Otevřít hlavní menu
Mistr Týnské kalvárie, Pieta z Všeměřic, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou

Mistr Týnské Kalvárie, také Mistr Týnského Ukřižování byl anonymní řezbář působící v Praze krátce před husitskými válkami a pak po roce 1440.

Obsah

ŽivotEditovat

Podle Mileny Bartlové se vyučil v prvních desetiletích patnáctého století v Praze, další zkušenosti nabral v zahraničí, mimo jiné v Budíně, a do Prahy se opět vrátil po skončení husitských válek. Zakázky získával v Praze a Vratislavi. Jeho díla lze datovat do let 1407-1420 a 1436-1450.

Albert Kutal[1] předpokládá, že Mistr Týnské Kalvárie by mohl být totožný s mistrem Mikulášem, který byl zároveň malířem a je zmíněn roku 1413, kdy pracoval pro Novoměstskou radnici (Bolestný Kristus ?). Je také totožný s tzv. Mistrem Dumlosů nebo Mistrem Dumlosovského ukřižování Ericha Wiese [2], který ho tak označil podle Ukřižování v kapli Dumlosů ve vratislavském kostele sv. Alžběty.[3]


DíloEditovat

V díle Mistra Týnské Kalvárie je patrný odklon od krásného slohu, představovaného zejména líbeznými postavami Madony s dítětem, k zobrazení pašijových scén a Kristova utrpení. Jeho dílo navazuje na parléřovskou huť a má kořeny v okruhu horizontálních piet. Formálními rysy jeho díla jsou větší štíhlost a ušlechtilost formy, mohutné prameny krve a vyhraněný typ tváře a sugestivní polychromie dávající důraz na eucharistii.[4]

Mistr Týnské Kalvárie je autorem monumentálního sousoší Kalvárie v Týnském chrámu v Praze. V tomto pozdně gotickém díle se mísí prvky krásného slohu s realistickou vážností.

V jeho dílně vznikla patrně i Madona týnská[5]. Jde o dřevořezbu v dubovém dřevě s polychromií pocházející z pozdější doby, dokládající vlivy jihoněmeckého sochařství z počátku 15. století. Je možné, že byla zhotovena při příležitosti návštěvy císaře Zikmunda v Praze. Podle Turečkové jsou Týnské madoně nejbližší Madona z Eichstattu a Madona z Tirol, obě z roku 1420.[6]

Známá dílaEditovat

  • 1407 Bolestný Kristus, Staroměstská radnice v Praze[7]
  • 1413 Bolestný Kristus, Novoměstská radnice v Praze (nyní MHMP)[8]
  • před r. 1420 Kalvárie, Týnský chrám v Praze
  • Kalvárie z kaple rodu Dumlosů v kostele sv. Alžběty ve Vratislavi
  • Krucifix, Chrám sv. Víta v Praze
  • Pieta z Všeměřic (rané dílo nebo práce jiného autora z okruhu Hanse Multschera) [9]
  • 1436 Madona týnská

OdkazyEditovat

  • Reference
  1. Kutal A, České gotické umění, Obelisk Praha 1972, s. 125
  2. Erich Wiese, Schlesische Plastik vom Beginn des XIV. Jahrhunderts bis zur Mitte des XV. Jahhrhunderts, Leipzig 1923, s. 39
  3. Albert Kutal, České gotické umění, Artia Praha 1972, s. 125
  4. Turečková H, 2007, s. 13
  5. HOMOLKA, Jaromír: České umění gotické, Praha 1970, 19–55
  6. Turečková H, 2007, s. 57
  7. [1]
  8. [2]
  9. Jan Mikeš, Pieta z Všeměřic a pieta z Českého Krumlova, K objednavatelské politice na rožmberských panstvích v první polovině 15. století, in: Sborník prací filozofické fakutlty Brněnské univerzity, Brno 2009, s. 29-54.

LiteraturaEditovat

  • Kateřina Bartuňková, Mistr Týnské kalvárie, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2017
  • Marie Čtvrtníková, Pieta ze Všeměřic v kontextu krásnoslohých piet, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2014
  • Martina Soušková, Pieta z Všeměřic a oplakávání z Korkusovy Hutě - rozbor děl a proměna ikonografie, bakalářská práce, FF JČU České Budějovice, 2013
  • Michaela Čadilová, Ikonografické téma Bolestného Krista v českých zemích v době středověku, diplomová práce, FF UP v Olomouci, 2011
  • Hana Turečková, Trůnící madona z Týnského chrámu, bakalářská práce, UDKU UK Praha 2007
  • Milena Bartlová, Mistr Týnské kalvárie, Český sochař doby husitské, Academia, Praha 2004, ISBN 80-200-1088-2
  • Homolka Jaromír, Chlíbec Jan, Šteflová Milena: Mistr Týnské kalvárie, katalog výstavy NG, Praha 1990

Externí odkazyEditovat