Wikipedie

Châlons-en-Champagne

obec v departementu Marne ve Francii
(přesměrováno z Châlons-sur-Marne)

Châlons-en-Champagne [šálonzan šampaň], dříve Châlons-sur-Marne, je francouzské město v kraji Champagne, v departementu Marne a v regionu Grand Est. Historické jádro leží mezi řekou Marne a jejími rameny Mau a Nau v rovinaté, úrodné a převážně zemědělské krajině. Město s bohatou historií a řadou historických památek je sídlem několika vyšších škol a biskupství. Dominantou města je kostel Notre-Dame-en-Vaux.

Châlons-en-Champagne
Catalaunum
Kostel Notre-dame de Vaux
Kostel Notre-dame de Vaux
Châlons-en-Champagne – znak
znak
Poloha
Souřadnice48°57′27″ s. š., 4°21′54″ v. d.
Nadmořská výška79–153 m n. m.
StátFrancieFrancie Francie
RegionGrand Est
DepartementMarne
ArrondissementChâlons-en-Champagne
Châlons-en-Champagne
Châlons-en-Champagne
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha26,05 km²
Počet obyvatel43 877 (2021)[1]
Hustota zalidnění1 684,3 obyv./km²
Správa
StarostaBenoist Apparu (od 2014)
Oficiální webwww.chalonsenchampagne.fr/ville
E-mailmairie@chalonsenchampagne.fr
PSČ51000
INSEE51108
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Místo bylo osídleno už v neolitu, v římském Catalaunum byla od 3. století jízdní posádka. V první bitvě na Katalaunských polích (241) porazil císař Aurelianus galského vzdorocísaře Tetrica a vrátil Gallii pod římskou vládu, ve druhé bitvě v roce 451 zastavil římský vojevůdce Aetius postup hunského krále Attily na západ. V letech 320-350 tu misionář svatý Memmius kázal křesťanství a stal se patrně prvním biskupem.

 
ND-en-Vaux, křížová chodba: Vdova ze Sarepty (po 1150)

Počátkem 11. století bylo obnoveno opatství svatého Petra a založen klášter Všech svatých, roku 1114 vydal biskup Guillaume de Champeaux veřejnou listinu, která se považuje za zakládací listinu vinařství v kraji Champagne. V polovině 12. století vznikly vrcholné románsko-gotické stavby, z nichž se zachoval kostel Notre-Dame-en-Vaux s bohatě vyzdobenou křížovou chodbou a několik barevných vitráží. Město o rozloze asi 103 ha dostalo kamenné hradby se čtyřmi branami, ale skutečnost, že mu vládli biskupové, brzdila hospodářský růst a omezovala možnosti měšťanů. Teprve počátkem 15. století se za delší nepřítomnosti biskupa měšťané domohli samosprávy. Od 12. století tu kvetlo soukenictví a zpracování kůží, zemědělství však zůstalo dominantním odvětvím hospodářství až do moderní doby. V období zhruba od roku 1120-1320 vzniklo celkem 15 kostelů, dvě opatství, čtyři kláštery a nejméně sedm špitálů, zejména díky bohatství zdejších soukeníků.

Za náboženských válek v 16. století zachovalo město přísnou loajalitu vůči králům a díky jejich přízni zažilo další období prosperity a růstu. V tomto období byla dokončena přestavba katedrály, vznikla mimořádná galerie okenních vitráží a řada paláců i měšťanských domů. Byl rozšířen a přestavěn hlavní městský špitál (Hotel-Dieu), k němuž bylo roku 1606 připojeno i dalších 12 menších špitálů uvnitř hradeb a 5 za hradbami. V 19. století měl hlavní špitál 40 míst pro muže, 60 míst pro ženy a 90 míst pro děti, o něž se staralo 11 nemocničních sester, 28 hospodyň, lékař a chirurg s pomocníky. V této podobě fungoval špitál až do druhé světové války, kdy byl zničen bombardováním.

Roku 1806 byla založena "Císařská škola umění a řemesel", dnes prestižní inženýrská škola ENSAM, součást konsorcia ParisTech. Roku 1856 zřídil Napoleon III. blízko města vojenský prostor, Camp de Châlons. Město obsadilo pruské vojsko roku 1870 a roku 1914 německé vojsko, které vyžadovalo výpalné 30 milionů franků; biskup Tisserand je usmlouval na půl milionu. Během okupace zmizelo ze sklepů za řekou 50 tisíc lahví šampaňského.

10. června 1940 při náletu Luftwaffe zahynulo asi 70 osob a roku 1944 město bombardovali Američané. V 70. letech se začalo plošně bourat staré město, pro odpor občanů však byla akce zastavena. Roku 1997 se město rozhodlo nahradit novověké označení Châlons-sur-Marne historickým názvem Châlons-en-Champagne.

Doprava editovat

Châlons má mezinárodní letiště Châlons-Vatry, západními předměstími prochází dálnice A 26. Od roku 1849 je město připojeno na železnicí, jízda do Paříže trvá 1°32 min., vlakem TGV hodinu. Městskou dopravu zajišťuje osm autobusových linek a šest linek příměstských.

Pamětihodnosti editovat

  • Kapitulní kostel Panny Marie Notre-Dame en Vaux z let 1157-1260 je trojlodní románsko-gotická katedrála se dvěma věžemi po stranách presbytáře, s velmi starou kryptou, s vitrážemi a varhanami ze 16. století. Ke kostelu přiléhá bohatě vyzdobená křížová chodba s dvojitými sloupky, hlavicemi a mimořádně živými figurálními plastikami. Za revoluce byla těžce poškozena, následně citlivě obnovena.
  •  
    Interiér
  •  
    Vitráž (1509)
  •  
    Růžice (kolem1500)
  •  
    Křížová chodba (po 1157)
  • Katedrála svatého Štěpána je trojlodní gotická basilika s ochozem a věncem kaplí, s pozůstatky předchozí románské stavby a patrně na místě starověkého chrámu. Současnou podobu dostala na přelomu 15. a 16. století v pozdně gotickém,"flamboajantním" slohu.
  •  
    Katedrála sv. Štěpána od SZ
  •  
    Katedrála, příběh sv. Štěpána (kolem 1150)
  •  
    Katedrála, Ukřižování (1155)
  •  
  • Ke středověkým památkám patří ještě rozsáhlé sklepy, jejichž stáří je těžké určit.
  • Protestantský kostel a synagoga z 19. století
  • Městská tržnice z doby kolem 1900
  • Cirkusová škola z roku 1899
  • Zámek vinaře Jacquesona v novobarokním slohu podle plánů architekta Viollet le Duca
  •  
    Radnice (19. stol.)
  •  
    Středověké sklepy
  •  
    Tržnice
  •  
    Cirkusová škola

Osobnosti města editovat

Partnerská města editovat

Reference editovat

  1. ↑ Populations légales 2021. 28. prosince 2023. Dostupné online.

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Châlons-en-Champagne&oldid=23370212“