Orientální ústav v Sarajevu

Orientální ústav v Sarajevu (srbochorvatsky/bosensky Orijentalni institut u Sarajevu) je přední vědecké pracoviště v Bosně a Hercegovině, které se zabývá studiem blízkovýchodních jazyků a dějin, kultury a jazyka Bosny a Hercegoviny za osmanské vlády.

DějinyEditovat

Orientální ústav v Sarajevu byl zřízen v srpnu 1950 rozhodnutím vlády Bosny a Hercegoviny. Zprvu působil v rámci Zemského muzea v Sarajevu. Posléze bosenskohercegovský parlament roku 1967 vydal zvláštní Zákon o orientálním ústavu (roku 1977 nahrazený novějším předpisem), na jehož základě se zřizovatelem pracoviště stala Bosna a Hercegovina. Součástí institutu byl tehdy i bohatý archiv a odborná knihovna.[1]

Během války v Bosně a Hercegovině ústav utrpěl četné škody. Při srbském odstřelování Sarajeva 17. května 1992 bylo zasaženo jeho sídlo a v nastalém požáru shořelo 5263 manuskriptů, 7156 dokumentů z 16.–19. století, 116 sidžilů (kádíjských soudních knih), na 200 000 dokumentů z Vilájetského archivu a sbírka odborných knih.[2] Po skončení konfliktu péči nad ním převzala Federace Bosny a Hercegoviny a nakonec od roku 1999 Kanton Sarajevo. Od roku 1995 je institut součástí Univerzity v Sarajevu.

Do požáru institut sídlil v prostorné budově v ulici Veljka Čubrilovića (dnes Đoke Mazalića), nově působí v ulici Zmaja od Bosne 8b.

Ústav vydává časopis Prilozi za orijentalnu filologiju (Příspěvky k orientální filologii, 1950-).

ŘediteléEditovat

ReferenceEditovat

  1. LJUBOVIĆ, Amir a kol. Orijentalni institut u Sarajevu 1950.–2000. Sarajevo: Orijentalni institut u Sarajevu, 2000. S. 5 a 9–15. 
  2. http://www.ff.unsa.ba/files/14_15/nirmas/mart/obavijest_o_skupu_orijentalnog_instituta.pdf

Externí odkazyEditovat

Oficiální stránky