Otevřít hlavní menu

Carl Samuel Schneider

český protestantský duchovní

Carl Samuel Schneider (22. září 1801 Bílsko25. července 1882 Bílsko[1][2][3]) byl rakouský a český evangelický duchovní a politik německé národnosti ze Slezska, v 2. polovině 19. století moravsko-slezský superintendent evangelické církve a poslanec Říšské rady.

Carl Samuel Schneider
CSSchneider UH 1927-17.jpg

Moravsko-slezský superintendent evangelické církve
Ve funkci:
1864 – 1882
Předchůdce Johann Georg Lumnitzer
Nástupce Theodor Haase

Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865
Ve funkci:
1867 – 1871

Poslanec Slezského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1870
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana

Narození 22. září 1801
Bílsko
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 25. července 1882
Bílsko
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Bílsko-Bělá
Alma mater Vídeňská univerzita
Ocenění Řád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Byl synem tkalce. Patřil k evangelické církvi augsburského vyznání. Vychodil školu v rodném Bílsku, v letech 1813–1817 evangelické gymnázium v Těšíně a v letech 1817–1821 evangelické lyceum v Prešpurku. V letech 1821–1825 působil jako učitel v rodném městě. Roku 1824 ho zde superintendent Johann Georg Schmitz jmenoval vikářem. Jmenování vyvolalo v místní evangelické obci protesty. V letech 1825–1828 studoval Schneider na protestantské teologické fakultě Vídeňské univerzity. V období let 1828–1833 působil opět v Bílsku, nyní jako rektor evangelické školy. 1. října 1832 byl v Bílsku jmenován pastorem. Od roku 1858 do roku 1864 byl seniorem evangelické církve v Slezsku a inspektorem regionálních církevních škol. Jeho církevní kariéra pak vyvrcholila, když působil v letech 1864–1882 jako moravsko-slezský superintendent evangelické církve. Kromě toho předsedal roku 1871 a 1877 generální synodě církve ve Vídni.[1][3] Spolu s Jacobem Hönelem připravil k vydání německý církevní zpěvník, který vyšel v Těšíně roku 1852.[4]

Byl aktivní i politicky. Již během revolučního roku 1848 se zapojil do politiky. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Bílsko ve Slezsku. Uvádí se jako pastor.[5] Patřil ke sněmovní levici.[6] Pod vlivem Hanse Kudlicha se zde vyslovil pro ukončení poddanství na venkově. Prosazoval též náboženskou svobodu a zasadil se o vydání provizorního protestantského zákona v lednu 1849.[3]

 
Hrob C. S. Schneidera v Bílsku

V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen za poslance Slezského zemského sněmu. Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii venkovských obcí, obvod Bílsko. Opětovně byl zemským sněmem do vídeňského parlamentu vyslán roku 1867 a roku 1870.[7] K roku 1861 se uvádí jako senior a farář, bytem v Bílsku.[8] Na zemském sněmu zasedal do roku 1870, na Říšské radě do roku 1871. Byl jediným protestantským poslancem Říšské rady. V zákonodárných sborech patřil k provídeňské a centralistické Ústavní straně, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik. V národnostních otázkách byl proněmecky orientovaný.[3]

Odmítal konkordát s katolickou církví z roku 1855. Teologicky ho ovlivnil umírněný pietismus a německý idealismus. Zasadil se o rozvoj evangelického školství v Bílsku, které mu roku 1871 udělilo čestné občanství. V roce 1867 mu byl udělen Řád Františka Josefa.[3]

Je pohřben na Starém evangelickém hřbitově v Bílsku.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Schneider Carl Samuel, s. 143-144. (německy) 
  2. Schneider, Carl Samuel [online]. litdok.de [cit. 2014-07-08]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 10. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Schneider, Carl Samuel (1801-1882), Superintendent und Politiker, s. 371. (německy) 
  4. HEIDUK, Franz. Oberschlesisches Literatur-Lexikon. Teil 3.. Heidelberg: Palatina Verlag, 2000. S. 67. (německy) 
  5. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  6. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. (česky) 
  7. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  8. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=143&size=45