět

Ještě bych možná prohodil fotku v infoboxu s fotkou v sekci Taxonomie. Ta fotka ze sekce Taxonomie mi přijde reprezentativnější. Ze zoo jsou obě. --Vachovec1 (diskuse) 31. 12. 2020, 17:47 (CET)Odpovědět

  •  Vyřešeno často je to věc názoru, ale v tomto případě nejspíše ano.

@Whitesachem: v EO je u toho článku Norek americký – opravdový nepřítel? chybný odkaz, zřejmě omylem okopírovaný z předchozího řádku. --Vachovec1 (diskuse) 1. 1. 2021, 14:31 (CET)Odpovědět

Zpět na stránku „Norek evropský“.