Desátý Evropský parlament
Desátý Evropský parlament byl zvolen během voleb v roce 2024 a zasedat až do nadcházejících voleb v roce 2029.
Hlavní události
editovat- 6.–9. června 2024
- 16.–19. července 2024
- Ustavující plenární zasedání Evropského parlamentu
- Předsedající: bude rozhodnuto
- Očekává se volba předsedy a dalšího vedení na 1. polovinu volebního období
- Ustavující plenární zasedání Evropského parlamentu
Politické skupiny a strany
editovatPolitická skupina a přidružené evropské politické strany |
Europoslanci | |
---|---|---|
EPP | Evropská lidová strana Evropská lidová strana |
189/720
|
S&D | Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů Strana evropských socialistů |
136/720
|
ECR | Evropští konzervativci a reformisté Strana evropských konzervativců a reformistů Evropské křesťanské politické hnutí |
83/720
|
Obnova | Obnovme Evropu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Evropská demokratická strana |
74/720
|
ID | Identita a demokracie Strana identity a demokracie |
58/720
|
ESA | Zelení / Evropská svobodná aliance Evropská strana zelených Evropská svobodná aliance Evropská pirátská strana Volt Europa |
51/720
|
GUE/NGL | Levice v Evropském parlamentu – GUE/NGL Strana evropské levice Severská aliance zelené levice Nyní Lidé Zvířecí politika EU |
39/720
|
NI | Nezařazení poslanci | 90/720
|
Vedení
editovatPředseda Evropského parlamentu je vybírán hlasováním poslanců Evropského parlamentu (europoslanců). Jeho funkční období trvá 2,5 roku s možností opětovného zvolení. Předseda má rozmanitou škálu povinností, včetně předsedání debatám a zastupování Evropského parlamentu v jeho interakci s ostatními institucemi v rámci Evropské unie.
Čtrnáct místopředsedů je voleno v rámci jediného hlasování. K jejich zvolení je zapotřebí absolutní většina odevzdaných hlasů. V situacích, kdy počet úspěšných kandidátů klesne pod 14, se za stejných podmínek uskuteční druhé kolo hlasování o přidělení zbývajících pozic. Pokud by bylo nutné třetí kolo hlasování, stačí k obsazení zbývajících míst prostá většina. Přednost místopředsedů je stanovena pořadím, ve kterém jsou voleni, a v případě nerozhodného výsledku je seniorita určena věkem. Během každého kola hlasování mají europoslanci možnost odevzdat hlasy tolika kandidátům, kolik je pro dané kolo volných míst. Jsou však povinni hlasovat pro více než polovinu z celkového počtu obsazovaných míst.
Seznam europoslanců
editovatEuroposlanci, kteří dříve zastávali funkci hlavy státu nebo vlády:
- Elio Di Rupo (S&D), předseda vlády Belgie (2011–2014)
- Valdis Dombrovskis (EPP), předseda vlády Lotyšska (2009–2014)
- Ewa Kopaczová (EPP), předsedkyně vlády Polska (2015–2017)
- Vilis Krištopāns (NI), předseda vlády Lotyšska (1998–1999)
- Andrius Kubilius (EPP), předseda vlády Litvy (2005–2006, 2012–2016)
- Ľudovít Ódor (Obnova), předseda vlády Slovenska (2023)
- Jüri Ratas (EPP), předseda vlády Estonska (2016–2021)
- Beata Szydłová (ECR), předsedkyně vlády Polska (2015–2017)
- Marjan Šarec (Obnova), předseda vlády Slovinska (2018–2020)
- Mihai Tudose (S&D), předseda vlády Rumunska (2017–2018)
- Sophie Wilmèsová (Obnova), předsedkyně vlády Belgie (2019–2020)
Europoslanci, kteří dříve působili jako předseda národního parlamentu:
- Eero Heinäluoma (S&D), mluvčí finského parlamentu (2011–2015)
- Ewa Kopaczová (EPP), maršálek Sejmu (2011–2014)
- Vangelis Meimarakis (EPP), předseda řeckého parlamentu (2012–2015)
- Nikola Minčev (Obnova), předseda Národního shromáždění Bulharska (2021–2022)
- Jüri Ratas (EPP), předseda Riigikogu (2021–2023)
- Matej Tonin (EPP), předseda Státního shromáždění Slovinska (2018)
Poslanci, kteří dříve působili jako členové Evropské komise:
- Vytenis Andriukaitis (S&D), evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin (2014–2019)
- Valdis Dombrovskis (EPP), výkonný místopředseda Evropské komise pro hospodářství ve prospěch lidí (2019–2024), evropský komisař pro obchod (2020–2024), evropský komisař pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů (2014–2019)
- Sandra Kalnieteová (EPP), evropská komisařka pro zemědělství a rybolov (2004)
- Janusz Lewandowski (EPP), evropský komisař pro finanční plánování a rozpočet (2010–2014)
- Virginijus Sinkevičius (Z/ESA), evropský komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov (2019–2024)
- Adina-Ioana Văleanová (S&D), evropská komisařka pro dopravu (2019–2024)
Europoslanci, kteří dříve působili jako ministr zahraničních věcí a/nebo evropských záležitostí:
- Marina Kaljurandová (S&D), ministryně zahraničních věcí (2015–2016)
- Nathalie Loiseauová (Obnova), ministryně evropských záležitostí (2017–2019)
- Sven Mikser (S&D), ministr zahraničních věcí (2016–2019)
- Urmas Paet (Obnova), ministr zahraničních věcí (2005–2014)
- Tonino Picula (S&D), ministr zahraničních věcí (2000–2003)
- Davor Ivo Stier (EPP), ministr zahraničních a evropských záležitostí (2016–2017)
- Villy Søvndal (G/EFA), ministr zahraničních věcí (2011–2013)
- Kristian Vigenin (S&D), ministr zahraničních věcí (2013–2014)
- Alexandr Vondra (ECR), ministr zahraničních věcí (2006–2007)
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Tenth European Parliament na anglické Wikipedii.