Administrativní dělení Kanady
Kanada je federativní stát. Skládá se z 10 provincií a 3 spolkových teritorií. Provincie mají vysoký stupeň autonomie, teritoria poněkud menší. Obojí disponují vlastními provincionálními (resp. teritoriálními) symboly.
Seznam administrativních jednotek
editovatProvincie jsou zodpovědné za většinu státních sociálních programů v Kanadě (viz zdravotní péče v Kanadě, vzdělávací systém v Kanadě a sociální dávky v Kanadě) a společně soustředí více finančních prostředků než federální vláda. Míra finanční a samosprávné autonomie je zde velice vysoká. Federální vláda může iniciovat národní programy a politiku v jednotlivých provinciích (např. Canada Health Act), ale provincie mohou rozhodnout, že se nebudou na této politice podílet (byť se tak často neděje). O více méně vyrovnanou úroveň služeb v jednotlivých provinciích se starají tzv. vyrovnávací platby řízené Federální vládou, které přesouvají finanční prostředky od bohatších provincií do rozpočtů provincií chudších.
Provincie nebo teritorium |
ISO-kód | Hlavní město |
Začlenění do konfederace |
Celková rozloha [km²] |
% státní rozlohy |
Pevnina [km²] |
Vodní plochy [km²] |
Obyvatelstvo (2010)[1] |
% obyvatelstva Kanady |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Alberta | CA-AB | Edmonton | 1. září 1905 | 661 848 | 6,62 % | 642 317 | 19 531 | 3 724 832 | 10,95 % |
Britská Kolumbie | CA-BC | Victoria | 20. července 1871 | 944 735 | 9,46 % | 925 186 | 19 549 | 4 510 858 | 13,26 % |
Manitoba | CA-MB | Winnipeg | 15. července 1870 | 647 797 | 6,48 % | 553 556 | 94 241 | 1 232 654 | 3,62 % |
Newfoundland a Labrador | CA-NL | St. John’s | 31. března 1949 | 405 212 | 4,06 % | 373 872 | 31 340 | 510 901 | 1,50 % |
Nové Skotsko | CA-NS | Halifax | 1. července 1867 | 55 284 | 0,55 % | 53 338 | 1 946 | 940 482 | 2,76 % |
Nový Brunšvik | CA-NB | Fredericton | 1. července 1867 | 72 908 | 0,73 % | 71 450 | 1 458 | 751 273 | 2,20 % |
Nunavut | CA-NU | Iqaluit | 1. dubna 1999 | 2 093 190 | 20,96 % | 1 936 113 | 157 077 | 32 900 | 0,09 % |
Ontario | CA-ON | Toronto | 1. července 1867 | 1 076 395 | 10,78 % | 917 741 | 158 654 | 13 167 894 | 38,70 % |
Ostrov prince Edvarda | CA-PE | Charlottetown | 1. července 1873 | 5 660 | 0,06 % | 5 660 | 0 | 141 551 | 0,42 % |
Québec | CA-QC | Québec | 1. července 1867 | 1 542 056 | 15,44 % | 1 356 128 | 185 928 | 7 886 108 | 23,18 % |
Saskatchewan | CA-SK | Regina | 1. září 1905 | 651 036 | 6,52 % | 591 670 | 59 366 | 1 041 729 | 3,06 % |
Severozápadní teritoria | CA-NT | Yellowknife | 15. července 1870 | 1 346 106 | 13,48 % | 1 183 085 | 163 021 | 43 529 | 0,13 % |
Yukon | CA-YK | Whitehorse | 13. června 1898 | 482 443 | 4,83 % | 474 391 | 8 052 | 34 246 | 0,10 % |
Kanada | - | Ottawa | - | 9 984 670 | 100 % | 9 084 507 | 900 163 | 34 018 957 | 100 % |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Quarterly demographic estimates (přibližné určení populace Kanady) [online]. Statistics Canada [cit. 2011-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu administrativní dělení Kanady na Wikimedia Commons