Brane Mozetič

slovinský spisovatel

Brane Mozetič (* 14. října 1958 Lublaň) je slovinský básník, prozaik a překladatel. Vystudoval literární komparatistiku na Univerzitě v Lublani, kde žije a o roku 1986 se živí jako spisovatel na volné noze. Překládá z francouzštiny (např. Jean Genet, Arthur Rimbaud, Michel Foucault). V současnosti je redaktorem dvou edičních řad (Aleph a Lambda) a ředitelem Centra pro slovinskou literaturu. Významně se podílí na prezentaci slovinské literatury v zahraničí, například na knižních veletrzích a při jiných kulturních událostech. Ve Slovinsku je vnímán jako výrazná osobnost i proto, že neskrývá svou homosexuální orientaci, naopak ji hojně uvádí do svých děl.

Brane Mozetič
Brane Mozetič - Tihomir Pinter.jpg
Narození 14. října 1958 (62 let)
Lublaň
Povolání jazykovědec, spisovatel, básník, editor a překladatel
Alma mater Univerzita v Lublani
Ocenění Jenkova nagrada (2003)
Župančič Award
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DíloEditovat

Mozetič vydal dvanáct básnických sbírek, knihu povídek a dva romány. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků, například do angličtiny, španělštiny, italštiny a francouzštiny. Českému čtenáři se dosud dostaly do rukou jednotlivé básně, které vyšly časopisecky (např. v časopise Babylon, 2004), ale především sbírka Banality (2003, česky 2011) a román Andělé (1996, česky 2009). Ten je psán formou volného rozhovoru hlavního hrdiny (homosexuála) stíhaného za vraždu a soudní znalkyně (psychiatričky).

Kritika oceňuje jeho sbírku Banality. Podle Hany Mžourkové "básně, které zobrazují horečnaté těkání mezi povrchností a hloubkou, prázdnou smyslností a citem, směřují k základním otázkám smyslu lidské existence, s důrazem na bolest, která je s lidským bytím spjata."[1] Za Banality obdržel Brane Mozetič v roce 2003 slovinskou prestižní cenu Jenkova nagrada.

V r. 2009 Mozetič uspořádal a vydal rozsáhlou antologii moderní evropské homoerotické poezie Moral bi spet priti (Měl bys znovu přijít), která představuje sedmdesát šest básníků z dvaceti devíti zemí, básně překládalo dvacet tři překladatelů. Je v ní zastoupeno i pět českých básníků: Jiří Kuběna, Václav Jamek, Petr Hrbáč, Pavel Petr a Aleš Kauer.

Vydané knihyEditovat

Knihy básní

  • Sneguljčica je sedem palčkov, 1976
  • Soledadesi, 1978
  • Pesmi in plesi, 1982
  • Modrina dotika, 1986
  • Zaklinjanja, 1987
  • Mreža, 1989
  • Obsedenost/Obsession, slovinsko–francouzské dvojjazyčné vydání, 1991
  • Pesmi za umrlimi sanjami, 1995
  • Metulji, 2000
  • Banalije, 2003 (česky Banality, Nakladatelství Adolescent, Jihlava 2011, přeložila Hana Mžourková)
  • Še banalije, 2005
  • In še, 2007.

Próza

  • Pasijon, 1993
  • Angeli, 1996 (česky Andělé, Větrné mlýny, Praha 2009)
  • Zgubljena zgodba, 2001

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brane Mozetič na slovinské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat