Boseho–Einsteinovo rozdělení

Boseho–Einsteinovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z bosonů, tedy částic se symetrickou vlnovou funkcí a celočíselným spinem. Bose–Einsteinovým rozdělením se řídí například fotony, je z něj tedy možné odvodit například Planckův vyzařovací zákon.

Porovnání průběhu funkcí odpovídajících Boseho–Einsteinovu resp. Fermi–Diracovu rozdělení

Rozdělení poprvé popsal indický fyzik Šatendranáth Bose, roku 1924 ho pak zobecnil Albert Einstein. Název bosony je právě podle Boseho.

Rozdělovací funkce

Distribuční funkce f_BE(E) určuje střední počet částic ve stavu s energií E:

$f_{BE}(E)={\frac {1}{\exp[(E-\mu )/(k_{B}T)]-1}}$

kde:

E je energie

k_B je Boltzmannova konstanta

T je termodynamická teplota

μ je chemický potenciál

Pro energie $E-\mu \gg k_{B}T$ přechází Boseho–Einsteinovo rozdělení v klasické Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení.

Literatura

• Z. Horák, F. Krupka, Fyzika, 3. vydání. SNTL / Alfa, Praha 1981
• J. Kvasnica: Statistická fyzika. Academia, Praha, 1983, 1998

Související články

• Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení
• Fermiho–Diracovo rozdělení

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boseho–Einsteinovo rozdělení na Wikimedia Commons

Autoritní data	PSH: 3195 GND: 4146391-2