Otevřít hlavní menu

Coniac[1] [konjak] (někdy též koniak či coniak) je ve stratigrafii třetí nejstarší chronostratigrafický stupeňoddělení svrchní křída, který je datován do rozmezí před 89,8 ± 0,1 až 86,3 ± 0,5 Ma[2] (milionů let). Coniacu předcházel turon a následoval ho santon.

Obsah

DefiniceEditovat

Coniac je pojmenován podle města Cognac ve francouzském regionu Saintonge. Poprvé byl definován francouzským geologem Henrim Coquandem v roce 1857. Báze (dolní hranice) coniacu je definována na stratigrafické stupnici (sloupci) jako místo, kdy se poprvé objevil inoceramidní mlž druhu Cremnoceramus rotundatus. Konec coniacu (báze santonu) se definuje jako místo, kdy se poprvé objevil inoceramidní mlž druhu Cladoceramus undulatoplicatus.

PodmínkyEditovat

Po globální transgresi během spodního turonu, která pokračovala z cenomanu a způsobila maximální hladinu světových oceánů za posledních 600 milionů let, zaznamenával spodní coniac pokles hladiny. Toto se v sekvenční stratigrafii však ukázalo být jen prvním cyklem. V dalších obdobích coniacu pak nastaly další dva takové cykly s nižšími a dočasnými transgresemi.

DěleníEditovat

Stupeň coniac bývá dále dělen na tři podstupně: spodní, střední a svrchní.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coniacian na anglické Wikipedii.

  1. Stratigrafická tabulka. www.geology.cz [online]. Česká stratigrafická komise, 2012 [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. 
  2. INTERNATIONAL CHRONOSTRATIGRAPHIC CHART v 2017/02 [online]. International Commission on Stratigraphy [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • SVOBODA, Josef; PETRÁNEK, Jan, et al. Encyklopedický slovník geologických věd. 1. vyd. Svazek 1 A-M. Praha: Academia, 1983. 960 s. S. 211.