Azid barnatý

chemická sloučenina

Azid barnatý je bílá krystalická sůl barya se vzorcem Ba(N3)2. Je jen málo hygroskopický (téměř vůbec).

Azid barnatý
Systematický názevazid barnatý
Anglický názevBaryum azide
Sumární vzorecBa(N3)2
VzhledBílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS13446-10-1
Vlastnosti
Molární hmotnost221,37 g/mol
Teplota tání126 °C
Teplota varuNedosažitelná, rozkládá se
Teplota rozkladu180 °C
Hustota2,936 g/cm3
Rozpustnost ve vodě11,5 g/100 ml (0 °C)
14,98 g/100 ml (15,7 °C)
15,36 g/100 ml (20 °C)
22,73 g/100 ml (52,1 °C)
24,75 g/100 ml (70 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
v etheru 0,017 g/100 ml (16 °C)

v ethanolu 0,072 g/100 ml (16 °C)

Nerozpustný v acetonu
Struktura
Krystalová strukturajednoklonná
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°22,27 kJ/mol
Bezpečnost
Výbušný
Výbušný (E)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příprava

editovat

Azid barnatý lze připravit reakcí azoimidu s hydroxidem či oxidem barnatým:

Ba(OH)2 + 2 HN3 → Ba(N3)2 + 2 H2O

Lze jej také vyrobit reakcí azidu draselného s chloristanem barnatým, v této metodě se využívá nízké rozpustnosti vzniklého chloristanu draselného:

Ba(ClO4)2 + 2 KN3 → Ba(N3)2 + 2 KClO4

Výbušné vlastnosti

editovat

Při pádu 2kg závaží z výšky 100 cm došlo k 14% výbuchu.

Při zahřívání na 180 °C se začíná azid barnatý rozkládat, při teplotě 190–200 °C dochází k detonaci. Při rozkladu vzniká nejprve dusík a elementární baryum, ale sekundární reakcí vzniká nitrid barnatý. Při pomalém rozkladu při 180 °C ve vakuu tak vzniká především nitrid, při ozařování RTG paprsky vzniká téměř výhradně nitrid.

K flegmatizaci lze použít vodu, želatinu nebo polyethylenglykoly.

Využití

editovat

Azid barnatý nemá iniciační schopnost, proto se nepoužívá v pyrotechnice. Používá se na výrobu jiných azidů.

Externí odkazy

editovat