Diamantinasaurus

rod plazů (vymřelých)

Diamantinasaurus („ještěr od řeky Diamantina“) byl rod vývojově odvozeného titanosaurního sauropodního dinosaura, žijícího v období přelomu spodní a svrchní křídy (věk alb, asi před 112 až 100 miliony let) na území dnešní Austrálie (stát Queensland). Objevený materiál zahrnuje částečně zachovanou postkraniální kostru a také později objevenou kostru juvenilního jedince.[1]

Jak číst taxoboxDiamantinasaurus
Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 112 až 95 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzhledu diamantinasaura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
InfrařádSauropoda
Čeleď?Titanosauridae
RodDiamantinasaurus
Binomické jméno
Diamantinasaurus matildae
Hocknull et al., 2009
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Materiál s označením AODL 603 zahrnuje části kostry včetně končetin. Neobvyklý je palcový dráp, který u odvozených titanosaurů nebývá obvykle přítomen. Diamantinasaurus dosahoval celkové délky asi 16 metrů a hmotnosti kolem 15 000 kilogramů[2] (přesnější rozměry však nelze určit)[3], hmotnost je odhadována přibližně až na 23 208 kilogramů.[4] Stejně jako ostatní sauropodi byl i tento druh mohutným, čtyřnohým býložravcem. Typový druh D. matildae byl popsán paleontologem Scottem Hucknellem v roce 2009 spolu s teropodem australovenatorem a dalším sauropodem wintonotitanem.

Na začátku roku 2021 byl oznámen objev druhého exempláře, který významně doplnil znalosti o kosterní anatomii tohoto sauropodního dinosaura.[5] Byla objevena také částečně dochovaná lebka, což umožnilo rekonstruovat přibližnou podobu hlavy tohoto sauropoda.[6]

Mládě tohoto druhu, popsané v roce 2022, dostalo přezdívku "Ollie". Tento jedinec měřil na délku asi 11 metrů a zaživa vážil přibližně 4,2 tuny. Jedná se tak o jednoho z nejmenších jedinců sauropodů, objevených dosud v Austrálii.[7]

Blízce příbuzným rodem byl Australotitan, formálně popsaný v červnu roku 2021.[8]

V populární kultuře

editovat

V roce 2021 byl tento sauropodní dinosaurus navržen na oficiální státní fosilii státu Queensland.[9]

Reference

editovat
  1. Samantha L. Rigby, Stephen F. Poropat, Philip D. Mannion, Adele H. Pentland, Trish Sloan, Steven J. Rumbold, Carlin B. Webster & David A. Elliott (2022). A juvenile Diamantinasaurus matildae (Dinosauria: Titanosauria) from the Upper Cretaceous Winton Formation of Queensland, Australia, with implications for sauropod ontogeny. Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e2047991. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.2047991
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 233 (anglicky)
  4. González Riga, Bernardo J.; Lamanna, Matthew C.; Ortiz David, Leonardo D.; Calvo, Jorge O.; Coria, Juan P. (2016). "A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot". Scientific Reports. 6: 19165. doi:10.1038/srep19165
  5. Stephen F. Poropat, Martin Kundrát, Philip D. Mannion, Paul Upchurch, Travis R. Tischler & David A. Elliott (2021). Second specimen of the Late Cretaceous Australian sauropod dinosaur Diamantinasaurus matildae provides new anatomical information on the skull and neck of early titanosaurs. Zoological Journal of the Linnean Society, zlaa173. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlaa173
  6. https://equatorialminnesota.blogspot.com/2023/04/the-face-of-diamantinasaurus.html
  7. https://cosmosmagazine.com/history/palaeontology/australia-small-sauropod/
  8. SOCHA, Vladimír. Největší australský dinosaurus. OSEL.cz [online]. 14. června 2021. Dostupné online.  (česky)
  9. https://www.brisbanetimes.com.au/national/queensland/fossil-fans-dug-deep-to-decide-dino-should-get-queensland-nod-20210216-p5731c.html

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat