Otevřít hlavní menu

Znojemská Beseda

příspěvková organizace města Znojma
(přesměrováno z Beseda Znojemská)

Znojemská Beseda (dříve Beseda Znojemská) je příspěvková organizace města Znojma, založená v roce 1870 a obnovená v roce 1991, která se věnuje kulturní a společenské činnosti. Pořádá kulturní a společenské akce jako Znojemské historické vinobraní, provozuje Městské divadlo Znojmo, vydává Znojemské listy, poskytuje služby v oblasti turismu a zajišťuje propagaci města.

Znojemská Beseda
Budova Znojemské Besedy na Masarykově náměstí ve Znojmě
Budova Znojemské Besedy na Masarykově náměstí ve Znojmě
Vznik 1870
Právní forma příspěvková organizace
Sídlo Znojmo, Česko
Působnost kultura
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sídlí ve Znojmě na Masarykově náměstí. K roku 2014 je ředitelem Besedy František Koudela.[1]

HistorieEditovat

V nacionalistické atmosféře po rakousko-uherském vyrovnání se i ve Znojmě objevily spory mezi místními Němci a Čechy. V roce 1869 probíhal spor o titul královského města mezi německými liberály v čele s Johannem Fuxem, kteří přišli s návrhem, aby se město titulu vzdalo, a německými konzervativci, kteří byli podporováni Čechy, reprezentovaní Antonem Nawratilem a Karlem Wittekem. Spor skončil patem - město o titul sice nepřišlo, ale městská rada jej přestala používat. Kromě toho se v téže době musely opakovat volby do Moravského zemského sněmu, protože liberálové výsledek napadli, když nejdříve zvítězil o 1 hlas konzervativec František Podveský. V opakované volbě zvítězil Johann Fux. V roce 1870 byl navíc založen německý národnostní spolek Deutscher Bürgerverein.[2]

V únoru 1870 vznikly stanovy prvního českého spolku ve Znojmě - Besedy Znojemské, které podepsali notář Jan Vlk, knihtiskař Anton Nawratil, obchodníci Albert Ferdinand Petertill a Mořic Příborský, advokát Alexander Rzeha a správce velkostatku Jan Čáp. Cílem spolku bylo vzdělávání i zábava (divadlo, hudba, tanec, společné výlety, ...) i činnost týkající se obchodu, průmyslu a hospodářství. Ustavující schůze se konala 17. července 1870 v hostinci U zlatý studny na Horní České. Již v den založení měla Beseda 84 členů. Starostou schůze byl zvolen Jan Vlk.[2]

Hned na začátku se Beseda věnovala divadlu - první představení (Výpalní daň od Augusta von Kotzebue) sehrál její ochotnický kroužek již 17. prosince 1870. Besední divadlo si pak ve městě vydobylo vůdčí postavení, i když dramaturgie se často stávala zdrojem sporu. Vedení spolku nechtělo hrát hry s politickým podtextem, a tak dominovaly komedie.[2]

V roce 1877 byla díky Besedě založena česká knihovna, kterou v roce 1883 vedl Jaroslav Palliardi. Ta se zpočátku rozvíjela pomalu, ale v roce 1918 již měla 3 000 svazků. Po vzniku Československa byla sloučena s knihovnou místního Sokola a vznikla tak profesionální česká městská knihovna.[2]

Kromě toho pořádala Beseda řadu kulturních akcí - koncerty, oslavy, hodiny tance. V roce 1902 jednala dokonce s Českou filharmonií, ale besední sál byl pro takový koncert nedostačující a město odmítlo propůjčit nově postavené Městské divadlo. Díky Besedě vznikaly také další spolky a organizace jako Vzájemná záložna, český peněžní ústav, Řemeslnický spolek, Znojemská matice školská, Sokol.[2]

Obnovená Znojemská BesedaEditovat

Kvůli nucenému omezení činnosti během nacistické okupace a vlády komunismu musela být Znojemská Beseda po roce 1989 obnovena. K 1. červenci 1991 vznikla sloučením Městské osvětové besedy a Okresního kulturního střediska. Jejím cílem je zabezpečovat a podporovat kulturní a společenský život ve městě, věnuje se vzdělávání a turistickému ruchu. Zajišťuje činnost Městského divadla, organizuje kulturní a společenské akce (např. Znojemské historické vinobraní, Znojemský slavíček, Majáles, Přehlídka dechových hudeb, ...), spolupracuje s dalšími institucemi (muzeem, knihovnou, ...), vydává publikace a radniční noviny Znojemské listy, pořádá vzdělávací a odborné kurzy, poskytuje turistické informace, zajišťuje průvodce a provádí propagaci města.[2]

BudovaEditovat

Prvních 11 let existence sídlila Besedy v domě na Horní České 48, kde se nacházel i hostinec U zlaté studny. Vlastní sídlo získala v roce 1881 na dnešním Masarykově náměstí 22. O rok dříve budovu koupila Vzájemná záložna a stavitel Jan Unger budovu přestavěl. Nové místnosti byly slavnostně otevřeny v únoru 1882 za účasti starosty Antona Jungnickla. Součástí je divadelní sál i hostinec. Sídlila zde i Vzájemná záložna, Řemeslnický spolek a Sokol.[2]

Vzájemná záložna se musela vlastnictví domu vzdát během nacistické okupace v roce 1943. Vlastnictví jí bylo obnoveno v roce 1948, ale v roce 1952 dům připadl státu. Po roce 1989 jej získalo město. Od roku 1971 je budova nemovitou kulturní památkou.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Znojemská Beseda na stránkách města Znojma. www.znojmocity.cz [online]. [cit. 2019-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-06. 
  2. a b c d e f g h BLAHA, Jan. Znojemská Beseda 1870-2005. Znojmo: Znojemská Beseda, 2005. 32 s. 

LiteraturaEditovat

  • POLESNÝ, K. (1930). Šedesát let Besedy Znojemské 1870-1930. Znojmo: Beseda Znojemská.
  • BLAHA, J. (2005). Znojemská Beseda 1870-2005. Znojmo: Znojemská Beseda.

Externí odkazyEditovat