Coniac[1] [konjak] (někdy též koniak či coniak) je ve stratigrafii třetí nejstarší chronostratigrafický stupeňoddělení svrchní křída, který je datován do rozmezí před 89,8 ± 0,1 až 86,3 ± 0,5 Ma[2] (milionů let). Coniacu předcházel turon a následoval ho santon.

Obří sauropod Futalognkosaurus ve svém ekosystému.

DefiniceEditovat

Coniac je pojmenován podle města Cognac ve francouzském regionu Saintonge. Poprvé byl definován francouzským geologem Henrim Coquandem v roce 1857. Báze (dolní hranice) coniacu je definována na stratigrafické stupnici (sloupci) jako místo, kdy se poprvé objevil inoceramidní mlž druhu Cremnoceramus rotundatus. Konec coniacu (báze santonu) se definuje jako místo, kdy se poprvé objevil inoceramidní mlž druhu Cladoceramus undulatoplicatus.

PodmínkyEditovat

Po globální transgresi během spodního turonu, která pokračovala z cenomanu a způsobila maximální hladinu světových oceánů za posledních 600 milionů let, zaznamenával spodní coniac pokles hladiny. Toto se v sekvenční stratigrafii však ukázalo být jen prvním cyklem. V dalších obdobích coniacu pak nastaly další dva takové cykly s nižšími a dočasnými transgresemi.

DěleníEditovat

Stupeň coniac bývá dále dělen na tři podstupně: spodní, střední a svrchní.

Významnou geologickou formací z tohoto období je například souvrství Moreno Hill v Novém Mexiku.[3]

FaunaEditovat

Mezi známými dinosauřími druhy z tohoto období lze poukázat například na obřího argentinského titanosaurního sauropoda druhu Futalognkosaurus dukei.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coniacian na anglické Wikipedii.

  1. Stratigrafická tabulka. www.geology.cz [online]. Česká stratigrafická komise, 2012 [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. 
  2. INTERNATIONAL CHRONOSTRATIGRAPHIC CHART v 2017/02 [online]. International Commission on Stratigraphy [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Charl D. Cilliers, Ryan T. Tucker, James L. Crowley & Lindsay E. Zanno (2021). Age constraint for the Moreno Hill Formation (Zuni Basin) by CA-TIMS and LA-ICP-MS detrital zircon geochronology. PeerJ. 9: e10948. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.10948
  4. SOCHA, Vladimír. Obří ještěří šéf. OSEL.cz [online]. 8. ledna 2013. Dostupné online.  (česky)

LiteraturaEditovat

  • SVOBODA, Josef; PETRÁNEK, Jan, et al. Encyklopedický slovník geologických věd. 1. vyd. Svazek 1 A-M. Praha: Academia, 1983. 960 s. S. 211. 

Externí odkazyEditovat