Otevřít hlavní menu

Důl Měděnec je uzavřený železnorudný důl v MěděnciKrušných horách (okres Chomutov, Ústecký kraj). Mezi lety 1968 a 1992, kdy byl v provozu, se v něm vytěžilo přibližně 2,7 miliónů tun rubaniny, což představuje asi 936 tisíc tun železa. Po určitou dobu se v něm získávaly také rudy mědi a stříbra. Po ukončení těžby kovových rud ještě krátkou dobu probíhala těžba muskovitu a granátů. Definitivně byla těžba zastavena v roce 1997.[1]

Důl Měděnec
Měděnec - důl.jpg
Základní údaje
Typ díla hlubinný důl
Maximální hloubka 279 m
Těžba železo, měď, stříbro
Hornina skarn
Minerály magnetit, chalkopyrit, muskovit, granát
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Chomutov
Obec Měděnec
Souřadnice
Důl Měděnec
Důl Měděnec
Provozní údaje
Zaměstnanci 265
Období těžby 1968–1997
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

 
Skipová věž
 
Těžní věž jámy Měděnec

V letech 1955–1966 probíhal v okolí Měděnce magnetometrický průzkum, který na základě geomagnetických anomálií odhalil několik skrytých magnetitových ložisek. Už v roce 1958 Ministerstvo hutního průmyslu rozhodlo o výstavbě nového důlního závodu, který se měl stát součástí národního podniku Železorudné doly a hrudkovny Ejpovice. Povrchový průzkum lokality však zjistil také přítomnost uranového zrudnění, a proto ložisko v období 1959–1960 převzaly Jáchymovské doly, které zde vyhloubily průzkumnou jámu. Ložisko uranu však nebylo nalezeno.[1] Výstavba vlastního dolu proběhla mezi lety 1960 a 1968, kdy byl v květnu uveden do provozu, přestože nebyl kompletně dokončen.[2] V průběhu let se měnilo jeho organizační zařazení:

  • 1967–1973: součást národního podniku Železorudné doly a hrudkovny Ejpovice v závodu Krušná hora,
  • 1974–1977: závod národního podniku Rudné a nerudné doly Ejpovice,
  • 1977–1992: součást národního podniku Rudné doly Příbram (pod názvem Závod Václava Řezáče Měděnec).[1]

Měděnecký důl ukončil těžbu z důvodu vyčerpání ložiska[3] v roce 1992 jako poslední železnorudný důl v České republice. Roku 1994 jej získala společnost Garmica, která zde těžila granáty a slídy, ale pro nízký odbyt musela těžbu v roce 1997 ukončit. V následujícím roce přestala být odčerpávána důlní voda, a důl byl zatopen.[1] V době ukončení těžby v roce 1992 důl zaměstnával 184 zaměstnanců, ale průměrný stav byl po dobu provozu asi 265 pracovníků.[3]

LožiskaEditovat

Celý dobývací prostor dolu tvořilo pět skarnových ložisek magnetitu: Měděnec, Měděnec-sever (mezi Měděncem a Mezilesím), Přísečnice (2,5 km severně od Měděnce), Fischer-Václav (500 metrů severovýchodně od ložiska Přísečnice) a Kovářská (severovýchodně od Kovářské). Těžba probíhala pouze na třech z nich.[1]

Ložisko MěděnecEditovat

Hlavní ložisko Měděnec tvořila ve skarnovém tělese vyvinutá magnetitová čočka o délce až 600 metrů, šířce 300 metrů a mocnosti až 90 metrů s ortorulami v nadloží. Otevíraly ji dvě svislé jámy. Klecová jáma Měděnec vyhloubená během průzkumu Jáchymovskými doly a prohloubená do roku 1968 až do hloubky 224,5 metrů sloužila k dopravě lidí a pomocného materiálu, zatímco skipojáma vybavená těžním zařízením byla hluboká 279 metrů. Měla čtyři patra. Ze třetího vedl překop k ložisku Přísečnice a pod čtvrtým patrem se nacházela drtírna rudy.[1] Ložisko poskytlo 85 % vytěžených surovin.[4]

V roce 1989 provedli zaměstnanci velký odstřel, který vedl k propadu nadložní klenby, v jehož důsledku se na povrchu vytvořila časem zatopená propadlina o průměru přes sto metrů. Příčinou propadu byla snaha získat větší množství rudy těžbou zásob z ochranných pilířů širokých 8–10 metrů mezi jednotlivými komorami širokými 30 metrů.[1]

Ložisko PřísečniceEditovat

Ložisko Přísečnice bylo otevřeno 146 metrů hlubokou průzkumnou jámou a v letech 1970–1992 těženo. Po ukončení těžby byla jáma vybavena potrubím na případné odčerpávání vody a zasypána.[1] Z ložiska pocházelo asi 15 % vytěžených surovin.[4]

Ložisko KovářskáEditovat

Ložisko Kovářská bylo otevřeno svislou průzkumnou jámou hlubokou 544 metrů. Práce v ní byly zastaveny v roce 1964. Průzkum provedený v roce 1987 zde však odhalil zásoby rudy o velikosti 12–15 miliónů tun s roční kapacitou těžby 300–500 tisíc tun. Těžba však zahájena nebyla. Z ložiska Měděnec byl sice budován překop, ale práce na něm byly asi po jednom kilometru ukončeny.[1]

Ložisko Fischer-VáclavEditovat

Ložisko Václav se nacházelo poblíž historického dolu Fischer u Mezilesí. Společně byly pokusně těženy v letech 1962–1964, ale malé zásoby a nerentabilnost těžby vedly k jejich uzavření a zatopení v roce 1965. Zdejší rubanina byla dodávána do národního podniku Rudné doly Jeseník v Žulové, kde se upravovala pro těžkokapalinové úpravny uhlí v Ostravě.[1] Z odvalů dolu Fischer bylo získáno 15 000 tun rubaniny.[4]

TěžbaEditovat

Celková produkce dolu byla 2 672 000 tun rubaniny o průměrné kovnatosti 35,07 %, což odpovídá 937 000 tun kovového železa. Průměrný roční úhrn rubaniny se pohyboval kolem 110 000 tun. Hlavním produktem dolu byl železný koncentrát využívaný k výrobě surového železa nebo jako zatěžkávadlo pro uhelné úpravny. Od roku 1982 se však z doprovodného chalkopyritu vyráběl také měděný koncentrát s celkovým obsahem 323 tun mědi a 807 kg stříbra (z koncentrátu bylo získáno v Kovohutích Krompachy 752 kg stříbra). V posledních pěti letech provozu odebíral měděneckou magnetitovou drť z nejkvalitnější železné rudy podnik Výstavba jaderné elektrárny Temelín, který ji používal k výrobě těžkých betonů.[4]

Kromě rud se využíval také štěrk a zpracovávaly se zde nízkotavitelné struskychomutovských Válcoven trub a železáren, ze kterých se vyráběla zatěžkávadla, a pokusně také železné podíly z popílků tepelných elektráren v Prunéřově a louženců z niklové huti Sereď.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j URBAN, Michal, kolektiv. Horní města Krušných hor. Ústecký kraj. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: Fornica Publishing, 2015. 328 s. ISBN 978-80-87194-49-2. Kapitola Důl Měděnec, s. 168–174. 
  2. Výstavba Dolu Měděnec [online]. zdarbuh.cz, 2010-11-15 [cit. 2016-08-21]. Dostupné online. 
  3. a b Útlum těžby železné rudy v přísečnicko-měděneckém revíru [online]. zdarbuh.cz, 2015-04-14 [cit. 2016-08-21]. Dostupné online. 
  4. a b c d e Celková výroba Dolu Měděnec [online]. zdarbuh.cz, 2011-04-08 [cit. 2016-08-21]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat