Dům U Bílého jednorožce
Dům U Bílého jednorožce, nazývaný i Trčkovský dům, je původně renesanční měšťanský dům v Praze 1 na Starém Městě na Staroměstském náměstí 15, upravený v roce 1770 pozdně barokně. Trojpatrový dům čp. 603/I s podloubím je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.[1]
| Dům U Bílého jednorožce | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Přestavba | 1770 |
| Současný majitel | soukromý |
| Pojmenováno po | Trčkové z Lípy |
| Poloha | |
| Adresa | Staroměstské náměstí 603/15, Celetná 603/1, Staré Město, Praha 1,  Česko |
| Ulice | Staroměstské náměstí, Celetná |
| Souřadnice | 50°5′14,82″ s. š., 14°25′19,92″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38691/1-332 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie a popis editovat
Vzhledem ke své poloze je dům výraznou součástí Staroměstského náměstí, bloku Týnského chrámu a Královské cesty. Původně tu stál románský objekt datovaný kolem roku 1300 a dva gotické domy. Loubí domu s křížovými žebrovými klenbami je datováno po roce 1330. První písemná zpráva z roku 1363 uvádí jako majitele domu Václava Wernhera. V roce 1411 se dům v majetku Janka Lva (Janconis Leonis) popisuje jako řadový, stojící proti domu Mikuláše z Egerwerku (čp.553/I). V letech 1429–1430 byl majitelem domu lékárník Kunš.[2] Pravděpodobně již k němu lze vztahovat domovní znamení, protože jednorožec byl cechovním znamením lékárníků.
Na konci 16. století tu vznikl renesanční palác, jehož majiteli byli Trčkové z Lípy. v roce 1605 Marie Magdaléna Trčková dům prodala Anně Pichelbergerové z Varvažova.[3] V letech 1627–1641 se v Trčkovském domě připomíná Abraham starší Günzl z Günzlfeldu, císařský rada a sekretář české komory.[4] Roku 1728 v domě byla opět lékárna, vedl ji Jan Selinger, totožný pravděpodobně s následujícím Schöllingerem.
V domě se narodila v roce 1754 pěvkyně Josefina Dušková, jejíž otec Anton Hampacher tu měl lékárnu U Bílého jednorožce a po něm s tímto znamením od roku 1769 lékárník Schöllinger).[5][6] Po roce 1770 byla lékárna i s tímto názvem přestěhována do nedalekého domu čp. 551, který se původně nazýval U Kamenného beránka.
.jpg)
K velké pozdně barokní přestavbě došlo ve 2. polovině 18. století.
Mezi léty 1794–1848 dům vlastnil židovský obchodník Juda Löw Zappert a jeho rozvětvená rodina.[7][8]
V roce 1858 bylo místo tehdejších vysokých štítů nastavěno třetí patro (tuto úpravu navrhl architekt Jan Bělský a podle tehdejšího majitele se domu říkalo i Šmolkův).[9] Tato úprava byla částečně odstraněna při rozsáhlé rekonstrukci náměstí a přilehlých domů v roce 1987, kdy byly na budovu v pozměněné podobě štíty vráceny.
Dům má kromě hlavní budovy ještě dvě dvorní křídla, která vytvářejí malý dvorek. Fasáda do Staroměstského náměstí má celkem 9 os, z nichž dvě na pravé straně ustupují o jednu okenní osu dozadu. V této části také chybí loubí. Boční fasáda do Celetné ulice má 4 osy.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ dům U Bílého jednorožce - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.
- ↑ TOMEK Václav Vladivoj, Základy starého místopisu Pražského I. Staré město pražské. Praha 1866, s. 24
- ↑ RUTH I, 1904, s. 1015
- ↑ LÍVA, Václav, Berní rula 3. Pražská města. Praha 1949, s. 18
- ↑ PETRÁŇOVÁ, Lydia. Domovní znamení staré Prahy. 2. vyd. Praha: Panorama, 1991. 336 s. S. 251.
- ↑ Ruth I, 1904, s. 1015
- ↑ Schematismus des Königreichs Böhmen für das Jahr 1848, s. 509
- ↑ Schaller, Jaroslaus: Beschreibung der königlichen Haupt- und Residenzstadt Prag,'Band 3 - Altstadt' Prag 1796, s. 548
- ↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 143.
Literatura editovat
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl 3. Purkyňova ulice - Žofín. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 1015.
- Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 56.
- VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trčkovský dům na Wikimedia Commons - Prague city line: Trčkovský dům
- ARNDT, Tomáš; DOHNAL, František. Příběh jednoho zmizelého světa ... (Dvacáté století 1/2017)
