Otevřít hlavní menu

Benátky nad Jizerou (zámek)

zámek v okrese Mladá Boleslav

Zámek Benátky nad Jizerou je někdejší panské a šlechtické sídlo v Benátkách nad Jizerouokrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Nachází se na vyvýšeném místě nad pravým břehem Jizery. Pod zámkem se nachází rozsáhlý nově zrekonstruovaný park.[1]

Zámek Benátky nad Jizerou
Zámek Benátky nad Jizerou z ptačí perspektivy
Zámek Benátky nad Jizerou z ptačí perspektivy
Účel stavby

panské a šlechtické sídlo

Základní informace
Sloh renesance, rokoko
Architekt Filip Heger
Výstavba 1525 (přestavba staršího hradu)
Stavebník Bedřích z Donína
Současný majitel město Benátky nad Jizerou
Další majitelé Donínové, Jan z Wörthu, Schützenové, páni z Klenové a Janovic, Kinští
Poloha
Adresa Benátky nad Jizerou, ČeskoČesko Česko
Ulice Husovo náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 45499/2-1468 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V budově zámku sídlí městský úřad, společnost AVE CZ a v horním podlaží jsou umístěny expozice a depozity někdejšího městského muzea, dnes Okresního muzea Mladá Boleslav a v přízemí zámku soukromé muzeum hraček Jiřího Fialy.

Obsah

Poloha a popisEditovat

 
Zámek v Benátkách nad Jizerou
 
Věž zámeckého kostela

Benátecký zámek se nachází na výrazném ostrohu nad pravým břehem Jizery, kde tvoří z daleka patrnou dominantu. Ačkoli zámek prošel od svého založení několika architektonickými úpravami v různých stavebních slozích, působí přesto celý komplex jednotným a sladěným dojmem. Zámek je obklopen parkem, kde se nacházejí díla barokního sochařství.

Součástí zámku je také kostel Narození Panny Marie.

HistorieEditovat

Před vznikem zámkuEditovat

Původně od 13. století Benátky nad Jizerou náležely k sousednímu dražickému panství. Zřejmě kvůli nepříliš výhodné poloze původních (Starých) Benátek na levém břehu Jizery došlo kolem roku 1343 k přenesení města na protější břeh řeky a osada byla povýšena na město. Městu pak byla udělena četná privilegia a to hospodářsky vzkvétalo. V roce 1349 založil Jan V. z Dražic, synovec pražského biskupa Jana IV. z Dražic (1301–1343), na vrcholu kopce klášter cyriaků, k němuž přibyl kostel a škola. Zánik kláštera přinesla doba husitských válek, když byl v roce 1420 husity nejprve dobyt a vypálen dražický hrad, neboť tehdejší majitel Dražic, Aleš Škopek z Dubé, dosud patřil mezi stoupence katolické strany. O rok později přestoupil k podobojí, načež byl v roce 1424 hrad Dražice vypálen znovu, tentokrát katolíky. Hrad byl poté dobyt ještě v polovině 15. století, po čemž následoval postupný úpadek.

Vznik zámkuEditovat

Benátecký zámek vznikl kolem roku 1525 přestavbou staré tvrze pánů z Donína. Majitel benáteckého panství, Bedřich z Donína, nechal přestavět již nevyhovující starou dražickou tvrz na reprezentativní šlechtické sídlo a místo z Dražic, se začíná psát "na Benátkách". Z této doby také pochází nejstarší část benáteckého zámku.

Původní zámek hraběte z Donína tvoří dnešní západní křídlo. Je možné, že byl zámek postaven na zbořeništi starého cyriackého kláštera. Stavební úpravy pokračovaly až do samého konce 16. století. Při nich byly provedeny sgrafitové a další výzdoby. V letech 1599–1600 na zámku pobýval dánský hvězdář Tycho Brahe sloužící u pražského dvora císaře Rudolfa II.

 
Zámecký kostel Narození Panny Marie

Dalším majitelem zámku byl Jan z Werthu (Wörthu), za jehož držby byly provedeny další významné stavební úpravy. Bylo přistavěno nové barokní křídlo. V dobových listinách byl od té doby rozlišován "starý (renesanční) zámek" a "nový (barokní) zámek". V roce 1656 nové křídlo zámku zasáhl požár a budovu silně poničil. V téže době kolem zámku vznikla ohrazený areál hospodářských stavení, kostel.

 
Sgrafitová výzdoba nádvoří zámku

Na konci 17. století se majitelem panství stal hraběcí rod Schützenů, kteří iniciovali k zásadní opravu a přestavbu celého zámku, což vedlo prakticky k dnešní podobě zámku.

Dalšími majiteli byli zámku byli páni z Klenové a Janovic, kteří přispěli k úpravě okolí zámku a zahrad. Z této doby jsou například plastiky znázorňující Slunce a Měsíc, zápasící Héraklés a Atlas nesoucí zeměkouli, či alegorie Podzimu a Zimy, jejichž autorem je snad místní rodák sochař František Adámek. Hlavním iniciátorem úprav byl Ignác Zikmund z Klenové a Janovic (zemřel 1764). Plastiky karikující služebnictvo byly získány hrabětem z Klenové od hraběte Šporka, majitele sousedního lysolabského panství a velkého mecenáše umění. Podobně jako Špork, také Ignác Zikmund z Klenové měl svou zámeckou kapelu. Zde svou hudební dráhu začínal rodák ze Starých Benátek houslový virtuos František Benda, pozdější vynikající dvorní kapelník pruského krále Bedřicha II. Velikého a jeho bratr, významný evropský barokní skladatel, Jiří Antonín Benda.

Benátské panství se dostalo do finančních potíží proto byl syn Ignáce Zikmunda z Klenové Václav nucen je prodat pražskému arcibiskupovi Antonínu Příchovskému z Příchovic a po jeho smrti roku 1793 příbuzným, kteří, kteří nechali upravit interiér zámku v rokokovém stylu podle plánů architekta Filipa Hegera. Panství vlastnili až do roku 1816, kdy Benátky přešly jako dědictví na sestry Marii, Josefínu a Elišku ze Solopisk. S Eliškou se oženil Leopold Felix hrabě z Thun-Hohenštejna. V tomto období, v letech 1844–1848 na zámku mladý Bedřich Smetana působil jako učitel hudby. Zde také složil svou první klavírní sonátu. Po něm se jeho hraběcích žáků Smetanova pozdější manželka Kateřina Kolářová.

Na konci 19. století se majitelem zámku stala vídeňský bankovní dům Länderbank. Od té doby začal zámek pustnout. Posledním šlechtickým majitelem zámku byl rod Kinských, kteří však také o zámek příliš nedbali a některé vybavení zámku dokonce prodali v dražbě.

Po první světové válce byly šporkovské plastiky odvezeny do Lysé, a později do Nového Města nad Metují. Posledních šest sošek bylo v 50. letech restaurováno a znovu instalováno v areálu zámku.

V roce 1920 se majitelem zámku stalo město, které jej od Kinských odkoupilo a pustilo se do oprav a po roce 1937 se budovy staly sídlem městské správy.

Po úpravách druhého patra zámku bylo roku 1955 zřízeno městské muzeum, kde jsou vystaveny exponáty z dějin Benátecka, či pamětní síně Tychona Braha, hudebníků bratří Františka a Jiřího Antonína Bendových a Bedřicha Smetany.

Další zásadnější opravy zámku se uskutečnily v 80. a 90. letech, kdy mimo oprav havarijního stavu zdiva, statiky celého zámku a dřevomorkou napadených stropů byla zrestaurována i sgrafitová výzdoba a zásadně upraven dvůr mezi zámeckými křídly.

SoučasnostEditovat

V současné době v zámku sídlí městský úřad Benátek, dále kancelář společnosti AVE CZ a v horním podlaží jsou umístěny expozice a depozity někdejšího městského Muzea Benátky, dnes Okresního muzea Mladá Boleslav s expozicemi Pánů z Dražic, Tychona Brahe, Jana z Werthu a Keltů. V přízemí zámku soukromé muzeum hraček Jiřího Fialy.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SOLAR, Martin. V Benátkách nad Jizerou se otevřel upravený podzámecký park. Vzniklo zde arboretum i minizoo. nasregion.cz. 2018-06-16. Dostupné online [cit. 2018-07-30]. (česky) 

Externí odkazyEditovat