Wikipedie

Hnědák Schweinitzův

druh houby
(přesměrováno z Daedalea suberosa)

Hnědák Schweinitzův Phaeolus schweinitzii je houba z čeledě troudnatcovité Fomitopsidaceae řádu chorošotvaré (Polyporales ). Nejedlá houba, je uváděna i jako možná jedovatá houba[1]. Nebezpečný patogen napadající kořeny a kmen jehličnanů.[2]

Jak číst taxoboxHnědák Schweinitzův
alternativní popis obrázku chybí
Hnědák Schweinitzův Phaeolus schweinitzii, plodnice
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusé (Basidiomycota)
Třídahouby rouškaté (Agaricomycetes)
Řádchorošotvaré (Polyporales)
Čeleďtroudnatcovité (Fomitopsidaceae)
Rodhnědák (Phaeolus)
Binomické jméno
Phaeolus schweinitzii
(Fr.) Pat., (1900)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

EPPO kód

editovat

PAEOSC[3]

Synonyma patogena

editovat

Vědecké názvy

editovat

Podle EPPO a Biolib je pro patogena s označením hnědák Schweinitzův Phaeolus schweinitzii používáno více rozdílných názvů, například Coltricia schweinitzii nebo Polyporus schweinitzii.[3]

Synonyma dle Index Fungorum

editovat
  • Boletus sistotrema Alb. & Schwein. ex Sacc., Syll. fung. (Abellini) 6: 76 (1888)
  • Boletus sistotremoides Alb. & Schwein., Consp. fung. (Leipzig): 243 (1805)
  • Calodon spadiceus (Pers.) Quél., Enchir. fung. (Paris): 190 (1886)
  • Cladomeris schweinitzii (Fr.) Quél., Enchir. fung. (Paris): 169 (1886)
  • Cladomeris schweinitzii (Fr.) Quél., Enchir. fung. (Paris): 169 (1886) var. schweinitzii
  • Cladomeris spongia (Fr.) Quél., Enchir. fung. (Paris): 169 (1886)
  • Coltricia schweinitzii (Fr.) G. Cunn., Bull. N.Z. Dept. Sci. Industr. Res., Pl. Dis. Div. 77: 7 (1948)
  • Daedalea fusca Velen., České Houby 4-5: 689 (1922)
  • Daedalea spadicea (Pers.) Fr., Syst. mycol. (Lundae) 1: 505 (1821)
  • Daedalea suberosa Massee, Bull. Misc. Inf., Kew: 94 (1906)
  • Hapalopilus schweinitzii (Fr.) Donk, Meded. Bot. Mus. Herb. Rijks Univ. Utrecht 9: 173 (1933)
  • Hydnellum spadiceum (Pers.) P. Karst., Meddn Soc. Fauna Flora fenn. 5: 41 (1879)
  • Hydnum spadiceum Pers., Icon. Desc. Fung. Min. Cognit. (Leipzig) 2: 34 (1800)
  • Inodermus schweinitzii (Fr.) Quél., Fl. mycol. France (Paris): 394 (1888)
  • Inonotus herbergii (Rostk.) P. Karst., Bidr. Känn. Finl. Nat. Folk 48: 329 (1889)
  • Inonotus spongia (Fr.) P. Karst., Bidr. Känn. Finl. Nat. Folk 37: 69 (1882)
  • Inonotus sulphureopulverulentus P. Karst., Finl. Basidsvamp. 46(no. 11): 8 (1904)
  • Mucronoporus spongia (Fr.) Ellis & Everh., J. Mycol. 5(1): 29 (1889)
  • Ochroporus sistotremoides (Alb. & Schwein.) J. Schröt., in Cohn, Krypt.-Fl. Schlesien (Breslau) 3.1(25–32): 488 (1888) [1889]
  • Phaeodon spadiceus (Pers.) J. Schröt., in Cohn, Krypt.-Fl. Schlesien (Breslau) 3.1(25–32): 459 (1888) [1889]
  • Phaeolus sistotremoides (Alb. & Schwein.) Murrill, Bull. Torrey bot. Club 32(7): 363 (1905)
  • Phaeolus spadiceus (Pers.) Rauschert, Haussknechtia 4: 54 (1988)
  • Phaeolus spongia (Fr.) Pat., Essai Tax. Hyménomyc. (Lons-le-Saunier): 86 (1900)
  • Polyporus herbergii Rostk., in Sturm, Deutschl. Fl., 3 Abt. (Pilze Deutschl.) [7](27-28): 35 (1848)
  • Polyporus holophaeus Mont., Annls Sci. Nat., Bot., sér. 2 20: 361 (1843)
  • Polyporus schweinitzii Fr., Syst. mycol. (Lundae) 1: 351 (1821)
  • Polyporus sistotremoides (Alb. & Schwein.) Duby, Bot. Gall., Edn 2 (Paris) 2: 785 (1830)
  • Polyporus spongia Fr., Monogr. Hymenomyc. Suec. (Upsaliae) 2(2): 268 (1863)
  • Polyporus sulphureopulverulentus (P. Karst.) Sacc. & D. Sacc., Syll. fung. (Abellini) 17: 114 (1905)
  • Polystictus herbergii (Rostk.) P. Karst., Meddn Soc. Fauna Flora fenn. 14: 86 (1887)
  • Polystictus holophaeus (Mont.) Fr., Nova Acta R. Soc. Scient. upsal., Ser. 3 1(1): 78 (1851) [1855]
  • Polystictus holopleus (Mont.) Fr., Nova Acta R. Soc. Scient. upsal., Ser. 3 1(1): 78 (1851) [1855]
  • Polystictus schweinitzii (Fr.) P. Karst., Meddn Soc. Fauna Flora fenn. 5: 39 (1879)
  • Romellia sistotremoides (Alb. & Schwein.) Murrill, Bull. Torrey bot. Club 31(6): 339 (1904)
  • Sistotrema spadiceum (Pers.) Sw. [as 'spadicea'], K. Vetensk-Acad. Nya Handl. 31: 238 (1810)
  • Xanthochrous waterlotii Pat., Bull. Mus. natn. Hist. nat., Paris 30(6): 409 (1924)

České názvy

editovat
  • hnědák Schweinitzův
  • choroš rozděrkový [4]

Zeměpisné rozšíření

editovat

Evropa, Severní Amerika,[5] Asie, Austrálie.[6]

 

Výskyt v Česku

editovat

Běžný druh.

Popis

editovat

Plodnice jednoletá, střechovitě nahloučené nad sebou, vějířovitá až mělce nálevkovitá, třeň připojen bokem či ve středu. Dužnina plodnice měkká, vodnatá a tmavě hnědá. Klobouk 8 - 30 cm průměr, 1 - 4 cm silný. Svrchu soustředně pásovaný, hrubě plstnatý, oranžový až tmavě hnědý či kaštanový až černý, s ostrým, oranžovým, sírově žlutým až zelenožlutým okrajem.[7]

Dužnina šťavnatá, hnědá poněkud kyselé vůně. Výtrusný prach bílý.[4]

Hostitel

editovat

Především jehličnany. Preferuje modříny, borovice, smrky a douglasky tisolisté.[7]

Příznaky

editovat

Hniloba kořenů a kmene. Plodnice na kmeni nebo větvích hostitele. napadené části voní po terpentýnu.[L 1]

 

Význam

editovat

Nebezpečný patogen způsobující hnilobu kořene. Při zjištěném napadení patogenem je třeba odstranit i pozůstatky kořenů.[L 1] Používala se k barvení textilií.

Ekologie

editovat

Lesní porosty jehličnanů, nalézán na kořenech u vývratů.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ mykoweb.com
  2. ↑ botany.cz
  3. ↑ a b EPPO, PAEOSC
  4. ↑ a b www.houbareni.cz
  5. ↑ ogersmushrooms.com, rozšíření. www.rogersmushrooms.com [online]. [cit. 2013-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-26. 
  6. ↑ eol.org
  7. ↑ a b www.biolib.cz

Literatura

editovat
  1. ↑ a b TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hnědák_Schweinitzův&oldid=22990658“