Johann Fux
Johann Fux (17. srpna 1834 Brno – 2. července 1882 Znojmo[1][2][3]) byl rakousko-uherský politik, v poslední třetině 19. století poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu, působil také jako městský sekretář ve Znojmě.
| Johann Fux | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1870 – 1882 | |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1866 – 1882 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana (Klub pokroku – mladoněmci) |
| Narození | 17. srpna 1834 Brno, Morava  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 2. července 1882 (ve věku 47 let) Znojmo  Rakousko-Uhersko |
| Profese | spisovatel, novinář, politik a podnikatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis editovat
Profesní dráhu začal jako sekretář na c. k. notářství ve Znojmě, později na znojemské radnici. Z 2. poloviny 50. let 19. století se dochovala jeho literární pozůstalost, především hravá poezie a texty k písním (dnes uložena ve sbírkách Jihomoravského muzea ve Znojmě.
V roce 1863 se stal redaktorem liberálního týdeníku Znaimer Wochenblatt a zasloužil se o to, že se z něj stala významná regionální tiskovina německého liberálního tábora. V roce 1868 stál u zrodu Politického spolku liberálů ve Znojmě, o šest let později se stal jeho předsedou.[3] V roce 1870 stál u zrodu znojemského Deutscher Bürgerverein (Německého občanského spolku). Vznik inicioval Johann Haase, který získal při svých cestách znalosti o fungování podobných spolků, a pro tuto myšlenku získal tehdejšího městského sekretáře Fuxe.[4] Oba pak byli v zakládací komisi spolku, Fux jako předseda, a podíleli se na tvorbě jeho stanov.[5]
V tomto období také Fux podle Karla Polesného z důvodu stáří starosty Josefa Wandrasche de facto vládl Znojmu, vedl místní německé liberály a zavedl nesnášenlivou protičeskou politiku. V roce 1869 stál za návrhem liberálů, aby se Znojmo vzdalo titulu královského města, který dokonce přijala městská rada i zastupitelstvo. Proti tomu se ale postavili konzervativci a čeští federalisté v čele s Antonem Nawratilem a Karlem Wittekem. Spor skončil patem. Rada sice prohrála, ale titul se jí podařilo vymýtit.[6]
V roce 1866 byl v doplňovacích volbách zvolen poslancem Moravského zemského sněmu za venkovské obce Znojemska, když porazil konzervativce Antona Nawratila. V dalších dvou volbách v roce 1867 porazil místního notáře Jana Vlka. V roce 1870 jej porazil František Podveský. Fux v reakci na to změnil volební obvod a kandidoval za Znojmo do městské kurie a v letech 1870 a 1871 třikrát porazil znojemského federalistu Karla Witteka. Ve volbách 1878 se mu nepostavil žádný soupeř a byl tak naposledy zvolen. Na sněmu odmítal české historické právo a zdůrazňoval své němectví a moravanství. Věnoval se také rozpočtu, školství (mj. podporoval zřízení zemské univerzity na Moravě) a stavebnictví.[3] V Moravském zemském sněmu jej nahradil Johann Haase.[5]
V roce 1870 se stal také poslancem Říšské rady. V prvních přímých volbách v roce 1873 kandidoval v kurii venkovských obcí a porazil konzervativního hraběte Ferdinanda Spiegela. V dalších volbách v roce 1879 porazil federalistu Josefa Purznera z Moravských Budějovic. V Radě byl úspěšným řečníkem. Usiloval o ochranu rakouského a znojemského průmyslu, i když se stylizoval do role obhájce venkova. Jako liberál chtěl, aby se německá kultura stala tmelem mnohonárodnostní monarchie.[3] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[7]
Ve Znojmě prý patřil mezi oblíbené politiky. Znaimer Wochenblatt ho označil jako národního muže (Volksmann). Kromě Deutscher Bürgerverein stál i u zrodu dalších spolků jako hudebního, tělocvičného nebo hasičského. Podporoval rozvoj Znojma, třeba poukazoval na hospodářský i národní význam železničního spojení Znojma s Vídní.[5]
V mládí, před zahájením politické kariéry, byl i literárně činný.
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Johanna Fuxe farnosti při kostele sv.Mikuláše ve Znojmě
- ↑ Znaimer Wochenblatt, 8. 7. 1882
- ↑ a b c d MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 205–206.
- ↑ NEDVĚDOVÁ, Veronika. Znojemští starostové 1848 – 1918 – socialní a rodinné zázemí komunálniho politika. Brno, 2007 [cit. 2013-08-13]. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Martin Markel. s. 26–27. Dostupné online.
- ↑ a b c NEDVĚDOVÁ, Veronika. Německý měšťanský spolek ve Znojmě. Brno, 2009 [cit. 2013-09-05]. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Martin Markel. Dostupné online.
- ↑ BLAHA, Jan. Znojemská Beseda 1870-2005. Znojmo: Znojemská Beseda, 2005. 32 s.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.