Otevřít hlavní menu

Mistr Týnské Kalvárie, také Mistr Týnského Ukřižování byl anonymní řezbář působící v Praze přibližně v období 1390-1420, který vyšel z parléřovského sochařství. Jeho dílo tvoří paralelní větev české plastiky, která není přímo závislá na krásném slohu.[1] Dochované sochy tohoto řezbáře patří k vrcholným dílům českého gotického umění.[2]

ŽivotEditovat

Mistr Týnské Kalvárie je totožný s tzv. Mistrem Dumlosů nebo Mistrem Dumlosovského ukřižování Ericha Wiese [3], který ho tak označil podle Ukřižování v kapli Dumlosů ve vratislavském kostele sv. Alžběty a jeho dílnu situoval do Vratislavi. Pozdější badatelé přinesli doklady, že sochař působil v Praze a vratislavské sochy jsou importy.[4] Jan Chlíbec uvádí, že byl činný od devadesátých let 14. století do počátku husitských válek na konci 20. let 15. století a pak doklady o jeho činnosti mizí. Formální znaky jeho umění lze nalézt v dílech následovníků a žáků, např. tzv. Mistra z Eriskirchu, který působil ve švábské oblasti[5] Pečírka se domníval, že do Eriskirchu se před husitskými válkami uchýlil samotný Mistr Týnské Kalvárie.[6]

Němečtí badatelé Wiesse, Pinder a Opitz ve 20. letech 20. století[7] a později také Milena Bartlová datovali jeho díla až po husitských válkách, které by znamenalo zařazení soch do zcela jiných společenských souvislostí. Jejich tvrzení je založeno na zprávě z období baroka, která udává vložení ostatků do hlavy Ukřižovaného Krista z Týnského chrámu v roce 1439. Podle Bartlové se Mistr Týnské Kalvárie vyučil až v prvních desetiletích patnáctého století v Praze, další zkušenosti nabral v zahraničí, mimo jiné v Budíně, a do Prahy se opět vrátil po skončení husitských válek. Zakázky získával v Praze a Vratislavi. Jeho díla lze podle ní datovat do let 1407-1420 a 1436-1450.[8]

Albert Kutal tuto pozdní dataci již dříve odmítl a poukázal na to, že vznik takové slohově čisté a kvalitní práce v roce 1439 by byl v Praze anachronismem a navíc vnější poměry nepřály podobné monumentální objednávce.[9] Kutal seřadil díla do časové řady a upozornil i na souvislost s tehdejší deskovou malbou (Roudnický oltář, 1410-1420, Kapucínský cyklus, kolem 1420). Na základě dochovaných dobových listin předpokládal, že Mistr Týnské Kalvárie by mohl být totožný s mistrem Mikulášem, který byl zároveň malířem a je zmíněn roku 1413, kdy pracoval pro Novoměstskou radnici a polychromoval blíže neurčenou sochu, pravděpodobně Bolestného Krista.[4]

Mistr Týnské Kalvárie byl současníkem Mistra z Großlobmingu a severského řezbáře, působícího v severní Itálii (Hans z Judenbergu ?), který ve 20. letech 15. století vytvořil expresivní a monumentální Ukřižování pro benátský kostel S. Giorgio Maggiore a patrně též pro S. Lorenzo ve Florencii a dóm v Imole. V jeho dílně působil další významný řezbář, autor Krucifixu Martelli a dalších tří Ukřižování pro kostely v Bologni (S. Michele in Bosco, S. Petronio) a Římě (S. Agostino). Panna Marie z kostela S. Marco, jejímž autorem je patrně Mistr z Großlobmingu, má řasení drapérie podobné Panně Marii z dumlosovského Ukřižování. Také další sochy v tomto kostele dokládají vliv českého krásného slohu.[10]

Větší počet sochařských děl, která ovlivnil Mistr Týnské Kalvárie, se nachází zejména v Polsku (Ukřižovaný z Kalvárie v Hnězdně, Kristus a Jan Evangelista ze skupiny Kalvárie v kostele sv. Alžběty a kostele Corpus Christi ve Wroclawi) nebo v Košicích (dóm sv. Alžběty). Přímo z dílny Mistra Týnské Kalvárie pravděpodobně pochází tzv. Mistr z Eriskirchu (pokud to nebyl samotný Mistr Týnské Kalvárie po emigraci z husitských Čech), jehož dílna ve druhém desetiletí 15. století působila ve Švábsku. Ten, spolu s dalšími českými umělci, působícími v Ulmu, ovlivnil i díla Hanse Multschera z konce 20. let (Bolestný Kristus ze západního portálu ulmské katedrály, 1429). Zprostředkovaný vliv děl Mistra Týnské Kalvárie lze nalézt i ve svatoštěpánském dómu ve Vídni, v Norimberku (Germanisches Nationalmuseum) a dómu ve Wismaru nebo v díle Mistra Ukřižování ze sv. Bartoloměje, který působil po roce 1450 v Plzni. Směr vytyčený Mistrem Týnské Kalvárie reprezentuje v deskové malbě Mistr Rajhradského oltáře.[11]

DíloEditovat

Dílo Mistra Týnské Kalvárie navazuje na parléřovskou stavební a sochařskou huť a má kořeny v okruhu horizontálních piet. Je v něm patrný odklon od krásného slohu, představovaného zejména opukovými líbeznými postavami Madon s dítětem a bezprostředně souvisí spíše s řezbářskou tvorbou parléřovské huti,[12] do jejíhož okruhu jsou řazena díla jako Madona z Kladska, torzo sv. Prokopa ze Strakonic, Sv. Kunhuta ze Stanětic, Světice z Dolní Vltavice, Sv. Mikuláš z Vyššího Brodu nebo reliéfy z rámu Madony svatovítské. Plasticky cítěnou formu, realismus a monumentalitu jeho děl badatelé odvozují od sochařské výzdoby Staroměstské mostecké věže, zejména sochy sv. Vojtěcha. Blízké analogie v typice tváří lze nalézt v dobové deskové malbě (Církvická deska - Mistr Třeboňského oltáře, Roudnický oltář, Kapucínský cyklus) nebo tzv. Ambraském náčrtníku.

Sochař směřuje od estetické účinnosti a nádhery k hledání smyslu lidské existence, monumentalitě a naturalistickému zobrazení pašijových scén a Kristova utrpení. Charakteristickými formálními rysy děl Mistra Týnské Kalvárie jsou větší štíhlost a ušlechtilost formy, vyhraněný typ tváře a sugestivní polychromie s plastickým vyobrazením Kristových ran, dávajícím důraz na eucharistii.[13] Řezbář sice také využívá formálního aparátu krásného slohu, ale jeho vztah k světu se vyznačuje novou vážností a hloubku citového života, otřeseného náboženskou krizí.[14]

Za nejranější práce Mistra Týnské Kalvárie jsou považovány Ukřižovaný Kristus ze Svatovítského chrámu a Kalvárie z kaple Dumlosů ve Vratislavi. Vrcholnými díly jsou monumentální Týnská Kalvárie v Týnském chrámu v Praze a oba Bolestní Kristové z pražských radničních síní. V jeho dílně vznikla patrně i Pieta z Všeměřic a Madona týnská[15]. V posledním případě jde o dřevořezbu v dubovém dřevě bez polychromie, která dokládá vliv jihoněmeckého sochařství z počátku 15. století. Je možné, že byla zhotovena při příležitosti návštěvy císaře Zikmunda v Praze. Podle Turečkové jsou Týnské madoně nejbližší Madona z Eichstattu a Madona z Tirol, obě z roku 1420.[16]

Známá dílaEditovat

Související dílaEditovat

  • po 1400 Ukřižovaný z Třeboně
  • kolem 1400 Ambraský náčrtník
  • kolem 1410 Madona z Nesvačil (Mistr nesvačilských soch)
  • 1410-1415 Pieta z Nesvačil (Mistr nesvačilských soch)
  • kolem 1415 Madona z františkánského kostela v Plzni
  • kolem 1415 Ukřižovaný z Českého Krumlova
  • kolem 1415 Ukřižovaný z kostela sv. Jiljí v Praze
  • 1413-1419 Ostatkové bysty sv. Petra a Pavla, Arcibiskupský palác
  • 1415-1420 Pieta ze Železného Brodu, kostel sv. Jakuba, Železný Brod
  • před 1420 Oplakávání Krista, Národní muzeum v Praze
  • 1420-1430 Ukřižovaný z Chebu
  • po 1430 Oplakávání Krista ze Sobotky
  • kolem 1435 Panna Maria Bolestná z Krupky, Regionální muzeum v Teplicích

ReferenceEditovat

  1. Jaromír Homolka, K problematice české plastiky 1350-1450, Umění XI, 1963, s. 436
  2. Chlíbec J, 1990, s. 5
  3. Erich Wiese, Schlesische Plastik vom Beginn des XIV. Jahrhunderts bis zur Mitte des XV. Jahhrhunderts, Leipzig 1923, s. 39
  4. a b Kutal A, 1972, s. 125
  5. Chlíbec J, 1990, s. 6
  6. Jaromír Pečírka, Středověké sochařství v Čechách, Umění VI, 1933, s. 199
  7. Bartuňková K, 2017, s. 11-12
  8. Bartlová A, 2004
  9. Kutal A, 1970, s. 172
  10. Chlíbec J, 1990, s. 46
  11. Jaromír Homolka, Madona ze Svojšína, Umění X, 1962, s. 444
  12. Jaromír Homolka, Příspěvek k poznání pražského parléřovského řezbářství, in: Acta Universitatis Carolinae philosophica et historica. Příspěvky k dějinám umění 1, Praha 1987, s. 15–45
  13. Turečková H, 2007, s. 13
  14. Kutal A, 1962, s. 109
  15. HOMOLKA, Jaromír: České umění gotické, Praha 1970, 19–55
  16. Turečková H, 2007, s. 57
  17. [1]
  18. [2]
  19. Jan Mikeš, Pieta z Všeměřic a pieta z Českého Krumlova, K objednavatelské politice na rožmberských panstvích v první polovině 15. století, in: Sborník prací filozofické fakutlty Brněnské univerzity, Brno 2009, s. 29-54.

LiteraturaEditovat

  • Kateřina Bartuňková, Mistr Týnské kalvárie, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2017
  • Marie Čtvrtníková, Pieta ze Všeměřic v kontextu krásnoslohých piet, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2014
  • Martina Soušková, Pieta z Všeměřic a oplakávání z Korkusovy Hutě - rozbor děl a proměna ikonografie, bakalářská práce, FF JČU České Budějovice, 2013
  • Michaela Čadilová, Ikonografické téma Bolestného Krista v českých zemích v době středověku, diplomová práce, FF UP v Olomouci, 2011
  • Hana Turečková, Trůnící madona z Týnského chrámu, bakalářská práce, UDKU UK Praha 2007
  • Milena Bartlová, Mistr Týnské kalvárie, Český sochař doby husitské, Academia, Praha 2004, ISBN 80-200-1088-2
  • Homolka Jaromír, Chlíbec Jan, Šteflová Milena: Mistr Týnské kalvárie, katalog výstavy NG, Praha 1990
  • Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk Praha 1972
  • Albert Kutal, České gotické sochařství 1350-1450, SNKLU Praha 1962