Chlornany

Chlornany jsou sloučeniny obsahující chlornanovou skupinu ClO, kde má chlor oxidační číslo +1. Chlornanový aniont má záporný náboj −1 a vzorec ClO⁻.

Chlornany jsou soli kyseliny chlorné. Mezi nejrozšířenější patří chlornan sodný (chlorové bělidlo) a chlornan vápenatý (častá součást přípravků pro bazény). Chlornany jsou často poměrně nestabilní. Například chlornan sodný je nestabilní jako tuhá látka, protože odnětí vody z roztoku NaClO ho převádí na směs chloridu sodného a chlorečnanu sodného. K této reakci dochází též při zahřívání roztoku NaClO. Na slunečním světle se chlornany rozkládají na chloridy a kyslík.

Vzhledem k nestabilitě jsou chlornany velmi silnými oxidačními činidly. Reagují s mnoha organickými i anorganickými látkami. Mohou například oxidovat sloučeniny manganu na manganistany. Reakce s organickými sloučeninami je velmi exotermická a může způsobit vznícení látky, proto je třeba s chlornany nakládat opatrně.

Jsou známy i kovalentní chlornany, například methyl-chlornan, a jsou typicky nestabilní.

Příprava

Sodná sůl chlornanového iontu, NaClO, se tvoří disproporcionací chloru při jeho průchodu skrz zředěný vodný roztok hydroxidu sodného za pokojové teploty:

Cl₂ (g) + 2 NaOH (aq) → NaCl (aq) + NaClO (aq) + H₂O (l)

Reakce chloru s horkým, koncentrovaným hydroxidem sodným tvoří kyslíkaté soli chloru s vyšším oxidačním stupněm:

3 Cl₂ (g) + 6 NaOH (aq) → 5 NaCl(aq) + NaClO₃ (aq) + 3 H₂O (l)

Chemické vlastnosti

Reakce s kyselinami

Při smíšení chlornanů se zředěnými kyselinami se uvolňuje plynný chlor. Chlornan a chlorid jsou s chlorem v rovnováze:

2 H⁺ (aq) + OCl⁻ (aq) + Cl⁻ (aq) ↔ Cl₂ (g) + H₂O (l)

Proto podle Le Chatelierova principu se při vyšším pH posouvá reakce na levou stranu spotřebou vodíkových iontů, přičemž dochází k disproporcionaci chloru na chlorid a chlornan, kdežto nízké pH posouvá reakci vpravo a dochází k uvolňování plynného chloru.

Bělicí účinek

Chlornany se používají jako bělidla (k odstraňování barevných skvrn).

Oxidační činidlo

Chlornany jsou nejsilnějšími oxidačními činidly z kyslíkatých solí chloru. Například oxidují Mn²⁺ na MnO₄⁻:

2 Mn²⁺ + 5 ClO⁻ + 6 OH⁻ → 2 MnO₄⁻ + 3 H₂O + 5 Cl⁻

Stabilita

Chlornan je nejméně stabilní chlorový oxianiont. Mnoho chlornanů existuje jen v roztoku, stejně jako samotná kyselina chlorná.

Při zahřívání chlornan degraduje na směs chloridu, kyslíku a jiných solí chloru:

2 OCl⁻ (aq) → 2 Cl⁻ (aq) + O₂ (g)

3 OCl⁻ (aq) → 2 Cl⁻ (aq) + ClO₃⁻ (aq)

Související články

• Kyselina chlorná
• Chlornan sodný

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlornany na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hypochlorite na anglické Wikipedii.

Portály: Chemie