Otevřít hlavní menu

Centrální krystalické Alpy

pohoří v Evropě

Centrální krystalické Alpy, také Centrální Východní Alpy (německy Zentrale Ostalpen, italsky Alpi Centro-orientali) tvoří řada horských pásem ve středních Východních Alpách. Leží na území především Rakouska, dále Švýcarska, Itálie, Lichtenštejnska a Slovinska. Jedná se o nejvyšší část Východních Alp složenou z krystalických hornin.

Centrální krystalické Alpy
Zentrale Ostalpen
Alpi Centro-orientali
Piz Kesch (3 418 m), Albula
Piz Kesch (3 418 m), Albula

Nejvyšší bod 4 049 m n. m. (Piz Bernina)

Nadřazená jednotka Východní Alpy

Světadíl Evropa
Stát Rakousko Rakousko
Švýcarsko Švýcarsko
Itálie Itálie
Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko
Slovinsko Slovinsko
Maďarsko Maďarsko
Horniny rula, břidlice
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

Pro pohoří jsou charakteristické ostré skalnaté hřebeny, štíty se strmými skalními stěnami, kary, jezera a hluboká trogová údolí.[1] Na západě začínají zaledněnými vrcholky pohoří Bernina a Silvretta. Směrem na východ pokračují rovněž vysokými Ötzalskými Alpami na něž navazují Stubaiské Alpy. Následují Zillertalské Alpy a nejvýchodněji zaledněná část celého systému Vysoké Taury. Na sever od Vysokých Taur leží Kitzbühelské Alpy. Dále na východ pak následují Nízké Taury, Lavanttalské Alpy a charakterem již jen středohorské Hory východně od řeky Mury.[2]

GeologieEditovat

Centrální krystalické Alpy jsou tvořeny především rulami, svory, žulami a jinými krystalickými břidlicemi.[2]

ČleněníEditovat

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Rakousko a Vídeň. 1. vyd. Praha: Olympia, 1999. 264 s. ISBN 80-7033-550-5. S. 7.
  2. a b VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie Evropy. Praha : Univerzita Karlova, 1994. 256 s. ISBN 80-7066-931-4. S. 208 - 209.

Externí odkazyEditovat