Otevřít hlavní menu

Cesta slepých ptáků je název prvního dílu a obvykle i celé sci-fi trilogie Ludvíka Součka. Volně navazuje na román Julese Verna Cesta do středu Země a formou sbírky rozhovorů a reportáží popisuje kontakt s mimozemskou civilizací. První díl vyšel v roce 1964. Romány vycházejí z dobových reálií šedesátých let 20. století, v nichž se také odehrávají.

Obsah

DějEditovat

Cesta slepých ptákůEditovat

Lékař Jiří Kameník, jehož vášnivými koníčkem jsou brouci z tribu Leptoderini, operuje islandského psychiatra Gudmundura Bjelkeho s akutním zánětem slepého střeva. Oba lékaři se spřátelí, a Bjelke se za Kameníkovu péči odvděčí zasláním několika islandských exemplářů Leptoderinů, které nasbíral jeho přítel, horský a jeskynní průvodce Leif Thorgunn. Ačkoliv všechny nálezy pocházejí ze stejného místa, kráteru Sneffels, vypadají že patří k různým, dosud neznámým druhům. Když přijede Bjelke na dvouměsíční pracovní návštěvu, Kameník tak má možnost s ním tuto entomologickou záhadu probrat. Během Bjelkeho návštěvy se oba lékaři přou, zda Island navštívil spisovatel Jules Verne. Kameník, který informace čerpal z několika spisovatelových životopisů, tvrdí, že Verne Island nikdy nenavštívil, zatímco Bjelke tvrdí, že Hans Bjelke, literární průvodce hlavního hrdiny románu Do středu země, který údajně sestoupil do středu Země právě kráterem Sneffelsu, je jeho dědeček. Kameník a Bjelke pátrají po dalších stopách Vernovy přítomnosti na Islandu a důvodech, proč by Verne tamější návštěvu tajil. Jako důkaz jim poslouží Vernův deník, ve kterém chybí několik listů a poslední záznamy jsou zjevně vymazány.

V doprovodu Leifa Thorgunna a fotografky Aleny Králové se Kameník s Bjelkem vypraví na průzkum do kráteru Sneffels. V kráteru objeví vchod do jeskynního systému, zvaného „Díra sv. Patrika“. Zde objeví slepého ptáka, zvláštní, v každém případě neislandský ornament vytesaný do skály a vyložený neznámým radioaktivním kovem. Ten představuje první stopu, že Island navštívila mimozemská civilizace a právě její stopy nalezl i Jules Verne při své výpravě na Island. Ze strachu se pak pokoušel svůj nález a návštěvu Islandu vůbec utajit. Poté, co se hrdinové zotaví z nemoci z ozáření, vypraví se čtveřice do Díry sv. Patrika znovu. Sestoupí komínem do hloubi jeskyně, a nalezne další doklady mimozemské návštěvy: sochy obyvatel Islandu v dobovém oblečení z 18. století, zhotovené z neznámé hmoty, obrazovky s promítáním mimozemského života, a Černou chobotnici, mimozemské stvoření. Při manipulaci s hlavolamem vytesaným do skály se jim podaří vypustit létající talíř, který z vrcholu Scartaris vzlétne směrem k Marsu.

Runa RiderEditovat

Ve druhém díle se rozmnožuje množství stop po mimozemské civilizaci i starých Vikinzích. Ukazuje se, že Vikingové dopluli až do Jižní Ameriky a zanechali po sobě popis setkání s touto civilizací. Z něj vyplývá, že část Vikingů byla odvezena ke kolonizaci Marsu.

Sluneční jezeroEditovat

Na základě předchozích objevů je vyslána expedice na Mars. Zjišťuje, že vikinské osídlení je před katastrofou, protože vyčerpaná mimozemská civilizace je není schopna nadále podporovat. Pokusí se jim pomoci a s částí zachráněných Vikingů se vrací na Zem.

V roce 2012 vznikl také pokus o zfilmování tohoto díla v režii Pavla Jandourka ( http://www.kinobox.cz/film/263489-cesta-slepych-ptaku )