Wikipedie

Besim Korkut

Besim-efendija Korkut (25. listopadu 1904 Travnik, Bosna a Hercegovina – 3. listopadu (někdy uváděno 2. listopadu[1]) 1975 Sarajevo, Socialistická federativní republika Jugoslávie) byl bosenskohercegovský islámský teolog, spisovatel, překladatel a pedagog bosňáckého původu. Je autorem nejrozšířenějšího překladu Kurʼánu do srbochorvatšiny, resp. bosenštiny.

Besim Korkut
Narození25. června 1904
Sarajevo
Úmrtí2. listopadu 1975 (ve věku 71 let)
Sarajevo
Povolánípřekladatel
PříbuzníDerviš Korkut (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis editovat

Narodil se do travnické rodiny s bohatou tradicí islámské vzdělanosti. Jeho otec Ahmed Munib-efendija (1848?–1925), ředitel v muslimské základní škole, ruždii, pak mudarris (učitel) v travnické medrese a nakonec člen Ulema-medžlisu Islámského společenství v Bosně a Hercegovině, se oženil s Šehidou/Šahidou Biščević, s níž přivedl na svět tři syny (Sakib, 1884–1929, Derviš, 1888–1969, a Hamdija). V druhém manželství s Arifou Oručovou se narodili synové Besim, 1904–1975, a Hazim. Vedle to měl pět dcer. Ahmedův bratr Muhamed Hazim-efendija byl v letech 1877–1914 travnickým muftím, stejně jako jejich otec Derviš Muhamed-efendija (1830–1877).

Besim se narodil v Travniku (některé zdroje mylně uvádějí Sarajevo). Ruždii, islámskou základní školu, navštěvoval v Travniku, Okružní medresu v Sarajevu (otevřena 1916, od 1922 jako Vyšší medresa, 1924 zrušena), kde byl ředitelem jeho bratr Sakib a učitelem bratr Derviš. Mezi lety 1920 a 1925 navštěvoval Šarí'atskou soudní školu v Sarajevu. V letech 1925–1931 studoval na káhirské Univerzitě al-Azhar. Po návratu do vlasti se stal suplentem v Šarí'atské soudní škole (11. září 1931–28. června 1937[2]), kde přednášel arabský jazyk, stylistiku, šarí'atské právo, aqaid a dějiny islámu, a do toho byl jistý čas i učitelem náboženství v Prvním chlapeckém gymnáziu v Sarajevu. Po uzavření soudní školy (1937) byl umístěn do Šarí'atského gymnázia v Sarajevu a hned nato do mostarského gymnázia jako učitel náboženství (do 1940), pak znovu do Šarí'atského gymnázia, kde setrval až do roku 1944. Vedle toho přednášel ve Vyšší šarí‘atsko-teologické škole (Viša islamska šerijatska-teološka škola). Následně odešel na území pod kontrolou komunistických partyzánů.

Po osvobození pracoval v Ministerstvu školství Lidové vlády Bosny a Hercegoviny (1945–1947) a nato ve Výboru pro vysoké školy a vědecká pracoviště (1947–1950). Krátce po založení Orientálního ústavu v Sarajevu byl přijat do jeho řad (1951) a zůstal v něm až do odchodu do penze (1. března 1969). Za působení v ústavu honorárně přednášel na Katedře orientalistiky Filozofické fakulty Univerzity v Sarajevu.

Roku 1934 se zúčastnil výběrového řízení na novou učebnici islámského náboženství pro sedmý ročník středních škol, které pořádal Ulema-medžlis, nejvyšší rada Islámského společenství. Publikace byla vydána o rok později. V této době začal hojněji přispívat i do islámských periodik. Roku 1952 vydal Mluvnici arabského jazyka pro klasická gymnázia.

Poslední dvě desetiletí svého života věnoval překladu Kurʼánu. Kvůli neshodám s tehdejším reisu-l-ulemou Selejman-efendijou Kemurou kniha vyšla až roku 1977, dva roky po autorově smrti. Ve své době se jednalo o první přímý a úplný překlad z arabského jazyka.[3][4][1]

Besim zemřel 3. listopadu 1975 v Sarajevu. Nekrolog v časopisu Příspěvky k orientální filologii (Prilozi za orijentalnu filologiju) uvádí 30. listopadu, což je zjevný překlep. Náboženský obřad spojený s pohřbem byl totiž vystrojen hned 4. listopadu.

Dílo editovat

  • Kratak pregled povijesti Islama (Stručný přehled dějin islámu, Sarajevo 1935)
  • Istorija Islama: udžbenik islamske vjeronauke za VII razred srednjih škola (Dějiny islámu: učebnice islámského náboženství pro VII. ročník středních škol. Sarajevo 1935)
  • Gramatika arapskog jezika: za I i II razred klasične gimnazije (Mluvnice arabského jazyka pro I. a II. ročník klasického gymnázia, Sarajevo 1952)
  • Arapski dokumenti u Državnom arhivu u Dubrovniku. Knj. 1, Sv. 1, Dokumenti o odnosima Dubrovnika i Maroka (Arabské dokumenty ve Státních archivu v Dubrovníku. Sv. 1., Dokumenty o vztazích Dubrovníku s Marokem, Sarajevo 1960)
  • Arapski dokumenti u državnom arhivu u Dubrovniku. Knj. 1, sv. 2, Dokumenti o odnosima Dubrovnika s Alžirom, Tripolisom i Egiptom (Arabské dokumenty ve Státních archivu v Dubrovníku. Sv. 2., Dokumenty o vztazích Dubrovníku s Alžírskem, Tripolskem a Egyptem, Sarajevo 1961)
  • Arapski dokumenti u Državnom arhivu u Dubrovniku. Knj. 1, Sv. 3, Osnivanje Dubrovačkog konzulata u Aleksandriji (Arabské dokumenty ve Státních archivu v Dubrovníku. Sv. 3., Založení Dubrovnického konzulátu v Alexandrii, Sarajevo 1969)

překlady z arabštiny editovat

  • Bejdeba (česky Višnušarman): Kelila i Dimna: stare indiske pripovijetke (Kalíla a Dimna: staré indické vyprávění, Sarajevo 1953, Sarajevo 1997)
  • Šeherzada i druge bajke iz "1001 noći" (Šeherezáda a jiná vyprávění z 1001 noci, Beograd 1953)
  • Ali Baba i četrdeset razbojnika (Alí Baba a čtyřicet loupežníků, Beograd 1953)
  • Čarobni konj; Hasan Zlatar (Čarovný kůň; Zlatník Hasan, Beograd 1953)
  • Sindabad Moreplovac; Ali Šar i lepa Zumruta (Námořník Sindibád; Alí Šar a krásná Zumruta, Beograd 1953)
  • Arapske šaljive pripovijetke i basne (Arabské humorné příběhy a bajky, Sarajevo 1955)
  • Šeherzada priča (Šeherezáda vypráví, Sarajevo 1955)
  • Priča o Aliji iz Kaira; Priča o Hasanu Užaru; Sejfulmuluk i Bediatuldžemala: bajke iz "1001 noći" (Příběh o Alím z Káhiry; Příběh o Hasanu Udžarovi; Sajfulmuluk i Bediatuldžamala, Beograd 1955)
  • Ženidba kralja Bedra; Basima; Dževder i njegova braća: bajke iz "1001 noći" (Svadba krále Badra; Basima; Džavdar a jeho bratři, Beograd 1955)
  • Priča o Ali hodžinim maslinkama; Abukir i Abusir; Kraljević Ahmed i vila Peri: bajke iz "1001 noći" (Příběh o olivách Alí-hodži; Abukír a Abusír; Kralevic Ahmed a víla Peri, Beograd 1955)
  • Indiske basne (Indické bajky, Sarajevo 1957)
  • Bajke iz 1001 noći (Pohádky z 1001 noci, Beograd 1959, 2016)
  • Stare arapske pripovetke (Stará arabská vyprávění, Sarajevo 1960)
  • Arabljanske ljubavne priče (Arabská milostná vyprávění, Sarajevo 1960)
  • Hiljadu i jedna noć: odabrane i priređene priče (Tisíc a jedna noc: vybraná a upravená vyprávění, některé části přeložil Besim Korkut, zbytek z němčiny Stanislav Vinaver a Ljubinka Pavlović, Beograd 1971)
  • Kurʼan (Kurʼán, Sarajevo, 1977, 1984, 1987, 1989, 1991, 2000, 2001, 2005, 2007, 2009, 2012, 2017, Medina 1991, Tuzla 1993, Novi Pazar 2011)
  • Hiljadu i jedna noć: izbor (Tisíc a jedna noc: výbor, Sarajevo 1990)
  • Hiljadu i jedna noć: izbor (Tisíc a jedna noc: výbor, přeložili Besim Korkut a Fehim Spaho, Gornji Milanovac 2016)

Reference editovat

  1. ↑ a b TRALJIĆ, Mahmud. Istaknuti Bošnjaci. Sarajevo: El-Kalem, 1998. S. 148–152. 
  2. ↑ Spomenica šeriatske sudačke škole u Sarajevu. Sarajevo: Islamska dionička štamparija, 1937. S. 67. 
  3. ↑ NAMETAK, Alija. Sarajevski nekrologij. Sarajevo: Civitas, 2004. S. 235–239. 
  4. ↑ GROZDANIĆ, Sulejman. Prof. Besim Korkut. Prilozi za orijentalnu filologiju. 1976, čís. XXV, s. 6–8. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Besim_Korkut&oldid=22037462“