Chüjtnij orgil

Chüjtnij orgil nebo Chüjten (mongolsky Хүйтний оргил, Hüjtnij orgil, čínsky 友谊峰, pinyin Yǒuyí Fēng, český přepis Jou-i-feng) je nejvyšší hora Mongolska. Vrchol se nachází v pohoří Altaj na mongolsko-čínské hranici na severozápadním konci obou zemí, 2,5 km od rusko-mongolsko-čínského trojmezí. Vrchol je součástí altajského horského uzlu Tavan Bogd Uul (Таван Богд Уул) a někdy bývá sám označován jako Tavan Bogd.

Chüjtnij orgil
Хүйтний оргил / 友谊峰
Pohled z plošiny Ukok
Masív Tavan Bogdo-uul, Chüjtnij orgil zcela vlevo

Vrchol4374 m n. m.
Prominence2342 m
Izolace115 km
SeznamyUltraprominentní hory
Nejvyšší hory asijských zemí
Poznámkanejvyšší hora Mongolska
Poloha
SvětadílAsie
StátMongolskoMongolsko Mongolsko
ČínaČína Čína
PohoříAltaj
Souřadnice
Chüjtnij orgil
Chüjtnij orgil
PovodíIrtyš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Chüjtnij orgil znamená „Studená hora“. Čínský název v překladu znamená Štít Přátelství a stejný význam má také název Найрамдал (Najramdal), používaný v socialistických dobách v Mongolsku. Další prameny uvádějí rusko-mongolské názvy Пик Хуйтун (Pik Hujtun) a Куйтэн-Уул (Kujtèn-Uul), čínsko-mongolský 奎屯峰 (Kuítún Fēng, Kchuej-tchun-feng), případně počeštěné Kujtunský štít.

GeografieEditovat

Chüjten dosahuje nadmořské výšky 4374 m, některé starší prameny ale uvádějí 4356, nebo dokonce 4653 m,[1] což by z Chüjtenu udělalo nejvyšší horu celého Altaje (tou je ve skutečnosti Bělucha). Chüjten je součástí horského masivu Tavan Bogdo-uul, ve kterém se nachází další čtyři významné hory: Nairamdal orgil, Bürged Uul, Naran Uul, Ölgii Uul.

Administrativně patří západní strana hory pod čínskou autonomní oblast Sin-ťiang, východní strana pod mongolský kraj Altaj Burqin.

Geologická historie této části Altaje začala v ordoviku, kdy byly vyvrásněny první hory ze dna mělkého moře; vyskytují se zde i žuly a přeměněné horniny z pobřežních oblastí. Následovala eroze, k novému zvednutí terénu do dnešní podoby došlo při tektonických pohybech souvisejících s himálajským vrásněním.

Vrchol Chüjtenu je trvale pokrytý sněhem. Z jeho jihozápadních svahů stéká největší altajský ledovec Kanas, který pokrývá 30,13 km², je 10,8 km dlouhý a jeho průměrná tloušťka činí asi 130 m. Ledovec začíná ve výšce 3250 m, čelo se nachází ve 2416 m. Ledovce na západě jsou zdrojnicemi řeky Kanas v povodí řeky Burqin, která je důležitým přítokem Irtyše. Ledovce na východě odvodňuje řeka Chovd gol a její přítoky.

ReferenceEditovat

  1. Velký atlas světa. Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., Praha, 1988.

Externí odkazyEditovat