Diskuse:Babočka kopřivová

Článek byl upravován v rámci Spolupráce měsíce za měsíc červenec 2008.

Článek týdne

Tento článek byl v 46. týdnu 2008 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Z hesla Babočka kopřivová byla v období od 19. do 25. dubna 2010 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … babočka kopřivová se na Zemi vyskytuje pravděpodobně již 15 miliónů let?“

Bylo by dobré tam doplnit podkapitolku o kukle, když se v úvodu kapitoly o popisu slibuje. Také pár slov o přirozených nepřátelích. Potom by to asi bylo už na Dobrý článek. Zdravím,--Ioannes Pragensis 24. 8. 2008, 19:08 (UTC)

Musím sehnat další zdroje, zrovna v těchto tématech jsou ty použité chudé. --Tlusťa 24. 8. 2008, 21:00 (UTC)

A ještě nějakou mapičku rozšíření ve světě. --Vojtech.dostal 25. 8. 2008, 05:48 (UTC)

Prošel jsem 6 knih, doplnil jsem z nich to, co tam bylo navíc. O přirozených nepřátelích ani slovo, zkusím googlovat a hledat dále. Na mapku jsem taktéž bohužel nenarazil. S pozdravem --Chmee2 1. 2. 2010, 12:33 (UTC)

drobné připomínky

Pěkný článek, myslím že po dopracování a úpravách to na dobrý článke může mít, na nejlepší zatím určitě ne.

Nebudu to příliš recenzovat, nejsem zoolog, ale botanik. Chtělo by to recenzi od entomologa.

• Hned v úvodu, je tam psáno "jiný název Nymphalis urticae". Nebylo lepší to nazvat synonymum, dát do závorky a dát za to citaci autor rok? Pak další větu bych udělal s tím alternativním českým názvem.

Upravil jsem a googlil to jméno, našel jsem např. toto. Nějak se mi ale nezdá, že by Linné ve stejný rok dal dvě různá jména pro stejný druh... Spíš bych to tam tedy nedával, pokud nepřijde někdo s potvrzením/vyvrácením. --Chmee2 3. 2. 2010, 17:20 (UTC)

Babočku kopřivovou popsal roku 1758 Carolus Linnaeus jako Papilio urticae, roku 1780 ji Krzysztof Kluk převedl do rodu Nymphalis a roku 1816 ji Johann Wilhelm Dalman převedl do rodu Aglais. Synonymika živočichů se bez důkladné znalosti zpracovávané skupiny a bez znalosti Mezinárodních pravidel zoologické nomenklatury opravdu dělat nedá. --Luboš Pruner 5. 2. 2010, 12:10 (UTC)

A proto píšeme otevřenou Wikipedii, kterou může editovat naprosto každý, kdo k tématu něco ví. Takže šup s tím do článku se zdrojem a je to... Občas mi přijde, že se tady zapomíná na to hlavní, nebát se editovat a pomáhat vylepšovat články. Nekopeme tu každý sám za sebe, ale je to kolektivní dílo :) Díky za připomínku a případné doplnění či zdroj, odkud to tam přepíšu já. --Chmee2 5. 2. 2010, 12:16 (UTC)

Jo to jsou skvělé informace, škoda že zatím není zdroj; něco zřejmě je na [1] ale vubec se v tom nevyznam --Vojtech.dostal 5. 2. 2010, 18:37 (UTC)

Je to vysvětleno podrobně zde: [2] a doporučuji udělat podle těchto vzorů. Ano,. v zoologii jsou zcela jiné zvyklosti než v botanice a autor kombinace se už nepíše.--Don Pedro 5. 2. 2010, 18:56 (UTC)

Chce to někoho, kdo má je zoolog a má praxi v tom, jaké jsou zvyklosti u zápisů jmen v zoologii. Já to znám jen v botanice, zoologie se řídí podle jiných pravidel, má jiné zvyklosti ve formě zápisu. Takže neporadím. Jen mě zaráží, že zoologie nezná kombinace. V botanice by se to psalo Nymphalis urticae (L.) Kluk podobně Aglais urticae (L.) Dalman. Ale to je u kytek, jak se to má psát u motýlů nevím.--Don Pedro 5. 2. 2010, 15:43 (UTC)

Kdyby to byla rostlina, tak bych pomohl, ale v zoologii jsou četné jiné zvyklosti, ve kterých nemám praxi. Zeptal bych se někoho, kdo se zabývá zoologií. Pomohly by stránky něco jako [3], ale ne pro kytky, ale pro živočichy. Snad bude někdo vědět, jestli existuje něco takového. V nejhorším to zůstane zatím jak to je, není to tak velký problém.--Don Pedro 3. 2. 2010, 17:56 (UTC)

Dobrým dojmem na mne působí synonymika babočky kopřivové zde: http://www.funghiitaliani.it/index.php?showtopic=32360 , ale nejsem specialista, nemohu odpovědně posoudit. --Luboš Pruner 5. 2. 2010, 12:20 (UTC)

Závěr: jestli jsem to správně pochopil, tak se v zoologii na rozdíl od botaniky nepíše jméno kombinátora, pokud to je to bazionym, píše se to bez závorky, pokud to je kombinace, píše se autor původní bazionymu s původním rokem (nikoliv rokem kombinace) do závorky a ta závorka značí, že to už je kombinace. Neznamená to tedy, že by Linné v roce 1758 popsal druh pod 3 různými jmény. teď je otázka, jeslti psát Linné, Linnaeus (popř. ještě v jiném tvaru) nebo L. To záleží asi na tom, jaký je té či oné publikaci úzus.--Don Pedro 5. 2. 2010, 19:15 (UTC)

• "V období před zakuklením žijí housenky v horních částech kopřiv[7] (či na dalších žahavkách a výjimečně na chmelu[2])". Není mě jasné co myslí termínem "dalších žahavkách" a co si autor představuje jako náplň článku "žahavky". To jako jiné druhy kopřiv? V ČR rostou 2 druhy kopřiv, kopřiva dvoudomá a kopřiva žahavka, jiné druhy jsou jen výjimečně zavlékány (ještě jsem zapomněl Urtica kioviensis, ale ta roste jen výjimečně na jižní Moravě). Ale na čem žijí housenky ve Středomoří, to nevím. A na čem žije třeba v Asii? Článek neřeší. Může být hostitelsku rostlinou i kopřiva žahavka, jiné druhy kopřiv nebo jiné rody čeledi kopřivovité, třeba Parietaria? Fakta z České republiky se nemusí vztahovat na celý areál druhu.

cituji doslovně z MOUCHA, Josef. Naši denní motýli. Ilustrace Vladimír Choc. 2.. vyd. Praha : Albatros, 1972. s. 124. : Housenky žijí pospolitě na kopřivách, na žahavkách, výjimečně na chmelu. Co tím autor myslel? Nevím, nejsem oprávněn si tam něco domýšlet, jelikož by to byl pak vlastní výzkum. A co si představuju pod pojmem žahavka? Proto jsem dal wikilink, aby někdo dále znalý udělal případně redirect či článek vysvětlující tento "termín". Jsme encyklopedie a můžeme dělat pouze syntézu poznatků, už nám nepřísluší dělat základní výzkum a odvozovat si nenapsané :( Čím se živý jinde z české literatury (či středoevropské) zřejmé nebylo, můžu zkusit dohledat, ale přijde mi snazší dopsat, že v oblasti Střední Evropy se živý tím a tím. --Chmee2 1. 2. 2010, 14:30 (UTC)

V tom případě to je asi jasné, autor tím myslel druh kopřiva žahavka (Urtica urens). S tou Střední Evropou to na dobrý článek stačí, podud se podaří dohledat jak to je jinde, tak OK, na nejlepší by to ale musel člověk dohledat určitě.--Don Pedro 1. 2. 2010, 14:49 (UTC)

jestli jasné, tak super, udělat z toho tedy redirect na kopřivku žahavku anebo upravit link? Jinak jsem zkusil napsat na AV do Budějovic, jestli neporadí s tímto a další literaturou, tak uvidíme, jestli najdou chvilku odpovědět a případně článek zrecenzovat. --Chmee2 1. 2. 2010, 14:54 (UTC)

Asi upravit, že se živí na kopřivě žahavce. Článek se jménem "žahavky" v tomto smyslu nebude. Jinak můj soukromý názor je ten, že nejlepší článek o motýlech může napsat jen člověk, který je z oboru a zabývá se tím dlouhodobě. Jinak i při nejlepší vůli to nikdy nebude ono. Já kdybych třeba psal článek z geologie, i kdybych se na hlavu stavěl, tak když by se na to mrknul geolog profesionál, hned tam najde spoustu problémů, který neodborník nemůže vidět.--Don Pedro 1. 2. 2010, 15:03 (UTC)

• "Babočka kopřivová vytváří ve vegetačním období dvě[4], dle některých zdrojů až tři[11] generace, které se během léta překrývají." nejsem přes tohle odborník, ale u hmyzu často platí, že v teplejších krajích se stihne víc generací ročně než v krajích chladných. Není tam psáno, ke kterému území se údaj o 2 nebo 3 generacích vztahuje. Není to řešeno. Entomolog ať případně poučí, pokud kecám.--Don Pedro 1. 2. 2010, 14:03 (UTC)

dovysvětleno, že záleží na délce léta --Chmee2 5. 2. 2010, 09:35 (UTC)

• pomlčky u rozshů by měly být bez meze a sjednotit, někde je i slůvko "až"

• Abych jen nebuzeroval, chce to googlovat, mnohé články jsou placené, ale dá se najít třeba [4]

pokud se nepletu, do článku přidáno a upraveno Don Pedrem

názor

Pokusím se něco přidat z odborných periodik (zajímavé může být třeba Phylogeography of Aglais urticae (Lepidoptera) based on DNA sequences), ale stejně jako Don Pedro si myslím, že by si to nemělo klást vyšší cíle, než DČ. Chybí mi vyčerpávající informace o taxonomii, fylogenetice a populační ekologii, vždyť toto je víceméně modelový motýl a mělo by se o něm vědět tolik věcí... rovněž však nejsem entomolog a dalo by mi asi hodně práce, než bych se v tom tématu zorientoval. --Vojtech.dostal 1. 2. 2010, 17:41 (UTC)

V souvislosti s novými změnami v článku musím říct, že měním svůj názor - teď už se z toho stává velmi pěkný článek ;) počítám ještě s malým rozšířením z výše uvedeného periodika, dejte mi ještě trochu času. --Vojtech.dostal 5. 2. 2010, 11:54 (UTC)

Recenze WPK

Tak:

• zběžně:
  • řekl bych, že podruhy se píší kurzivou
  • jenom jeden exterák? co něco z ciziny?

+ 1 pěkný z ciziny dle přání :) --Chmee2 5. 2. 2010, 09:35 (UTC)

• po přečtení:
  • čeledi se u živočichů kurzivou nepíší
  • meziuložení--Juan de Vojníkov 3. 2. 2010, 10:54 (UTC)

Vhledem k tomu, že se to vesele rozrůstá a mění tak to teď asi nebudu číst.--Juan de Vojníkov 5. 2. 2010, 11:33 (UTC)

Stupeň ohrožení

Co ten stupeň ohrožení "málo dotčený" ? V Červeném seznamu IUCN tento motýl záznam nemá, má zde proto být "nevyhodnocený" nebo zde tento indikátor zcela vynechat (jako to dělají např. na anglické, německé nebo francouzské Wikipedii). --Trachemys 3. 2. 2010, 11:14 (UTC)

ahoj, Tlusťa píše, že to pochází z tohoto zdroje, kde se píše Ohrožení a ochrana. Není ohrožený. Takže asi jak píšeš, mělo by tam být NE či to vyhodit, jak píšeš. --Chmee2 3. 2. 2010, 11:40 (UTC)

Vzhledem k tomu, že je dle IUCNu nevyhodnocený (viz [[5]]) tak bych tam to grafické zobrazení neuváděl. Nicméně by mohl být nějak "vyhodnocený" v rámci naší české klasifikace či jiných, kde se tento motýl vyskytuje a to by chtělo doplnit.--Juan de Vojníkov 3. 2. 2010, 12:29 (UTC)

Smazal jsem to. Když jsme u stupně ohrožení – koukněte do Málo dotčený. Opravdu je v červeném seznamu člověk? --Tlusťa 3. 2. 2010, 12:34 (UTC)

Člověk, jakožto rod Homo, zde samozřejmě není, pouze člověk moudrý (Homo sapiens) - viz zde. Díky za upozornění, opravím to. --Trachemys 3. 2. 2010, 12:41 (UTC)

Upozorňuji, že Tlusťa je snad Homo sapiens sapiens čili podruhem málo dotčeného člověka moudrého:-)--Juan de Vojníkov 3. 2. 2010, 12:44 (UTC)

Ref [8]

@Chmee2: Ref osm se jeví být nefunkční. --OJJ, Diskuse 8. 4. 2017, 11:24 (CEST)

Ahoj, s tím asi nic neuděláme. V době psaní ten ref fungoval a je dobrý to tam mít, aby si případně kdokoliv mohl ověřit, na jaké adrese to tvrzení bylo a případně to přes nějaký systém archivující webové stránky dohledatelné. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 8. 4. 2017, 21:15 (CEST)