Berouskové

cirkusová rodina

Rod Berousků je česká cirkusová rodina původem z Vilémova, známá již po dvě století. Mezi její činnost patří komediantství, loutkářství, akrobacie, jezdectví, drezura medvědů a dalších šelem, chůze po laně, žonglování ad.

Berouskové
znak rodu
ZeměČesko
ZakladatelJosef Berousek
Rok založenípřed 1756
Současná hlavaJiří Berousek
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Cirkus Berousek
 
Cirkus Berousek: ustájení pro koně v Havlíčkově Brodě

Původ rodiny Berousků je znám až do roku 1756, kdy se rod objevil ve Vilémově u Golčova Jeníkova. Prvním známým účinkujícím členem rodu byl Josef Berousek, který v roce 1829 začal vystupovat jako komik a loutkař.

Cirkus Berousek byl založen kolem roku 1920 v Čechách čtvrtou generací Hynka Ignáce Berouska, poté jej převzal jeho syn Antonín Berousek a přejmenoval na Cirkus Central.

Po komunistickém převratu v roce 1948 byl cirkus v roce 1951 znárodněn a herci se rozptýlili do státních cirkusů a část rodiny odešla do zahraničí.[1]

Členové rodiny

editovat
  • Hynek Ignác Berousek
  • Bohumil Berousek, známý jako Bobby Berosini, je americký bavič českého původu známý především díky své dlouhotrvající show s živými orangutany. V roce 1964 emigroval z Československa do Las Vegas. V roce 1981 se objevil v komedii s Tonym Danzou a Dannym DeVitem v hlavních rolích. Po roce 1989 byl asociací na ochranu zvířat PETA obviněn z nevhodného zacházení se zvířaty. Berosini se však soudně bránil za pomluvu a narušení soukromí a v roce 1990 dal soud Berosinimu za pravdu a přiznal mu odškodné 3,1 milionu dolarů. Nejvyšší soud v Nevadě však v roce 1994 rozsudek zrušil s tím, že dříve pořízená tajná nahrávka byla přesvědčivým důkazem Berosiniho chování a také, že Berosini nemohl očekávat soukromí v přeplněném zákulisí. [3][4] Následovaly další soudní spory ohledně skrývání majetku a daňových úniků apod. [5] [6] [7]
  • Mario Berousek (* 14. října 1974 v Praze) držitel několika světových rekordů v žonglování.[8][9][10] Jeho rodiči jsou Ferdinand Berousek a Sonja rozená Berousek, známí jako duo "Fredys". Jeho manželka Andrea, rozená Janečková, je vnučkou Bohumila Berouska, zvaného Berossini. Mariovým bratrem je Robert Berousek. Děti Maria a Andrea jsou: Sharon, Vanessa, Nicole, Priscilla, Mario-Ignacio Berouskovi.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Berousek family na anglické Wikipedii.

  1. a b Historie cirkusu Berousek - Národní cirkus originál Berousek. www.berousek.cz [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  2. Přetěžké obvinění. S. 4. Lidové noviny [online]. 1948-11-26 [cit. 2022-02-07]. S. 4. Dostupné online. 
  3. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-11. 
  4. Geer, Carri. Animal rights group's requests on Berosini assets rejected. Las Vegas Review-Journal, 1998-04-30.
  5. Geer, Carri. Berosini ordered to return $2 million to United States. Las Vegas Review-Journal, 2000-02-15.
  6. Former showman and his wife ordered to pay three law firms. Las Vegas Review-Journal, 2002-03-11.
  7. Court rules that orangutan beater must pay PETA attorneys--PETA press release
  8. Most juggling catches in 30 seconds (5 clubs) [online]. [cit. 2019-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Guinness World Record Day 2010. Daily Telegraph. 2010-11-18. Dostupné online [cit. 2019-09-05]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  10. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-03. 
  11. Official Bounce Juggling World Records [online]. The Bounce Page [cit. 2012-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 18, 2013. 
  12. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-28. 
  13. a b c Archivovaná kopie. www.jugglingmagazine.it. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-09.  Archivováno 9. 11. 2016 na Wayback Machine.
  14. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-28. 
  15. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-31. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat