Otevřít hlavní menu

Constantin von Wurzbach

rakouský bibliograf a lexikograf
(přesměrováno z Constant von Wurzbach)

Constantin Ritter von Wurzbach-Tannenberg (11. dubna 1818 Lublaň18. srpna 1893 Berchtesgaden) byl rakouský bibliograf, lexikograf a spisovatel.

Constantin von Wurzbach
Constantin von Wurzbach (1818–1893) OeNB 8075001 A.jpg
Narození 11. dubna 1818
Lublaň
Úmrtí 18. srpna 1893 (ve věku 75 let)
Berchtesgaden
Povolání lexikograf, spisovatel, životopisec, básník a vojenská osoba
Alma mater Univerzita Štýrský Hradec
Významná díla Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
Ocenění Řád Františka Josefa
Děti Alfred von Wurzbach
Theodora von Fiedler-Wurzbach
Příbuzní Carl Wurzbach-Tannenberg (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Parte Constanta Wurzbacha von Tannenberga (1818-1893)

Studoval ve Štýrské Hradci, v roce 1837 vstoupil do rakouské armády, později v aktivní službě získal titul doktora filosofie na univerzitě ve Lvově. Živil se do roku 1848 jako novinář, později jako bibliotekář v knihovně ministerstva vnitra ve Vídni.

Jeho životním dílem byl Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Za své dílo byl vyznamenán rytířským křížem Řádu Františka Josefa a Řád železné koruny III. třídy (na základě tohoto řádu povýšen na šlechtický stupeň rytíře).

ŽivotEditovat

Narodil jako Eduard Konstantin Michael (jako hlavní jméno užíval Constantin, případně i ve tvaru Constant), jeho otec byl Dr. iur. Maximilian Wurzbach, který byl roku 1854 povýše do šlechtického stavu s predikátem von Tannenberg (Constantin byl později na základě udělení Řádu železné koruny povýšen do rytířského stupně šlechtictví). V roce 1835 zahájil studia práv ve univerzitě ve Štýrském Hradci, ale studia zanechal po čtyřech semestrech a roku 1837 vstoupil do armády k pěchotě. S armádou se dostal do Lvova, kde byl v roce 1841 na tamější univerzitě promován na doktora (jako vůbec první rakouský voják v činné službě). Poté vystoupil z armády a působil jako skriptor univerzitní knihovny.

V roce 1843 oženil s Antonií Hinzinger. V roce 1847 pracoval u lvovských novin (Lemberger Zeitung) a roku 1848 působil jako politický novinář. Ku konci roku vstoupil nejprve do dvorní knihovny, poté byl ustanoven jako archivář ministerstva vnitra a konečně do administrativní knihovny tohoto ministerstva, kde zůstal až do roku 1874.

DíloEditovat

  • Die Volkslieder der Polen und Ruthenen. Wien 1846
  • Parallelen. Wiegand, Leipzig 1849
  • Die Sprichwörter der Polen historisch erläutert. 2. vydání, Wien 1852
  • Die Kirchen der Stadt Krakau. Wien 1853
  • Der Page des Kaisers : ein Gedicht von der Treue. Düsseldorf : Arnz, 1854. digitalizovaná kopie
  • Bibliographisch-statistische Übersicht der Litteratur des österreichischen Kaiserstaats. 3 díly, Wien 1853–1856
  • Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 60 svazků, Wien 1856–1891
  • Das Schillerbuch. Wien 1859
  • Joseph Haydn und sein Bruder Michael. Wien 1862
  • Historische Wörter, Sprichwörter und Redensarten. Prag 1863
  • Glimpf und Schimpf in Spruch und Wort. Wien 1864
  • Mozartbuch. Wien 1868
  • Franz Grillparzer. Wien 1871
  • Zur Salzburger Biographik. 1872
  • Ein Madonnenmaler unsrer Zeit: E. Steinle. Wien 1879


Externí odkazyEditovat