Diskuse:Alois Jirásek

Chyba

Tahle věta je naprosto nesmyslná. Nechtěl by ji autor upravit, nebo vysvětlit? Proč by jezuiti zakazovali bibli?

Temno: Doba největšího útlaku českého národa, duchovní život ovládla katolická církev, Jezuitský řád; nekatolíci se tajně scházejí, čtou bibli a jiné zakázané knihy, za což jsou pronásledováni jezuity.--El Dash (diskuse) 17. 1. 2013, 21:58 (UTC)

• Katolická církev tvrdila, že bible nepatří do rukou laika, od toho je studovaný kněz, který mu bibli i správně vyloží.(Nepatřila tedy mezi zakázané knihy). Naproti tomu protestanti a evangelíci tvrdili, že člověk může studovat bibli i sám, a kněze k tomu nepotřebuje. Evangelická bible je stejná jako katolická, ale je mnohem tlustší, neboť obsahuje navíc spoustu poznámek a vysvětlivek.( V době pobělohorské bylo mnoho vesnických far neobsazených pro nedostatek kněží.Stávaly se případy, kdy se mezi vesničany našel nějaký samozvaný kazatel, často i blouznivec, který bibli vykládal po svém, a lid tak zmanipuloval, že došlo ke vzpouře-proto požadavek, že bible nepatří do rukou laika).--Kajan112 (diskuse) 19. 2. 2013, 21:01 (UTC)

Deti

Pozerala som dokument na ČT a tam uvádzali, že mal sedem dcér a jedného syna, a ani mená nesedia s tu uvádzanými. --Lalina 29. 10. 2011, 00:35 (UTC)

Pozrela som si, kto to pridal, takže mažem. --Lalina 29. 10. 2011, 00:54 (UTC)

Seznam svazků

Přenáším sem z článku nějaký seznam (že by svazků v sebraných spisech?) vydaných Jiráskových knih přidaný wikipedistou Medmicem 23. listopadu 2013. Do určité míry je duplicitní k přínosnějšímu komentovanému strukturovanému přehledu díla a navíc si myslím, že bez doplňujících údajů článek nijak nevylepšuje. --Milda (diskuse) 16. 5. 2013, 20:32 (UTC)

Vydané knihy

1. Proti všem
2. Maryla a jiné povídky (Maryla, Blažej Chotěřínský, Hejtmanská sláva, Rybnikář, Johanka)
3. Maloměstské historie („U rytířů“, Na staré poště, Filosofská historie)
4. Skály
5. Drobné povídky a obrázky (Učitelský, Svědomí, P. Eustach, Vesecký, Do Němec, Legenda, Dle abecedy, Kamenický, Starosvětské obrázky)
6. V cizích službách
7. Domů a jiné obrázky (Domů, Husaři, Stromy, Obrázek, Sobota, Zemanka, Rozmarinka, Jiskry v popele)
8. Skaláci
9. Mezi proudy I.
10. Mezi proudy II.
11. Mezi proudy III.
12. Zahořanský hon a jiné (Zahořanský hon, Povídka přítelova, Povídka z archivu)
13. Sousedé; Pandurek
14. Na ostrově; Druhý květ
15. Psohlavci
16. Na dvoře vévodském; Ráj světa
17. U nás I.
18. U nás II.
19. U nás III.
20. U nás IV.
21. Za bouře i klidu (Obětovaný, Ze zlatého věku v Čechách)
22. Poklad
23. Z různých dob I. (Z malých cest, Host, Gardista, Krajanka, V Pekle, O lovu, Tčevská hranice)
24. Z různých dob II. (Petr Kmínek, Prutovský, Na přípřeži, Na formance, Divý rod, Pro svatý klid, V temnu, U domácího prahu, Mudrcové, Černá hodinka)
25. Temno
26. Rozmanitá prosa I. ( Z adamitského „archivu“, Vzpomínka na Bohdana Jelínka, „Paní kněžna“, Dva doplňky, František Vavák, Paběrky o českých kamnech, O českých osadách a dřevěných stavbách, O českém kroji, O českých bájích, báchorkách a pověstech, O povaze českého lidu, Z dějin dvou slov, Dva staré zvyky, Skotácké halekání na Náchodsku, Z Orlických hor, V Kunvaldě, Formané)
27. Rozmanitá prosa II. (Ballada z rokoka, Starosvětský obrázek, Malý prorok českobrodský, Herecký souboj „v Boudě“, Na dobřanské faře, Tomáš Famfule, švališer, O „Babičce“ Boženy Němcové, Dva obhájci Husovi v osmnáctém století, Z pamětí českého důstojníka, Muráň, Z „nekrologu“ MDra. Jana Theobalda Helda)
28. Rozmanitá prosa III. (Talacko, O Martínka, Ztracenci, Z pamětí samotářových, F. Vl. Hek, Literární výlet před osmdesáti léty, Dvě proslovení, Ze Slovenska, Dubno, Černá legie v Čechách, Wintrův „Kampanus“, Památce Zikmunda Wintra)
29. F. L. Věk I.
30. F. L. Věk II.
31. F. L. Věk III.
32. F. L. Věk IV.
33. F. L. Věk V.
34. Písničky a jiná prosa (Písničky, Z prvních prací, Z barokové Prahy, Lidopisné črty, Z literární historie, Vojna)
35. Z mých pamětí I.
36. Z mých pamětí II.
37. Bratrstvo I.
38. Bratrstvo II.
39. Bratrstvo III.
40. Směsa (Osamělé soumraky, Z památných dnů, Cestou, Z prvních prací, Voltižér Pecivál, Paměti, Předehra)
41. Husitský král I.
42. Husitský král II.
43. Divadelní hry I. (Vojnarka, Kolébka, Zkouška, Otec, Emigrant)
44. Divadelní hry II. (Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, Gero)
45. Divadelní hry III. (M. D. Rettigová, Lucerna, Samota, Pan Johanes)
46. Mládeži (Na Chlumku, Bitva u Kresčaku, Svatý Mikuláš, Král Jiří Poděbradský před Vídní, Z Čech až na konec světa, Kozák a Turek, Dva Krasikovští, Na samotě, O panu Jeníkovi, Za vokalistu, Mify)
47. Staré pověsti české

• V letech 1927–1933 vydávalo nakladatelství Jan Otto 2. vydání Sebraných spisů Aloise Jiráska. Vyšlo celkem 47 svazků a wikipedista Medmic zřejmě pořídil jejich seznam. Ani tyto Sebrané spisy Al. Jiráska však nezahrnují celé jeho dílo. Nebyly do nich zahrnuty např. rané Jiráskovy romány „Slavný den" a „Konec a počátek".

--78.136.136.12 2. 7. 2016, 16:07 (CEST)

Chyba.

Veta za Jiraskovym gymnasiem (te o Amstrdamu) nema smysl.

Takovou větu jsem v článku nenašel. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 10. 2014, 05:38 (UTC)

faktická chyba - reforma státních svátků - záměna s Ferdinandem Jiráskem

Text uvádí, že Alois Jirásek byl jedním z předkladatelů zákona o reformě státní svátků

"(Na konci března roku 1919, tedy necelého půl roku po zhroucení monarchie, byl Národnímu shromáždění ČSR předložen skupinou levicových poslanců (mj. též Aloisem Jiráskem)[pozn. 7] návrh zákona, kterým se měly rušit svátky církevní a zavádět svátky národní a občanské. Jeho navrhovatelé považovali za bezpodmínečně nutné, „aby veškeré veřejné zřízení bylo proniknuto duchem doby a zbavilo se přežilých pozůstatků dřívějších dob,“ mezi něž podle nich patřilo i svěcení církevních svátků. —Václav Valeš: Dny pracovního klidu v Československém právním řádu (1918-1938)[25])"

V roce 2018 Jana Čechurová zjistila, že jde o chybu - navrhovatelem nebyl Alois Jirásek, ale sociální demokrat Ferdinand Jirásek. Chyba vznikla již na půdě sněmovny špatným přečtením jména v rukopisu. Tak vznikl dlouho tradovaný omyl. Zdroj: ČECHUROVÁ, Jana. Svátkový kalendář ve světle legislativní činnosti. Sláva republice!: oficiální svátky a oslavy v meziválečném Československu. Praha: Academia, 2018, s. 45-72. České moderní dějiny. ISBN 978-80-200-2870-9, s. 52-53.

Nejsem wikipedistou a pokud by se našel někdo, kdo by se této úpravy podjal, budu rád. Nestane-li se tak v brzké době, pak se toho chopím sám a budu editovat s odvahou.

31.30.170.52 28. 1. 2019, 15:31 (CET)

Článek Ferdinand Jirásek tu je. Nebojte se toho ujmout, on někdo případně pomůže. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 1. 2019, 15:40 (CET)

Myslím, že postačí ten v odborné literatuře dlouho tradovaný omyl prostě vypustit. Uvedený návrh zákona ve sněmovně neprošel, ale bylo by zajímavé zjistit, zda pro něj Alois Jirásek hlasoval. Zcela bych to nevylučoval, v tomto období se již s katolickou církví rozcházel, od roku 1921 byl bez vyznání.--Abzon (diskuse) 5. 2. 2019, 20:54 (CET)

Úplné odstranění za šťastné nepovažuji: Jednak je vcelku pravděpodobné, že pokud na to někdo (v "starší" literatuře a jinde) narazí a na Wikipedii (tedy v čl. ALois Jirásek) o tom nic nenajde, tak se to bude opětovně snažit přidat a bude z toho kolotoč přidávání a odstraňování. Navíc jakožto zřejmě dlouho tradovaný omyl si to již bezpochyby vydobylo ospravedlnění i zde - samozřejmě asi jen kratší notickou, ale informaci bych tam s vysvětlením ponechal. --marv1N (diskuse) 6. 2. 2019, 20:09 (CET)

Mnou odstraněný text vycházel ze studie JUDr. Václava Valeše Dny pracovního klidu v československém právním řádu (1918-1938), která byla publikována v roce 2008. Zmínka o účasti spisovatele Aloise Jiráska na předložení poslaneckého návrhu zákona (tisku č. 705 z 26. 3. 1919), dle kterého měly být zrušeny téměř všechny stávající církevní svátky, je uvedena v kapitole Útok na církevní svátky. Celá studie je k dispozici online zde.

Poté, co uživatel 31.30.170.52 upozornil, že jde o omyl, obrátil jsem se mailem na JUDr. Mgr. Václava Valeše, Ph.D., jenž pracuje na katedře právních dějin Fakulty právnické ZČU v Plzni. Dr. Valeš mi obratem odpověděl, že studii docentky Čechurové dosud nečetl, takže k jejímu obsahu se nemůže vyjádřit. Ve své studii vycházel ze znění parlamentního tisku č. 705, tak jak je k uveden v digitálním repozitáři Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (text tisku č. 705 je dostupný online zde). Jak se může každý přesvědčit, je mezi podepsanými poslanci A. Jirásek. Mezi poslanci Revolučního národního shromáždění byli ovšem Jiráskové dva, Alois a Ferdinand. I v legislativních materiálech může být chyba, a proto nelze vyloučit záměnu.

Ani já jsem studii docentky Čechurové nečetl, ale nemám pochybnosti o tom, že upozornění uživatele 31.30.170.52 je korektní. Podíváme-li se na seznam jmen, které jsou pod tiskem č. 705 podepsány, pak šlo opravdu o levicové poslance (Antonín Hampl, Václav Johanis, František Modráček, Antonín Němec atd.). Mezi ně dobře zapadá sociální demokrat Ferdinand Jirásek, ale jen těžko národní demokrat Alois Jirásek. Dle uživatele 31.30.170.52 docentka Čechurová ve zmíněné studii uvádí, že chyba vznikla již na půdě sněmovny špatným přečtením jména v rukopisu.

Za této situace jsem se rozhodl odstranit z článku tvrzení o účasti Aloise Jiráska na předložení návrhu zákona, kterým se měly rušit církevní svátky. Šlo mi o to, aby Wikipedie tento omyl dále nerozšiřovala.

Návrh, aby v článku byl tento omyl nějak zmíněn a zároveň bylo vysvětleno, jak k němu došlo, lze akceptovat. Ten, kdo se toho ujme, musí ovšem prostudovat studii docentky Čechurové a snad i nějakou dobu počkat, zda její zjištění nevyvolá nějakou diskusi. --Abzon (diskuse) 7. 2. 2019, 21:52 (CET)

Staré pověsti české veršované?

"Staré pověsti české 1894, které pro svou veršovanost úspěšně vstoupily do četby pro děti a mládež"

O jaké veršovanosti je řeč? Četbu pro děti a mládež nenařizuje min. školství? J 94.142.239.127 30. 8. 2023, 07:19 (CEST)

Kniha je samozřejmě psána prózou, nikoli ve verších. Vámi zmíněná věta je v článku už od samého počátku, vložil ji při založení článku dne 4. 5. 2004 anonymní wikipedista. Co mínil slovem „veršovanost", to se mohu jen domýšlet. V anotaci zatím posledního vydání Starých pověstí českých z roku 2021 se uvádí: „Prostým, ale básnicky účinným jazykem vypravuje autor staré zkazky..." Snad tedy chtěl zakladatel článku vyjádřit něco podobného. Použil ovšem nevhodného slova.
Chodil jsem do školy v době, kdy některé Jiráskovy spisy byly povinnou četbou. Určitě mezi ně patřil 1. díl F. L. Věka; mám ještě v paměti, jak jsem tu knihu sháněl po knihovnách. Zda byly povinnou četbou i Staré pověsti české, to si již nepamatuji. Sice jsem je četl, ale velký dojem na mě neudělaly. Zda se líbily mým vrstevníkům, to si už rovněž nevzpomínám, ale asi moc ne. A pochybuji, že by se tato Jiráskova kniha mohla líbit současným dětem. Byla napsána před sto třiceti lety tehdejší češtinou, kterou Jirásek ještě záměrně archaisoval. Jazyk je možná básnický, ale pro dnešní děti také hodně obtížný. Proto vyšlo již několik vydání, ve kterých je text převyprávěn do současné češtiny.
Otázka je, co se zmíněnou kritizovanou větou? Jistě musí být nějak změněna ona „veršovanost". Informace, že kniha je vydávána i jako dětská četba, by snad mohla zůstat (v nakladatelství pro děti a mládež Albatros vyšlo asi 15 vydání).
Když inkriminovaná věta vydržela v článku téměř 20 let, není snad třeba s její opravou spěchat. Bylo by přínosné, kdyby se k úpravě vyjádřili i další wikipedisté.--37.48.0.215 30. 8. 2023, 17:19 (CEST)

Zatím se nikdo další nevyslovil, a proto inkriminovanou větu alespoň prozatím upravuji takto: „...které byly opakovaně vydávány nejen pro dospělé, ale i jako četba pro děti a mládež."
Případné názory ostatních wikipedistů budou ovšem vítány, lze provést další úpravy.--37.48.9.164 1. 9. 2023, 10:10 (CEST)

@37.48.9.164: Vaše úprava z 1. 9. 2023 je podle mne v pořádku. Netřeba hledat hlubší smysl odstraněného problematického výrazu "veršovanost". P.S.: Nechcete přispívat do Wikipedie pravidelně a neanonymně (tj. zaregistrovat se) :-)?--Svenkaj (diskuse) 1. 9. 2023, 10:29 (CEST)