Otevřít hlavní menu

Deltadromeus

rod plazů (vymřelých)

Deltadromeus („Běžec od delty“) byl rod velkého až obřího masožravého dinosaura (teropoda). Byl pravděpodobně zástupcem čeledi Neovenatoridae a žil v období rané svrchní křídy (geologický stupeň cenoman, asi před 95 miliony let) na území současné severní Afriky.

Jak číst taxoboxDeltadromeus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 95 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstruovaná kostra deltadromea
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád teropodi (Theropoda)
Čeleď Neovenatoridae
Rod Deltadromeus
Binomické jméno
Deltadromeus agilis
Sereno et al., 1996
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RozměryEditovat

Podle propočtů mohl tenro teropod dosahovat délky asi 12,2 až 13,3 metru, což je zhruba délka největšího známého exempláře argentinského karcharodontosaurida giganotosaura (13,2-13,7 m). Byl však poměrně lehce stavěný, takže hmotnostní odhady se pohybují jen kolem 2 až 3,5 tuny. Na svoji velikost měl tento obří dravec neobvykle štíhlé zadní končetiny, což nasvědčuje schopnosti rychlého běhu. Stehenní kost největšího známého exempláře měří na délku 122 cm, u holotypu však pouze 74 cm (což odpovídá celkové délce asi 8 metrů).[1]

PaleoekologieEditovat

Tento velký neovenatorid obýval severní Afriku v období počátku pozdní křídy před přibližně 95 miliony let. Žil ve stejném prostředí jako další obří teropod Carcharodontosaurus, obýval bujné říční delty na severu Afriky.

 
Deltadromeus - velikostní srovnání s člověkem.

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • Stromer, E. (1934). "Ergebnisse der Forschungsreisen Prof. E. Stromers in den Wüsten Ägyptens." II. Wirbeltierreste der Baharije-Stufe (unterstes Cenoman). 13. Dinosauria. Abh. Bayer. Akad. Wiss., Math.-Nat. Abt., (n. s.) 22 1-79, 3 pls.
  • Sereno Dutheil; Iarochene Larsson; Lyon Magwene; Sidor Varricchio; Wilson (1996). "Predatory Dinosaurs from the Sahara and Late Cretaceous Faunal Differentiation". Science. 272 (5264): 986–991. doi:10.1126/science.272.5264.986

Externí odkazyEditovat