Bovinní somatotropin

růstový hormon

Bovinní somatotropin (bST – bovine somatotrophin) je růstový hormon skotu (BGH – bovine growth hormone). Vylučuje ho hypofýza jako polypeptid (protein), který je pro každý živočišný druh úzce specifický (na rozdíl od pohlavních hormonů nebo steroidních hormonů). Skládá se ze 191 aminokyselin. Pokud se dostane do zažívacího traktu, je tráven jako každá bílkovina. Teplem se denaturuje, mráz ho ničí (chová se jako vaječné bílkoviny).

Hypofyzární pbSTEditovat

Pokud se bST izoluje z krav a používá se pro výzkumné účely, nazývá se hypofyzární bST a označuje se pbST (pituitary bST)[1]. Jeho výroba je velice drahá, vhodná jen pro vědecké účely.

Umělý rbSTEditovat

 
Vliv rbST na laktaci

Průmyslová výroba bST započala díky biotechnologickému objevu rekombinace DNA.

Uměle vytvořený hormon je vyráběn pomocí bakterií E- coli, do které je genetickou manipulací vložen gen na výrobu bST[2].

Vznikne tak rekombinantní bovinní somatotropin – rbST (recombinantly derived Bovine Somatotropin), který má stejné účinky na skot jako jejich vlastní růstový hormon. Složení aminokyselin u pbST je naprosto stejné jako u rbST,  oba preparáty se liší pouze v hodnotě izoelektrického bodu (v hodnotě pH).

rbST je první hormon, který se začal masivně používat v zemědělské výrobě. V mnoha státech byl používán s velkou reklamní kampaní, která měla pozitivní účinek na farmáře, ale u ekologických nadšenců vyvolala vlnu odporu. V mnoha státech se používal pokusně potají, aniž by o tom veřejnost věděla (např. v ČSSR společně se stimulátory růstu). Stal se symbolem boje veřejného mínění se zemědělskou velkovýrobou.

Vědci a farmaceutické firmy, které hormon vyráběly, byly zaskočeny kritikou tak skvělého výrobku. Místo propagace a reklamy cílené na konzumenty přesvědčovali farmáře. Jako odpověď na iracionální námitky laické veřejnosti psali vědecké studie. Snad žádný hormon nebyl tak dlouho a podrobně zkoumán, nebylo o něm vydáno tolik publikací.

HistorieEditovat

Za počátkem genetického inženýrství stojí několik objevů z oboru molekulární genetiky, které byly odměněny Nobelovými cenami. Jak vložit do DNA jednoho organismu gen z jiného organismu (rekombinace) byl objev, který stál na počátku biotechnologické revoluce. Paul Berg, profesor biochemie ve Stanfordu obdržel za úspěšnou rekombinaci DNA a produkci buněk s pozměněnou DNA Nobelovu cenu za chemii v roce 1980. O dva roky dříve obdrželi Nobelovu cenu za fysiologii a medicínu pánové Werner Arber, Hamilon Smith a Daniel Nathans za objev enzymu restrikční endonukleázy (restriction endonucleases). Tím byla připravena půda pro průmyslovou výrobu enzymů používaných v medicíně.

První enzym, který se povedlo vyrobit rekombinací, byl inzulin. Stejní vědci, kteří se podíleli na jeho vývoji, si nechali patentovat objev a výrobu rbST. Stanley N. Cohen a Herbert W. Boyer, profesoři na Kalifornských univerzitách, založili společnost Genentech.

Neuvěřitelné se stalo skutečností, GMO (geneticky modifikované organismy) zaplavily svět. Výroba hormonů pro medicínu i zemědělství se stala levnou, masivní, prospěšnou.

Zatímco u farmaceutických firem se výroba léků pomocí rekombinantních organismů zachovala a počty jejich konzumentů (pacientů) závratně rostou, v zemědělství narazily stejné postupy ne nedůvěru.

Použití u mléčných stádEditovat

V dobách největšího využití aplikovalo zhruba 20% mléčných stád v USA pravidelně rbST (30 milionů krav ročně). Poslední roky se používání rbST výrazně snížilo.

V USA se komerčně vyrábí jako specialita Posilac® [3]firmy ELANCO US, INC.. Aplikace se provádí co 14 dní a to u krav 57-70 dní po otelení až do zaprahnutí (10 měsíců po otelení). Jedná se o malou podkožní dávku (500 mg) podávanou jednorázovou injekcí (1,4 ml). Menší dávky a tenčí injekce se u dospělého skotu nepodávají. Samotná aplikace trvá méně než vteřinu, většina krav na ni vůbec nezareaguje. Přesto byl ekologickými aktivisty napaden fakt, že kráva dostává co čtrnáct dní injekci. Zobrazovalo se to v hanlivých obrázcích, kde kráva byla jehelníček propíchaný obrovskými injekcemi. Po aplikaci dojde k nárůstu dojivosti nárazově až o 25%, v ročním průměru o 10-15% .

Nárůstu dojivosti musí odpovídat upravení krmné dávky, což se zpravidla děje automaticky pomocí krmných automatů na jadrné krmivo (denní nádoj a dávka jádra jsou počítačem optimalizovány průběžně pro každou krávu zvlášť).

V Brazílii stejná firma dodává stejný výrobek pod komerčním názvem Lactotropin. Stejný hormon i dávka společně s vitamínem E se prodává pod komerčním názvem

BOOSTIN®-S, dodávaná firmou MSD Salud Animal. Brazílie využívá sbST ve svých chovech nejvíce. V Kolumbii je schválena specialita Bomate® S, což je shodný produkt vyráběný firmou MSD.[4] Dalším uživatelem rbST je např. Mexiko.

EU zakázala podávání rbST u všech dojnic v roce 1990, Kanada v roce 2000. Následovala Austrálie a Nový Zéland. Následovaly další státy.

Možné komplikaceEditovat

1. Zvýšený výskyt mastitid (větší spotřeba antibiotik do vemene)

2. Snížený koeficient zabřezávání (pokud se neprovádí ovariální synchronizace, ta se zlepší[5])

3. Zvýšený výskyt kulhání

Zda skutečně dochází ke komplikacím po podání rbST se diskutuje. Tři základní komplikace jsou nejčastější problémy vysoko užitkových chovů dojnic. Na všechny existují preventivní opatření a účinné postupy.

Náhlý nárůst dojivosti vyžaduje odpovídající zkvalitnění chovu.

Obecně se po podání rbST musí zvednout krmná dávka, musí se zvednout hygiena dojení i ustájení v chovu, musí se provádět pravidelné strouhání paznehtů (ošetření kulhajících).

Chovatelská opatření na zkvalitnění chovu jsou podmínkou pro používání rbST. Jinými slovy v nekvalitních chovech nelze růstový hormon podávat, jen by se tím zvýšily problémy, které chov už má, ale neřeší (hygiena dojení, kvalitní krmení, ošetřování paznehtů).

Podávání u masných stádEditovat

rbST lze podávat telatům od jednoho měsíce stáří. Telata mají vyšší přírůstky, lepší konverzi živin, dříve dosáhnou dospělosti.

U pastevních stád se hormon nedá podávat injekčně (stádo se obtížně chytá).

Ke zvýšení produkce se používají jiné metody, konkrétně růstové stimulátory aplikované nejčastěji ve formě jednorázových terčů do uší (stejné jako ušní známky). Denní přírůstky stoupnou až o 30%, efektivita využití krmiva až o 15%. Používají se hormony jako je oestradiol, testosteron, TBA (trenbolone acetat = syntetický androgen), Zeranol (b-resorcylic lactones = nesteroidní hormon), progesteron.

EU má podávání růstových stimulátorů zakázáno u veškerého dobytka včetně skotu.

Ekologická plusEditovat

1. Nemůže škodit. Žádná studie neprokázala sebemenší vliv na kvalitu mléka či masa z chovů používajících růstový hormon. Pokud by se samotný hormon jakoukoli cestou dostal do potravního řetězce, nemůže škodit. rbST je stravitelná bílkovina, kterou každý živočich včetně člověka tráví obdobně jako vaječnou bílkovinu.[6]

2. Dojnice po podkožní aplikaci rbST má vyšší užitkovost. Na produkci stejného množství mléka je zapotřebí méně obdělávané zemědělské plochy, tudíž i méně strojů, méně zemědělských staveb, méně nafty, méně hnojiv, méně pesticidů a herbicidů.

3. Výsledný produkt (mléko, maso) je levnější o 3-5%. Zemědělci nemusí čerpat tak velké dotace, respektive mohou víc investovat do zoohygieny a automatizace chovu.

4. Skot vyprodukuje méně metanu a skleníkových plynů při stejné produkci potravin.

Nevýhody používání rbSTEditovat

1. Laická veřejnost má oprávněnou nedůvěru k výdobytkům moderního zemědělství. GMO potraviny, kam patří i mléko od chovů používajících rbST, jsou u části veřejnosti méně oblíbené. I v USA se musí označit mléko, které pochází z chovů používajících rbST.

2. Státy jako EU či Kanada zakázala používání rbST, potraviny z chovů s jinou legislativou nedováží, zvířata nenakupují.

3. Produkty moderního zemědělství jsou nahrazovány produkty bio. Kdo ignoruje tento trend, tomu se zužuje trh, na kterém je schopen své zboží uplatnit.

4. Genetické manipulace jsou předmětem patentů konkrétních firem. Část zisku z produkce levných potravin tak končí u nadnárodních firem.


Související stránkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. PROSSER, C.G. BOVINE SOMATOTROPIN AND MILK COMPOSITION. The Lancet. 1988-11, roč. 332, čís. 8621, s. 1201. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. ISSN 0140-6736. DOI:10.1016/s0140-6736(88)90275-9. 
  2. BAUMAN, D. E. Bovine somatotropin and lactation: from basic science to commercial application. Domestic Animal Endocrinology. 1999-10-01, roč. 17, čís. 2, s. 101–116. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. ISSN 0739-7240. DOI:10.1016/S0739-7240(99)00028-4. (anglicky) 
  3. Posilac® (sometribove zinc suspension for injection) [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 
  4. Bomate S [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 
  5. ALKAR, A.; TIBARY, A.; WENZ, J.R. Presynchronization with GnRH 7 days prior to resynchronization with CO-Synch did not improve pregnancy rate in lactating dairy cows. Theriogenology. 2011-10, roč. 76, čís. 6, s. 1036–1041. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. ISSN 0093-691X. DOI:10.1016/j.theriogenology.2011.05.006. 
  6. Recombinant Bovine Somatotropin (rbST) A Safety Assessment [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat