Wikipedie

Dánský kulturní kánon

108 děl dánského kulturního dědictví v osmi kategoriích: architektura, výtvarné umění, design a řemesla, film, literatura, hudba, scénické umění a kultura pro děti (2004–2008)

Dánský kulturní kánon (dánsky Kulturkanonen) tvoří soubor 108 vynikajících děl dánského kulturního dědictví v osmi kategoriích: architektura, výtvarné umění, design a řemesla, film, literatura, hudba, scénické umění a kultura pro děti. Jeho vytvoření inicioval v roce 2004 Brian Mikkelsen (v letech 2001–2008 dánský ministr kultury). Vzniklo původně sedm výborů odborníků pod záštitou dánského ministerstva kultury, kteří v letech 2005–2006 vybrali „sbírku a prezentaci největších a nejvýznamnějších děl dánského kulturního dědictví“.[1]

Byl sestaven s cílem „abychom nezapomínali na naši společnou kulturní historii – a na to, jak byla vždy součástí širší mezinárodní kultury“.[2] Během práce sedmi výborů vznikla ještě osmá kategorie: kultura pro děti. Hlavním předsedou byl lingvista profesor Jørn Lund, předsedové a členové jednotlivých výborů jsou uvedeny v sekcích. Každá kategorie obsahuje 12 děl, ačkoli hudba obsahuje 12 partitur klasické hudby + 12 děl populární hudby a v případě literatury poslední dvanáctou položkou je antologie, která zahrnuje 24 různých literárních textů.[3]

Architektura editovat

Výbor pro architekturu byl požádán, aby vybral 12 děl zahrnujících jak stavby, tak krajinářské úpravy. Bylo rozhodnuto, že díla mohou být buď v Dánsku navržená jedním nebo více Dány, nebo v zahraničí navržená dánskými architekty. Výbor se skládal z následujících členů: architekt Lone Wiggers (předseda), architekt Carsten Juel-Christiansen, krajinářská architektka Malene Hauxnerová, architekt Lars Juel Thiis a architekt Kent Martinussen.[4]

Stavba Lokace Období Tvůrce/Architekt Obrázek
románský kostel
Hover kirke		 nedaleko od Ringkøbing, Jutsko 12. století neznámý  
zámek Glorup blízko Nyborg, ostrov Fyn 12. století,
přestavby
1742–1743
1762–1765
1773–1775		 Philip de Lange,
Christian Joseph Zuber,
Nicolas-Henri Jardin		  
rokoková čtvrť
Frederiksstaden,
součástí je rokokový kostel
Frederiks Kirke		 Kodaň, Sjælland 1749–1771 Nicolai Eigtved  
katedrála Vor Frue Kirke Kodaň, Sjælland 1811–1829 Christian Frederik Hansen  
lesopark Dyrehaven
(oficiálně Jægersborg Dyrehave)		 Klampenborg u Kodaně, Sjælland 1846 Rudolph Rothe  
terasové domy Brumleby čtvrť Østerbro, Kodaň 1854–1856 Michael Gottlieb Bindesbøll,
Vilhelm Klein		  
hřbitov Mariebjerg
(Mariebjerg Kirkegård)		 Gentofte, předměstí Kodaně, Sjælland 1925–1935 Gudmund Nyeland Brandt  
Aarhuská univerzita
(Aarhus Universitet)		 Aarhus, Jutsko 1931 Kay Fisker,
Christian Frederik Møller,
Povl Stegmann,
Carl Theodor Sørensen		  
Aarhuská radnice
(Aarhus Rådhus)		 Aarhus, Jutsko 1937–1942 Arne Jacobsen,
Erik Møller		  
Fingerplanen
(urbanistický plán
pro Kodaň
z roku 1947)		 Kodaň 1947 Peter Bredsdorff  
Opera v Sydney Sydney, Austrálie 1957–1973 Jørn Utzon  
Most přes Velký Belt
(Storebæltsbroen)		 mezi ostrovy
Sjælland a Fyn		 1991–1998 architektonický ateliér
Dissing+Weitling		  

Výtvarné umění editovat

Výbor pro výtvarné umění rozhodl, že do výběru mohou být zařazena pouze ta díla umělců, která byla dokončena. Rozhodli také, že každý z členů komise může vybrat dílo, které si obzvláště cení. Tímto způsobem výbor nejprve vybral sedm děl, načež pět členů vybralo každý jedno dílo. Výbor tvořili umělec Hein Heinsen (předseda), kunsthistorik Hans Edvard Nørregård-Nielsen, kunsthistorička a autorka Bente Scaveniusová, umělec Bjørn Nørgaard a umělkyně Sophia Kalkauová.[5]

Design a řemesla editovat

Výbor pro design a řemesla rozhodl, že výběr by měl být založen na dílech s užitečnými funkcemi, která byla relevantní v době svého vzniku a zároveň jsou rozpoznatelná i dnes. Měla by také být významná z mezinárodní perspektivy. Výbor tvořili architektka Merete Ahnfeldt-Mollerupová (předsedkyně), designér a keramik Erik Magnussen, designérka Astrid Kroghová, keramička Ursula Munch-Petersenová a designér nábytku a osvětlení Louise Campbell.[6]

Film editovat

Výbor pro film se při výběru zaměřil na filmy, které odrážejí dánský život a jsou obsazeny dánskými herci. Do výběru bylo nicméně zařazeno filmové drama Sult (Hlad)[7] z roku 1966, který režíroval dánský režisér Henning Carlsen[8] a byl natočen podle knižní předlohy nositele Nobelovy ceny za literaturu, norského spisovatele Knuta Hamsuna,[9] ale celý se natáčel a odehrává se v Oslo, hlavní roli vytvořil švédský herec Per Oscarsson[10] a také většina ostatních rolí byla obsazena švédskými nebo norskými herci.[11] Komise pracovala ve složení režisérka Susanne Bierová (předsedkyně), filmová střihačka a pozdější rektorka Dánské filmové školy Vinca Wiedemannová, filmový producent Tivi Magnusson, autor a filmový kritik Ole Michelsen a programový ředitel Jacob Neiiendam.[12]

Literatura editovat

Výbor pro literaturu považoval za důležité vybrat díla, jejichž kvalita je dlouhodobě oceňována. Vybraná díla by rovněž měla být považována za významný přínos jak pro dánskou literaturu, tak pro dánskou kulturu v nejširším slova smyslu. Odrážejí originální a odvážný umělecký přístup k hodnotným dílům. Jsou hodna uchování pro budoucnost, neboť slouží jako referenční body v moderním globálním kontextu. Výbor pracoval ve složení dánský literární vědec a profesor severské literatury na univerzitě v Odense Finn Hauberg Mortensen (předseda), dánský literární historik a profesor literatury Erik A. Nielsen, dánská spisovatelka a literární kritička Mette Wingeová, spisovatel, publicista a komentáror Claes Kastholm Hansen a spisovatel Jens Christian Grøndahl.[13]

Hudba editovat

Výbor pro hudbu vysvětlil, že s ohledem na širokou škálu dánské hudby se zaměřil spíše na jednotlivá díla než na skladatelovu tvorbu. Výbor vytvořil dva seznamy: jeden pro tzv. partiturní neboli klasickou hudbu, druhý pro populární hudbu, ačkoli oba seznamy by měly být posuzovány jako celek. Výbor tvořili umělecký vedoucí orchestru Per Erik Veng (předseda), skladatel Jørgen I. Jensen, Torben Bille, Inger Sørensen a Henrik Marstal.[14]

Scénické umění editovat

Výbor pro scénická umění vysvětlil, že při výběru vycházel z děl, která jsou ve své době jedinečná a představují něco nového a zároveň mají význam i dnes. Výbor tvořili herec, režisér, divadelní ředitel a spisovatel Flemming Enevold (předseda), hlavní dramaturgyně Karen-Maria Billeová, spisovatel a dramaturg Jokum Rohde, herečka Sonja Richterová a spisovatel, univerzitní pedagog, baletní kritik a teoretik Erik Aschengreen.[15]

Kultura pro děti editovat

Tato kategorie nebyla původně jako samostatná plánovaná. Výběr vznikl spontánně v průběhu prací v ostatních oblastech. Nejedná se tedy o samostatný výbor, ale návrhy na zařazení děl pro děti do dánského kulturního kánonu přicházely ze všech ostatních výborů průběžně, tak jak pracovaly ve své tematické oblasti.[16]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Danish Culture Canon na anglické Wikipedii.

  1. ↑ "Denmark/ 4. Current issues in cultural policy development and debate" Archivováno 7. 4. 2015 na Wayback Machine., Compendium: Cultural Policies and Trends in Europe. Retrieved 11 January 2013.
  2. ↑ Brian Mikkelsen (daværende kulturminister) i forordet til Kulturkanon (2006), Politikens Forlag
  3. ↑ "Kulturkanon", Den Store Danske. Retrieved 11 January 2013.
  4. ↑ "Om kanon for arkitektur" Archivováno 11. 12. 2012 na Wayback Machine., Kulturkanonen. Retrieved 12 January 2012.
  5. ↑ Hein Heinsen, "Om kanon for billedkunst" Archivováno 11. 12. 2012 na Wayback Machine., Kulturkanonen. Retrieved 12 January 2013.
  6. ↑ "Om kanon for design og kunstværk" Archivováno 11. 12. 2012 na Wayback Machine., Kulturkanonen. Retrieved 12 January 2013.
  7. ↑ Hlad (1966): ČSFD.cz [online]. ČSFD.cz [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Henning Carlsen – Ocenění: ČSFD.cz [online]. ČSFD.cz [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Knut Hamsun (1859–1952) [online]. Skandinávský dům [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ Per Oscarsson: ČSFD.cz [online]. ČSFD.cz [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ Hlad (1966): Obsazení – herci a tvůrci: FDb.cz [online]. FDb.cz [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  12. ↑ "Om kanon for film" Archivováno 11. 12. 2012 na Wayback Machine., Kulturkanonen. Retrieved 12 January 2013.
  13. ↑ "Om kanon for litteratur" Archivováno 11. 12. 2012 na Wayback Machine., Kulturkanon. Retrieved 13 January 2013.
  14. ↑ "Om kanon for musik" Archivováno 11. 12. 2012 na Wayback Machine., Kulturkanonen. Retrieved 13 January 2013.
  15. ↑ "Om kanon for scenekunst" Archivováno 11. 12. 2012 na Wayback Machine., Kulturkanon. Retrieved 13 January 2013.
  16. ↑ Henrik Marstal, "Om kanon for bornekultur" Archivováno 11. 12. 2012 na Wayback Machine., Kulturkanonen. Retrieved 13 January 2013.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dánský_kulturní_kánon&oldid=23438801“