Brodiví a pelikáni

Brodiví a pelikáni
	Pelikán hnědý (Pelecanus occidentalis)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	brodiví a pelikáni (Pelecaniformes); Sharpe, 1891
Čeledi
	terejovití (Sulidae); anhingovití (Anhingidae); kormoránovití (Phalacrocoracidae); fregatkovití (Fregatidae); pelikánovití (Pelecanidae); ibisovití (Threskiornithidae); volavkovití (Ardeidae); blíže nezařazené druhy: člunozobec africký (Balaeniceps rex); kladivouš africký (Scopus umbretta);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brodiví a pelikáni (Pelecaniformes) je řád středně velkých a velkých vodních ptáků, kteří jsou široce rozšíření po celém světě. Řád Pelecaniformes původně nesl v češtině název veslonozí, avšak po četných výzkumech DNA z počátku 21. století a zahrnutí dalších několika čeledí do toho řádu (ibisovití, volavkovití, člunozobcovití a kladivoušovití) se řád začal označovat v českém jazyce jako „brodiví a pelikáni“.

Terej bílý (Morus bassanus)

CharakteristikaEditovat

Všechny prsty jsou otočeny dopředu a spojeny plovací blánou. Všichni zástupci se živí rybami. Podle způsobu lovu se liší stavba zobáku a míra pneumatizace těla (množství dutých kostí a velikost vzdušných vaků). Většinou hnízdí v koloniích na skalnatých, nebo i plochých pobřežích, ostrovech, na stromech a v rákosinách.

V moderním pojetí je do řádu řazeno celkem 170 druhů, řazených do devíti skupin; tři z nich je možné zastihnout i v Česku (hnízdí tu však pouze kormorán velký).

TaxonomieEditovat

Tradiční systematika řadila do řádu Pelecaniformes šest skupin vodních ptáků – pelikány, kormorány, anhingy, tereje, fregatky a faetony. Ŕád se dříve označoval jako veslonozí.

Nejstarší známé fosilie pelikánovitých ptáků pocházejí z období pozdního eocénu (asi před 40 miliony let) a byly objeveny na území Egypta (druh Eopelecanus aegyptiacus).^[1]

Moderní analýzy však ukázaly, že řád veslonohých byl v původním pojetí polyfyletickým seskupením taxonů, z nichž mnohé měly blíže k brodivým (ve starém chápání tohoto řádu), než k ostatním čeledím veslonohých. Na základě těchto výzkumu jsou do řádu nově řazeni zástupci brodivých ptáků mimo čápovitých, naopak faetoni jsou prozatím řazeni do zcela samostatné skupiny mimo ostatní řády. Ostatní čeledi, řazené tradičně mezi veslonohé, tvoří nadále monofyletickou skupinu, s výjimkou pelikánů, kteří jsou blíže příbuzní volavkám. Vztahy jednotlivých skupin řádu ukazuje toto schéma:^[2]^[3]

Sulidae, terejovití

	Anhingidae, anhingovití

	Phalacrocoracidae, kormoránovití

Fregatidae, fregatkovití

	Balaeniceps rex, člunozobec africký

	Pelecanidae, pelikánovití

Scopus umbretta, kladivouš africký

	Threskiornithidae, ibisovití

	Ardeidae, volavkovití

Do českého jazyka se řád Pelecaniformes překládá jako brodiví a pelikáni.^[4]^[5]

Seznam čeledíEditovat

V současném pojetí jsou do řádu brodiví a pelikáni zahrnuty tyto čeledi a druhy:^[3]

terejovití (Sulidae) – 10 druhů terejů
anhingovití (Anhingidae) – 4 druhy anhing
kormoránovití (Phalacrocoracidae) – 39 druhů kormoránů
fregatkovití (Fregatidae) - 5 druhů fregatek
člunozobec africký (Balaeniceps rex)
pelikánovití (Pelecanidae) – 8 druhů pelikánů
kladivouš africký (Scopus umbretta)
ibisovití (Threskiornithidae) – 28 druhů ibisů a 6 druhů kolpíků
volavkovití (Ardeidae) – 68 druhů volavek, kvakošů, bukačů a bukáčků

Čeledi terejovití, anhingovití, kormoránovití, fregatkovití bývají někdy spolu s vyhynulou čeledí Plotopteridae řazeni do zvláštního řádu Suliformes, který je v tomto taxonomickém pojetí považován za sesterskou skupinu ostatních veslonohých.

OdhadyEditovat

ReferenceEditovat

↑ Joseph J. El Adli, Jeffrey A. Wilson Mantilla, Mohammed Sameh M. Antar & Philip D. Gingerich (2021). The earliest recorded fossil pelican, recovered from the late Eocene of Wadi Al-Hitan, Egypt. Journal of Vertebrate Paleontology Article: e1903910. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.1903910
↑ HACKETT, Shannon J., et al. A phylogenomic study of birds reveal their evolutionary history. Science. 2008, roč. 320, čís. 5884, s. 1763-1768. Dostupné online.
↑ ^a ^b http://tolweb.org/Pelecaniformes/57152
↑ České názvosloví a systém ptáků (Avifauna Západopalearktické oblasti) [online]. Česká společnost ornitologická, 2021-2-28 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online.
↑ Text příloh Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů v překladu do českého jazyka [online]. 2012 [cit. 2021-05-18]. Dostupné online.

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu veslonozí na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Veslaři v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

[1] Joseph J. El Adli, Jeffrey A. Wilson Mantilla, Mohammed Sameh M. Antar & Philip D. Gingerich (2021). The earliest recorded fossil pelican, recovered from the late Eocene of Wadi Al-Hitan, Egypt. Journal of Vertebrate Paleontology Article: e1903910. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.1903910

[2] HACKETT, Shannon J., et al. A phylogenomic study of birds reveal their evolutionary history. Science. 2008, roč. 320, čís. 5884, s. 1763-1768. Dostupné online.

[toolweb-3] ttp://tolweb.org/Pelecaniformes/57152

[cso2021-4] České názvosloví a systém ptáků (Avifauna Západopalearktické oblasti) [online]. Česká společnost ornitologická, 2021-2-28 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online.

[5] Text příloh Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů v překladu do českého jazyka [online]. 2012 [cit. 2021-05-18]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Brodiví a pelikáni
Pelikán hnědý (Pelecanus occidentalis)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	brodiví a pelikáni (Pelecaniformes) Sharpe, 1891
Čeledi
terejovití (Sulidae) anhingovití (Anhingidae) kormoránovití (Phalacrocoracidae) fregatkovití (Fregatidae) pelikánovití (Pelecanidae) ibisovití (Threskiornithidae) volavkovití (Ardeidae) blíže nezařazené druhy: člunozobec africký (Balaeniceps rex) kladivouš africký (Scopus umbretta)
Některá data mohou pocházet z datové položky.