Dřevomor kořenový

Dřevomor kořenový neboli spálenka skořepatá (Kretzschmaria deusta syn. Hypoxylon deustum syn.Ustulina deusta ) je patogenní houba, která rozkládá dřevo především listnatých stromů. Typická je slitými kovově až modravě černými plodnicemi. Povrch plodnice je kulatě zvlněný, v době zralosti černý a připomínající tekoucí asfalt nebo lávu.

Jak číst taxoboxDřevomor kořenový
alternativní popis obrázku chybí
Dřevomor kořenový
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída(Sordariomycetes)
Podtřída(Xylariomycetidae)
Řáddřevnatkotvaré (Xylariales)
Čeleďdřevnatkovité (Xylariaceae)
Roddřevomor (Hypoxylon)
Binomické jméno
Hypoxylon deustum
Hoffm. P.M.D. Martin
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dřevomor kořenový prorůstající bukem
Buk lesní zničený dřevomorem kořenovým

EPPO kódEditovat

EPPO kód USTUDE[1]

SynonymaEditovat

  • Discosphaera deusta (Hoffm.) Dumort.
  • Hypoxylon deustum (Hoffm.) Grev.
  • Hypoxylon magnosporum Lloyd
  • Hypoxylon ustulatum Bull.
  • Kretzschmaria deusta (Hoffm.) P.M.D. Martin
  • Nemania deusta (Hoffm.) Gray
  • Nemania maxima (Weber) House
  • Sphaeria albodeusta Wahlenb.
  • Sphaeria deusta Schumach.
  • Sphaeria deusta Hoffm.
  • Sphaeria maxima Weber
  • Sphaeria maxima Bolton
  • Sphaeria versipellis Tode
  • Stromatosphaeria deusta (Hoffm.) Grev.
  • Ustulina deusta (Hoffm.) Lind
  • Ustulina maxima (Weber) Wettst.
  • Ustulina vulgaris Tul. et C. Tul.

[2]

PříznakyEditovat

Bílá hniloba kořenů. Ve vyšších částech kmene se příznaky vyskytují jen výjimečně. Na povrchu hostitele je choroba často bez příznaků.[L 1]

Možnost záměnyEditovat

Podle dostupných zdrojů není žádná možnost záměny.[L 1] V reálném světě lze plodnice podle popisu i vzhledu zaměnit s plodnice hub rodu černorosol (Exidia). Například neškodný černorosol bukový Exidia glandulosa roste většinou na mrtvém dřevě listnatých stromů, zejména buku, habru a dubu. Tento druh je v ČR poměrně hojný.[3]

Příznaky na kmeni lze (podle fotografie) také snadno zaměnit s příznaky fytoftorového odumírání.

PopisEditovat

Houba žije ve dřevě živých stromů, ale je schopna existovat dál i po zániku hostitele, takže ji lze považovat za fakultativního parazita. Plodnice bývají slité, široce přirostlé. V mládí (na jaře) jsou světlé s bílými okraji, typickou černou barvu a habitus připomínající tekoucí asfalt či lávovou strusku získávají až v době zralosti. Po vyzrání je povrch díky obsahu chitinu tvrdý a křehký (v tomto stavu může setrvat několik let). Stromy infikuje zpravidla v místech mechanického poškození kořenů nebo kmene, samotné napadení nemusí být provázeno tvorbou plodnic, případně vznikají nejprve jen na kořenech při zemi, kde nejsou vlivem opadaného listí či listovky patrné.

VýskytEditovat

Dřevomor se vyskytuje v mírném podnebném pásu severní polokoule. Nejčastěji napadá dřevo lip, buků, javorů a dubů. Zasáhnout může kořeny, kmen i kosterní větve do výše 3 metrů, rozkládá celulózu i lignin, způsobuje hnilobu a rozkladem opěrného systému stromu může zapříčinit či urychlit jeho zánik.

UžitíEditovat

Dřevomor není jedlý, na začátku 21. století se experimentuje s využitím v lékařství.

VýznamEditovat

Působí škody na listnatých stromech, které se následkem napadení obvykle ulamují u kořenů. Napadené dřevo má bílou barvu a vykazuje okrové skvrny. Je lehké a křehké, mechanické vlastnosti jsou narušeny.[4]

Patří ke zdrojům ohrožení řady památných stromů. V takovém případě je vhodné napadené dřevo odstranit. Stižené dřevo se totiž dále nerozkládá, drží původní objem, a tak brání regeneraci (zavalování a vytváření adventivních kořenů). Dlouhodobé napadení dřevomorem, které sahá až do druhé poloviny 16. století, bylo popsáno fytopatologem doc. Ing. Aloisem Černým, CSc u Lukasovy lípy.

SynonymaEditovat

Podle botany.cz je pro patogena dřevomor kořenový používáno více názvů [2] například Discosphaera deusta nebo Nemania maxima.

Ochrana rostlinEditovat

Ochrana spočívá v kontrole dřevin s ohledem na odolnost proti lámání a bezpečnosti na stanovišti využitím štěpinkové metody.[L 1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. EPPO, GUIGAE
  2. a b CHOCHEL, Martin. KRETZSCHMARIA DEUSTA [online]. botany.cz, 2009-03-21 [cit. 2012-03-28]. Dostupné online. 
  3. botany.cz
  4. kolektiv autorů. Dřevomor kořenový [online]. mezistromy.cz [cit. 2012-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-25. 

LiteraturaEditovat

  1. a b c TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Externí odkazyEditovat