Bitva u Maldonu

Bitva u Maldonu je stručně zmiňována v zápisu z roku 991 v Anglosaské kronice:

Bitva u Maldonu
konflikt: Invaze vikingů do Anglie
{{{alt}}}
Britnothova socha v Maldonu
trvání: 11. srpna 991
místo: Maldon, Essex, Anglie
výsledek: vítězství vikingů
strany
Anglosasové vikingové severští vikingové
velitelé
Britnoth † Olaf, zřejmě Olaf Tryggvason

síla
neznámá, asi 3 000 2 000–4 000 mužů
ztráty
neznámé neznámé
V tomto roce byl vypleněn Ipswich a nedlouho potom byl zabit alderman Britnoth u Maldonu. Také bylo v tomto roce rozhodnuto o tributu, který se měl vůbec poprvé zaplatit Dánům, neboť pobřežní oblast byla již bez sebe strachem z dalšího loupení. Poplatek byl nejprve stanoven na 10 000 liber. Uvedenou sumu navrhl arcibiskup Siric.

Více se o bitvě u Maldonu dozvídáme ze stejnojmenné básně, jejíž originál shořel v roce 1731 při požáru knihovny Roberta Cottona, nicméně šťastnou náhodou se zachovala její podstatná část ve formě opisu, který pořídil John Elphinston několik let před požárem (1724).

BitvaEditovat

 
Dnešní pohled na místo bojiště

Angličany vedl do osudné bitvy Britnoth (Byrhtnoð), zámožný muž, který byl přes svoji manželku Ælfflæd, jež byla sestrou královny Æthelflæd, spřízněný s králem Edwardem Mírumilovným. Byl donátorem kláštera v Ely, kterému věnoval několik vesnic, a patronem mnoha dalších benediktinských klášterů. Jeho jméno ve staroangličtině sestávalo ze dvou slov beorht (bright) and noth (courage), což znamenalo někoho skvěle odvážného. V té době mu bylo asi šedesát let. I přes své předchozí válečnické zkušenosti se „pyšný velmož“ dopustil osudné chyby, když s návrhem souhlasil.

Bitva se odehrála u brodu řeky Pantu (dnes řeka Blackwater). Angličané byli před bitvou ve výhodném postavení, protože nepřátelé se k nim mohli dostat pouze přes úzkou šíji, která se dala snadno hájit. Vikingové se proto nejprve pokusili odradit Anglosasy od bitvy návrhem výkupného, které dostanou-li, v klidu zase odtáhnou. Když byli odmítnuti, přišli, jak říká básník „se lstivým úskokem“; prosili anglického vůdce, aby jim bylo umožněno v klidu přejít na druhou stranu řeky a teprve na souši svést bitvu.

Následky byly tragické, početně slabší Angličané byli poraženi a sám Byrhtnoð zahynul. Nepřátelé mu usekli hlavu a odnesli si ji jako trofej. Přeživší spolubojovníci pohřbili jeho tělo v klášteře v Ely a chybějící hlavu zhotovili z vosku. Král Ethelred Bezradný na radu canterburského arcibiskupa odsouhlasil výše uvedený poplatek 10 000 liber. O jedenáct let později (1002) činil poplatek 24 000 liber a v roce 1012 to bylo 48 000 liber. Bitva u Maldonu otevřela Dánům cestu k ovládnutí Anglie.

ReferenceEditovat