Azid cesný
Azid cesný je anorganická sloučenina se vzorcem CsN3.
Azid cesný | |
---|---|
Struktura | |
Obecné | |
Systematický název | azid cesný |
Sumární vzorec | CsN3 |
Vzhled | bezbarvé krystaly |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 22750-57-8 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 245-196-0 |
PubChem | 6101636 |
SMILES | [N-]=[N+]=[N-].[Cs+] |
InChI | InChI=1S/Cs.N3/c;1-3-2/q+1;-1 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 174,93 g/mol |
Teplota tání | 310 °C (583 K) |
Hustota | 3,5 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | 224,2 g/100 ml (0 °C) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Struktura
editovatAzid cesný má stejnou strukturu jako azid draselný, rubidný a azid thallný, jeho krystaly mají narušenou čtvercovou strukturu chloridu cesného, azidový anion je koordinován k osmi atomům kovu a každý kation se váže na osm koncových dusíkatých center.[1] Při zahřátí na 151 °C mění svou strukturu na krychlovou.[2]
Příprava a reakce
editovatAzid cesný je možné připravit neutralizací kyseliny azidovodíkové hydroxidem cesným:[3]
CsOH + HN3 → CsN3 + H2O
Jako zásada zde může sloužit i uhličitan cesný:
Cs2CO3 + 2 HN3 → 2 CsN3 + CO2 + H2O
Síran cesný reaguje s azidem barnatým za vzniku azidu cesného a nerozpustného síranu barnatého:
Cs2SO4 + Ba(N3)2 → 2 CsN3 + BaSO4↓
Tepelným rozkladem CsN3 ve vakuu vzniká velmi čisté kovové cesium:[4]
2 CsN3 → 2 Cs + 3 N2
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Caesium azide na anglické Wikipedii.
- ↑ MÜLLER, Ulrich. Verfeinerung der Kristallstrukturen von KN3, RbN3, CsN3 und TIN3. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1972, s. 159–166. DOI 10.1002/zaac.19723920207.
- ↑ J. E. McIntyre. Dictionary of Inorganic Compounds Volume 3: C46 – Zr. [s.l.]: Chapman & Hill, 1992. Dostupné online. ISBN 0-412-30120-2. S. 3096.
- ↑ R. Steudel; P. W. Schenk. Handbuch der Präparativen Anorganischen Chemie, 3. Auflage, Band I. [s.l.]: [s.n.], 1975. ISBN 3-432-02328-6. Kapitola Stickstoff, s. 458.
- ↑ Fritz Blatter; Ernst Schumacher. Production of high purity caesium. Journal of the Less Common Metals. 1986-01-15, s. 307–313. DOI 10.1016/0022-5088(86)90153-0.