Columbia (řeka)
Columbia (anglicky Columbia River, česky též Kolumbie) je největší řeka v severozápadní části Severní Ameriky. Protéká provincií Britská Kolumbie v Kanadě a státem Washington v USA. Tvoří také většinu hranice mezi státy Oregon a Washington a ústí do Tichého oceánu jako jeho nejvodnatější a druhý nejdelší přítok na tomto pobřeží. Je dlouhá 2000 km a její povodí zaujímá plochu 668 217 km² (z toho 15 % připadá na území Kanady).[1] Řeka je pojmenovaná podle americké lodi Columbia Rediviva, s níž kapitán Robert Gray z Bostonu v roce 1792 jako první vplul do jejího ústí.[2]
| Columbia | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 2250 km |
| Plocha povodí | 668 217 km² |
| Průměrný průtok | 7500 m³/s |
| Světadíl | Severní Amerika |
| Pramen | |
| jezero Columbia 50°13′0″ s. š., 115°51′0″ z. d. 800 m n. m. | |
| Ústí | |
| Tichý oceán 46°14′39″ s. š., 124°3′29″ z. d. 0 m n. m. | |
| Protéká | |
 Kanada ( Britská Kolumbie),  Spojené státy americké ( Washington,  Oregon) | |
| Úmoří, povodí | |
| Tichý oceán | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Průběh toku
editovatVytéká z nevelkého jezera Columbia v kanadské části Skalnatých hor v nadmořské výšce 820 m. Téměř na celém svém toku horami protéká a vytváří četné peřeje. Prvních 320 km teče na severozápad a poté se obrací k jihu. Protéká přes úzká jezera Upper Arrow a Lower Arrow. Na středním toku překračuje kanadsko-americkou hranici a pokračuje v úzkých hlubokých kaňonech a soutěskách přes Kolumbijskou planinu. Pod soutokem s největším přítokem řekou Snake se obrací na západ a jako jediný vodní tok si proráží cestu skrze Kaskádové pohoří.[3] U města Astoria v Oregonu se vlévá do Tichého oceánu estuárem, dlouhým přibližně 50 km a širokým 5 až 10 km.
Přítoky
editovat| řeka | anglicky | Průtok (m³) |
|---|---|---|
| Snake | Snake River | 1611 |
| Willamette | Willamette River | 1010 |
| Kootenay | Kootenay River | 867 |
| Pend Oreille | Pend Oreille River | 788 |
| Cowlitz | Cowlitz River | 261 |
| Spokane | Spokane River | 190 |
| Deschutes | Deschutes River | 170 |
| Lewis | Lewis River | 136 |
| Yakima | Yakima River | 100 |
| Wenatchee | Wenatchee River | 91 |
| Okanogan | Okanogan River | 86 |
| Kettle | Kettle River | 83 |
| Sandy | Sandy River | 64 |
Vodní stav
editovatPrůměrný roční průtok činí u města The Dalles na dolním toku 5520 m³/s a v ústí 7500 m³/s.[1] Nejvyšších vodních stavů dosahuje na jaře a v létě, naopak nejnižších v zimě.
Využití
editovatŘeka skýtá obrovský potenciál vodní energie díky velkému průtoku i průměrnému spádu 41 cm/km. Na území USA byly na Columbii a přítocích vybudovány hráze s přehradními nádržemi a 150 vodními elektrárnami, např. John Day, Grand Coulee, Chief Joseph, The Dalles, McNary aj. Grand Coulee a Chief Joseph jsou největší vodní elektrárny v USA a Grand Coulee byla pátou největší na světě (2017).[4][5] Celkový instalovaný výkon soustavy v roce 2012 byl 29 GW. Využívá se také k zavlažování: v roce 1933 schválil prezident Franklin D. Roosevelt Columbia Basin Project, v jehož rámci vznikly ve středu státu Washington závlahy na 270 000 hektarech aridní půdy.
Znečištění
editovatPotenciál povodí byl využíván k energeticky vysoce náročným průmyslovým procesům. V roce 1943 byl jako součást projektu Manhattan založen průmyslový komplex Hanford Site na jihovýchodě státu Washington, kde se v devíti jaderných reaktorech získávalo plutonium. Od roku 1944 do roku 1971 byla chladicí voda po několika hodinách vypouštěna do řeky.[6] Reaktory byly s koncem studené války odstaveny, riziko znečištění ze starých retenčních nádrží však trvá.[6]
Vedle toho se voda a její energie využívala k dalším ekologicky nešetrným průmyslovým procesům, např. výrobě hliníku, papíru, zpracování dřeva aj. Další znečištění pochází ze splachu půdy po vykácení lesů holosečí. Výčet uzavírají pesticidy, baktérie, arzén, dioxiny a polychlorované bifenyly (PCB).[7]
Doprava, rybářství a cestovní ruch
editovatProjekt energetického, zavlažovacího a dopravního využití řeky zahrnuje podle americko-kanadské dohody z 60. let 20. stol. stavbu tří přehrad v Kanadě a přehrady Libby na řece Kootenay u kanadsko-americké hranice.[4] Námořní lodě mohou plout až do Portlandu, který je největším přístavem na tichomořském pobřeží USA a leží v ústí levého přítoku Willamette. Říční lodě mohou díky plavebním kanálům, které obcházejí peřeje, plout až do vzdálenosti 450 km. Na řece je rozvinuté rybářství převážně lososovitých ryb. Na horním toku v Kanadě je silně rozvinutá turistika a nacházejí se zde národní parky (Kootenay, Yoho, Glacier, Mount Revelstoke).
Odkazy
editovat- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Колумбия“.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Columbia River na anglické Wikipedii.
- ↑ a b ofr87-242--Largest Rivers in the United States. web.archive.org [online]. 2017-01-29 [cit. 2020-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-28.
- ↑ Captain Robert Gray becomes the first non-Indian navigator to enter the Columbia River, which he later names, on May 11, 1792.. www.historylink.org [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Columbia River Gorge NSA - Welcome!. web.archive.org [online]. 2007-12-09 [cit. 2020-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-12-09.
- ↑ a b Grand Coulee Dam | Bureau of Reclamation. web.archive.org [online]. 2017-05-24 [cit. 2020-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-24.
- ↑ Renewable energy explained - U.S. Energy Information Administration (EIA). www.eia.gov [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Hanford History. web.archive.org [online]. 2017-06-19 [cit. 2020-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-19.
- ↑ Activist plans an epic swim. web.archive.org [online]. 2011-06-08 [cit. 2020-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-08.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Columbia na Wikimedia Commons
