Bronislav Bechyňský

český sportovní střelec

Bronislav Bechyňský (1. ledna 1962 Louny – 22. dubna 2011 Praha) byl přední světový střelec v brokové disciplíně skeet a později trenér.[1]

Bronislav Bechyňský
Fotka Bronislava Bechyňského na památníku nedaleko rodného Panenského Týnce
Fotka Bronislava Bechyňského na památníku nedaleko rodného Panenského Týnce
Osobní informace
Datum narození1. ledna 1962
Místo narozeníLouny
Datum úmrtí22. dubna 2011 (ve věku 49 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bronislav Bechyňský byl svým okolím vnímán jako upřímný dobrosrdečný člověk oblíbený pro svou dobrou náladu a pohodu, kterou kolem sebe neustále šířil, například vyprávěním neuvěřitelných historek a bohatým smyslem pro humor. Ve sportu byl pracovitý kliďas, ale zároveň zarputilý bojovník. Přestože vyhrával světové soutěže, stále působil jako pozitivní a skromný člověk.[1]

Celý život se doma v Panenském Týnci věnoval své vášni – myslivosti a lesu. Říkával s vtipem, že to není koníček, ale plnokrevník. Právě ten ho už v mládí přivedl ke sportovní střelbě, ve které později dosáhl světových úspěchů. Během studia střední zemědělské školy v Žatci dojížděl na tréninky do Litoměřic do mládežnického střediska. Později v 16 letech, v roce 1978, odešel do Rudé hvězdy Brno, a dojíždění se mu tak značně prodloužilo, kromě toho někdy trénoval stále i v Litoměřicích. Střílení měl ale rád a s dojížděním se jako velmi pohodový člověk snadno popral, do Brna se vždycky těšil. Po škole pracoval v zemědělském družstvu, ale už po půl roce šel na vojnu právě do Brna, kdy se stal definitivně členem Rudé hvězdy Brno. Ohledně práce v družstvu vtipkoval, že je jediným střelcem, který zvládl odrodit dvě krávy.[1]

 
Pomníček Bronislavu Bechyňskému nedaleko jeho domovského Panenského Týnce u lesa, v němž se věnoval myslivosti

Během kariéry dosáhl světových úspěchů. Ve 44 letech v roce 2006 kariéru ukončil a stal se trenérem brněnské Komety[1] na střelnici v Soběšicích.[2]

Při jeho vášni, myslivosti, ulovil srnce i jelena, a divočáky si počítal. Měl jich na sto padesát. Jeho kamarád a sportovní kolega Libor Zaoral s ním zálibu sdílel a často s ním jezdíval do lesa například přikrmovat zvěř nebo číhat na posedu. Byli spolu například na lovu tetřívků v Bělorusku.[1]

Kromě toho také Bechyňský miloval další sporty, například fotbal. Byl velký srdcař a z Brna často o volné víkendy spěchal do Panenského Týnce, aby mohl tým Panenského Týnce podržet v záloze. Z fotbalu potom vyprávěl mnohé vtipné historky. Byl také členem Bolkovy fotbalové jedenáctky.[1]

Bronislav Bechyňský zemřel náhle v pátek 22. dubna 2011 ve věku 49 let po automobilové nehodě na dálnici D1, asi 80 kilometrů od Brna směrem na Prahu.[3] Po tréninku, když s dcerou mířili domů do Panenského Týnce, kde plánovali opravovat střechu domku, kde žila jeho maminka, jejich auto vyletělo z vozovky. Ačkoliv byl Bechyňský transportován do Prahy do nemocnice[1] v Královských Vinohradech,[3] večer zraněním podlehl.[1]

Rozloučení se uskutečnilo v Lounech a pohřbu se účastnili myslivci i střelci, z Moravy dorazila autobusem parta jeho přátel včetně například Petra Švancary. Ten vzpomínal, že cesta byla smutná i veselá, když se připomínaly situace, kterými kamarády Bechyňský vždycky rozveselil.[1] Pohřbu se zúčastnilo na 300 lidí.[4] V brněnském klubu Šelepka se při zahájení sezony scházejí různí sportovci, umělci či herci a každoročně společně drží za Bechyňského minutu ticha.[1]

27. dubna 2012 mu byla na střelnici Komety v Brně-Soběšicích odhalena pamětní deska.[5] Nedaleko Panenského Týnce u lesa Budlína má pomníček. Na jeho počest se v Brně pořádaly každoročně závody Memoriál Bronislava Bechyňského na skeetu.[6]

Bronislav Bechyňský měl dvě děti – Michaelu a Bronislava.[3]

Kariérní úspěchy

editovat

V Rudé hvězdě Brno ho vedl Vlastimír Málek, tehdejší šéftrenér Rudé hvězdy a státní trenér. Výsledky se kontinuálně zlepšovaly. V roce 1983 se v Bukurešti poprvé zúčastnil mistrovství Evropy v kategorii dospělých. A hned zde zaútočil na seniorskou medaili, nicméně snažení mu zkazila na šestém stanovišti vosa, která ho píchla do podpaždí. Smutnění z uniklé medaile mu nevydrželo dlouho a hned vtipkoval, že se na něj slétly vosy z celého Rumunska.[1]

Následně v několika letech získával medaile z mistrovství Evropy i světa. Nikdy ale nezískal medaili z olympiády ani individuální medaili z mistrovství světa a to považoval za svůj kariérní dluh. V roce 1984 měl Bechyňský ohromnou formu, ale kvůli bojkotu olympiády v Los Angeles se o olympijské medaile neutkal. V roce 1992 před olympiádou v Barceloně měl stále skvělou formu, ale reprezentační trenér dal přednost jinému střelci. Na olympiádách v Atlantě roku 1996 a v Sydney v roce 2000 už zabojoval, ale zde se mu nesešla forma a nezískal žádnou medaili. V Sydney ale získal stříbrnou medaili jeho spolubojovník Petr Málek, který vzpomínal, že z ní měl Bechyňský radost, jako by byla jeho vlastní. Ostatně právě s ním Bechyňský vyhrál světové týmové zlato v roce 1990.[1]

Bechyňský během své kariéry získal medaile z několika světových soutěží, například:[1]

  • Mistrovství Evropy v družstvech 1984
  • Mistrovství světa v družstvech 1990
  • Mistrovství Evropy 1992
  • Mistrovství Evropy 1998
  • Mistrovství Evropy 1999
  • Mistrovství Evropy v družstvech 1999
  • Mistrovství světa v družstvech 2002

Reference

editovat
  1. a b c d e f g h i j k l m JAKOUBEK, Jiří. POHNUTÉ OSUDY: Střelec Bechyňský vyhrával soutěže a rozdával radost. Pak zemřel v autě. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2016-05-15 [cit. 2024-07-23]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  2. SVOBODA, Tomáš. Bývalý střelecký šampion Bechyňský zemřel při nehodě na D1. Brněnský deník.cz [online]. Vltava Labe Media, 2011-04-23 [cit. 2024-07-23]. Dostupné online. 
  3. a b c Menš. Bronislav Bechyňský. Internetová encyklopedie dějin Brna [online]. Rev. 2016-11-05 [cit. 2024-07-23]. Dostupné online. 
  4. as. Pohřeb střeleckého šampiona Bronislava Bechyňského (†49): Sbohem.... aha.cz [online]. Czech News Center, 2011-05-04 [cit. 2024-07-23]. Dostupné online. 
  5. Fl. Odhalení pamětní desky Bronislavu Bechyňskému. Internetová encyklopedie dějin Brna [online]. Rev. 2018-06-25 [cit. 2024-07-23]. Dostupné online. 
  6. Střelecké memoriály v Brně-Králově Poli. kr-jihomoravsky.cz [online]. Jihomoravský kraj, 2016 [cit. 2024-07-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat