Chemický potenciál

Chemický potenciál je intenzivní stavová termodynamická veličina vhodná k charakterizování energetických změn termodynamického systému spojených se změnou počtu částic jednotlivých složek systému.

Obsah

1 Jednotky a značení
2 Definice a význam
3 Odkazy
- 3.1 Reference
- 3.2 Literatura

Jednotky a značeníEditovat

Doporučené značení:^[1]

\mu _{i}

, kde i označuje danou složku

Jednotka v SI:

joule na mol, značka J·mol⁻¹

Definice a významEditovat

Chemické reakce jsou spojeny se změnou složení a změna složení souvisí s energetickou změnou. Každý druh energie je možné vyjádřit jako součin intenzivního (μ_i – chem. potenciál) a kapacitního (Δn_i – přírůstek molů dané složky i) parametru.

Při konstantním tlaku a teplotě lze chemický potenciál definovat následovně:

{\overline {G}}_{i}=\mu _{i}=\left({\frac {\partial G}{\partial n_{i}}}\right)_{T,p,n_{j\neq i}}

Parciální změna volné entalpie, která připadá na malou změnu počtu molů dané látky.

Chemický potenciál je mírou afinity dané látky a o tom, jaké reakce budou v systému probíhat a jak rychle, rozhoduje jednak chemický potenciál, jednak množství látek v systému.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

↑ ČSN ISO 80000-9: Veličiny a jednotky - Část 9: Fyzikální chemie a molekulová fyzika. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1. leden 2011 (účinnost od 1. února 2011)

LiteraturaEditovat

KUBATOVA, Senta. Biofot [online]. [cit. 2011-01-31]. Dostupné online.
V tomto článku je použit text článku Chemický potenciál ve WikiSkriptech českých a slovenských lékařských fakult zapojených v MEFANETu.

[1] ČSN ISO 80000-9: Veličiny a jednotky - Část 9: Fyzikální chemie a molekulová fyzika. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1. leden 2011 (účinnost od 1. února 2011)

[1]