Bolestný Kristus z Chebu
Bolestný Kristus z Chebu je plně plastická socha Krista, která typově navazuje na Multscherovu sochu na západním portálu katedrály v Ulmu, ale pojetím roušky i jinými znaky odpovídá době vzniku na počátku 16. století.[1] Je vystavena v expozici chebské gotiky Galerie výtvarného umění v Chebu.
| Bolestný Kristus z Chebu | |
|---|---|
,_Cheb.jpg) | |
| Popis | |
| Výška | 104 cm |
| Šířka | 41 cm |
| Materiál | dřevo |
| Umístění | |
| Umístění | Galerie výtvarného umění v Chebu |
| Stát |  Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis a zařazení editovat
Plně plastická dřevěná socha 104 × 41 × 13 cm, bez polychromie i původního křídového podkladu, inv. č. P16. Chybí špičky nohou a drobná poškození jsou také na bederní roušce. Restaurovali M. Černá (1972) a J. Živný (1986).
Kristus má na hlavě trnovou korunu a jeho nahé tělo je zahaleno pouze bederní rouškou. Věřícím ukazuje své rány – prsty pravé ruky rozevírá ránu v boku, levice ukazuje dlaň probodnutou hřebem. Tělo se štíhlým pasem, širokými boky a klenutým hrudníkem je stylizované, ale řezba rukou a nohou je anatomicky věrná, včetně modelace svalů a jejich úponů. Rouška je ovinutá kolem boků a svázaná nad pravou vykročenou nohou, s jedním cípem vlajícím na pravém boku a druhým protaženým mezi nohama a vlajícím za levou nohou. Obdélná hlava s dlouhými vlasy a nerozděleným vousem je běžného typu a vychází z grafických listů nebo dílenských vzorníků.[1]
Zobrazení Bolestného Krista jako stojícího živého Spasitele s trnovou korunou a ranami po Ukřižování má původ v německém sochařství 14. století. Multscherův Kristus má stejně jako většina podobných soch z 15. století kromě bederní roušky i plášť. Některé sochy Bolestného Krista (Kristus Bolestný z Novoměstské radnice, 1440) zdviženýma rukama odkazují ke starším vyobrazením Krista jako Soudce světa.[2] Sochy Bolestného Krista v zaalpském prostředí z druhé poloviny 16. a první čtvrtiny 15. století se liší v míře zvýraznění ran po bičování nebo polohou rukou. Chebská socha představuje zklidnění, ztlumení znaků utrpení a posun k reprezentativnímu eucharistickému obrazu. Gesty rukou, které je možno interpretovat jako výzvu k rozjímání nad jeho utrpením, se shoduje se sochou z konce 15. století z Germanisches Nationalmuseum Norimberk.[1]
Ševčíková považuje sochu za pozdní práci z okruhu Mistra Oplakávání z Ostrohu,[3] zatímco Vykoukal ji na základě rozdílů v řezbě řadí spíše do blízkosti jiného sochařského díla z chebského fondu – soše sv. Šebestiána z Muzea Cheb. Pro typ tváře ale nenalézá v chebské gotické plastice žádné paralely.[4]
Příbuzná díla editovat
- Bolestný Kristus (1429), Hans Multscher, Katedrála v Ulmu
- Kristus Bolestný z Novoměstské radnice, 1440, Mistr Týnské Kalvárie, Muzeum hlavního města Prahy
- Bolestný Kristus (konec 15. stol.), Norimberk
- Bolestný Kristus z Českých Budějovic (kolem 1515), Podunajská dílna, AJG Hluboká nad Vltavou
-
Bolestný Kristus, 1429, Ulm Münster Westportal -
Bolestný Kristus, 1420, Bayerisches Nationalmuseum München -
Bolestný Kristus, kolem r. 1430, Bayerisches Nationalmuseum München -
Bolestný Kristus, kolem r. 1500, Stuttgart Stiftskirche Taufkapelle (okruh Jörga Syrlina?) -
Bolestný Kristus, poč. 16. stol., Kolumba Köln
Reference editovat
Literatura editovat
- Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ISBN 978-80-85016-92-5
- Marion Tietz-Strödel, Die Plastik in Eger von den frühen Gotik bis zur Renaissance, in: Lorenz Schreiner (ed.), Kunst in Eger. Stadt und Land, Wien, München 1992, s. 272–273
- Jan Chlíbec (ed.), Mistr Týnské kalvárie. Pražská řezbářská dílna předhusitské doby, Národní galerie v Praze 1990
- Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975