Diskuse:Ludvíkov pod Smrkem
Poslední komentář: před 8 lety od uživatele Neustädtler v tématu „Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita“
Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita
editovatFaigl.ladislav
editovatMá oblíbená sídla. Tak jdeme na to:
- Ta lokalizace hned v úvodní větě není šťastná. Měla by začínat širšími celky a pak směřovat podrobněji. Takže něco na způsob vesnice v Libereckém kraji, kde je součástí 2 kilometry vzdáleného Nového Města…. Určitě ale ne vesnice na Ludvíkovském potoce. Ten možná znají místní, ale lidi žijící 20, 50 kilometrů daleko už se nebudou chytat.
- Bacha na prézens historický, který je nevhodný:
- Po založení Nového Města pod Smrkem se však zázemí horníků přesunulo tam a v Ludvíkově se rozšiřuje zemědělství.
- Když skončila třicetiletá válka a období protireformace, rozšiřuje se zemědělská činnost
- Roku 1651 se majiteli frýdlantského panství, kam Ludvíkov patřil, stává rod Gallasů a s nimi přichází – navíc ve větě je další chyba (rod se stává majitelem, nikoliv majiteli)
- Během druhé poloviny 19. století vznikají v Novém Městě pod Smrkem
- neboť na zdejších pozemcích vzniká dřevovýrobní a dřevosoustružnický provoz, jenž svými výrobky (například napínacími rámy) zásobuje novoměstskou textilku
- Za vlády Gallasů (17. století) již výtěžnost dolů klesá a těžba v nich se ukončuje.
- Dařilo se tak jablkům, hruškám, švestkám i třešním. – spíše se dařilo jabloním, hrušním, slivoním a třešním, ne?
- Někteří však tuto víru odmítli přijmout – lepší by bylo doplnit, že jde o římskokatolictví/římský katolicismus
- Roku 1781 však nevolnictví skutečně výnos panovníka Josefa II. zrušil. – tahle podoba věty se ti tam vůbec nehodí. Vyplývá z ní, jako by k zrušení nevolnictví došlo bezprostředně po potlačení povstání. Přitom k tomu došlo až takřka po sto letech. Co takhle Nevolnictví bylo nakonec zrušeno výnosem císaře Josefa II. v roce 1781.?
- O moderních dějinách minulého století by toho víc nebylo?
- Chybí mi potenciálně přirozená vegetace a fytogeografické a biogeografické zařazení oblasti.
- Ty chráněné stromy budou asi památnými stromy, ne? Bylo by lepší používat správnou terminologii.
- Postrádám informaci o poválečném odsunu Němců. Článek se omezuje pouze na poznámku o razantním poklesu počtu obyvatel po druhé světové válce, ale už opomíná zmínit, že tahle část Sudet měla vysokou hustotu zalidnění obyvatel německé národnosti. O odsunu by měla být určitě řeč i v sekci věnované dějinám.
- Sekce „Současnost“ (samotný název je zhůvěřilost v textu jinak potíraný, neb odporuje WP:VSVS – co je to současnost? Píšeme encyklopedii, kterou si budou lidé číst třeba i za pár desítek let. Pak asi současnost nebude naší současností.) je v článku pojata jako taková všehochuť. Celkově ale pojednává o společnosti/kultuře v Ludvíkově. Bylo by proto vhodné ji přejmenovat.
- Železniční trať je jednokolejná nebo dvojkolejná? Je elektrifikovaná?
- Na hřbitově se pohřbívá?
- Samostatnou obcí byl Ludvíkov do roku 1961, ale výrazu obec používáš i pro současnost. Chtělo by si celý článek projít (protože těch případů je nespočet) a opravit to.
Toliko asi z mé strany. Článek je to sympatický, řada chyb (třeba onen prézens historický) je poměrně zbytečných. Po zapracování si myslím, že by na DČ mohl mít. --Faigl.ladislav slovačiny 27. 5. 2013, 16:57 (UTC)
Matěj Suchánek
editovat- Mrkni na rozcestník: Řasnice. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 1. 6. 2013, 17:02 (UTC)
K poznámkám: 1. německé pojmenování pro Frýdlant není Friedlandt, ale Friedland, nebo Friedland in Böhmen. 2. Tafelficht není v němčině Smrk. Smrk je die Fichte, pokud se jedna o horu Smrk, tak je to die Tafelfichte v překladu Tabulový smrk.--Neustädtler (diskuse) 12. 8. 2015, 12:04 (CEST)