Boreš III. z Rýzmburka
Boreš III. z Rýzmburka (? – před 1312 či kolem 1341?) byl český šlechtic z rodu pánů z Rýzmburka.
| Boreš III. z Rýzmburka | |
|---|---|
| Narození | 13. století |
| Úmrtí | před rokem 1312 / okolo roku 1341? |
| Děti | Bohuslav III. z Rýzmburka Kateřina z Rýzmburka? |
| Rodiče | Bohuslav II. z Rýzmburka Agáta ze Šumburka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Narodil se Bohuslavu II. z Rýzmburka a jeho manželce Agátě ze Šumburka. Po úmrtí svého otce Bohuslava byl Boreš vychováván svým strýcem Fridrichem ze Šumburka.[1] K roku 1291 je Boreš zaznamenán v zemských deskách, když zasedal při zemském soudu. Dále Boreš vystupuje na listině, vydané v roce 1295 v Údlicích, jejíž prostřednictvím sdělil, že povoluje svým strýcům Fridrichovi a Dětřichovi ze Šumburka odprodej obce Otvice řádu německých rytířů.[2] Roku 1302 Boreš podepsal smlouvu s klášterem v Oseku, ve které je uvedeno, že má klášter dostávat polovinu výnosů z dobývání kovů na hradních statcích. Posléze byl v roce 1303 Boreš přítomen v Žitavě.[3] Po zavraždění Václava III. vypukly v českých zemích nepokoje kvůli bezvládí a šlechta se z této situace snažila vytěžit co nejvíce. Pravděpodobně i Boreš se na těchto událostech snažil přiživit.[4]
Tomáš Velímský má za to, že Boreš skonal před rokem 1312. Tento údaj dovozuje z listiny, vydané roku 1312 na hradě Rýzmburku, jež je opatřena Borešovou pečetí, avšak v záležitosti samotné Boreš už nefiguroval.[5] Podle Augusta Sedláčka však Boreš ještě v roce 1333 prodal vsi Kostomlaty a Ledvice a zemřel až kolem roku 1341.[1] Tomáš Velímský ovšem ztotožňuje tohoto Boreše s Borešem IV. z Rýzmburka.[6] Boreš III. zplodil syna Bohuslava a možná i dceru Kateřinu.[6]
Básník Oldřich z Etzenbachu připsal Borešovi III. jedno z témat své Alexandreidy.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl: Navary – Oživnutí. Praha: J. Otto, 1902. 1081 s. Kapitola z Oseka.
- ↑ VELÍMSKÝ, Tomáš. Hrabišici : páni z Rýzmburka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 390 s. ISBN 80-7106-498-X. S. 153. [dále jen Hrabišici].
- ↑ Hrabišici, s. 154
- ↑ Hrabišici, s. 154–155
- ↑ Hrabišici, s. 155
- ↑ a b Hrabišici, s. 160
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Konec Přemyslovců : skladba a fungování jejich pozdní monarchie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2020. ISBN 978-80-7422-752-3. S. 258.
Literatura editovat
- VELÍMSKÝ, Tomáš. Hrabišici : páni z Rýzmburka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 390 s. ISBN 80-7106-498-X.