Otevřít hlavní menu

Bednění (forma)

dočasná nebo trvalá pomocná konstrukce vytvářející formu pro uložení a zhutnění čerstvého betonu
Další významy jsou uvedeny na stránce Bednění.

Bednění (německy: die Schalung, odtud slangové šalování, šalunk; anglickyː formwork ) je dočasná nebo trvalá pomocná konstrukce vytvářející formu pro uložení a zhutnění čerstvého betonu při výrobě betonových a železobetonových konstrukcí a prvků, nebo pro uložení a zhutnění hlíny při budování zdí hliněných staveb. Forma se skládá z bednicího pláště, vnitřních a vnějších výztuh a její poloha je zabezpečována opěrným a podpěrným systémem.

Každá bednicí forma musí splňovat základní požadavky

  • Provedení v tolerancích požadovaných projektantem stavby. Forma musí udržet předepsaný tvar pod tlakem čerstvého betonu
  • Nesmí být poškozena vlivem povětrnosti před betonáží, vlhkostí čerstvého betonu, vodou při ošetřování betonu ani jeho vysycháním.
  • Plášť bednění musí být dostatečně těsný, aby se jemné části čerstvého betonu při jeho zpracovávání nevyplavovaly mimo formu.
  • Povrch hotového betonového prvku musí mít požadovanou (stejnou) strukturu.
  • Bednění musí zaručovat bezpečnost pracovníků, kteří se na vytváření železobetonové konstrukce postupně podílejí.

Každé bednění je nutné posoudit vzhledem k celkovým nákladům na zhotovovanou železobetonovou konstrukci a k času potřebnému k jejímu vybudování. Podle těchto požadavků se volí materiál na zhotovení bednění.

Možnost opakovaného použití materiálů, ze kterých se skládá forma, zásadně rozděluje bednění na tři skupiny

Ztracené (zabudované) bedněníEditovat

 
Ztracené bednění z tenkých železobetonových panelů

Ztracené bedněníEditovat

Související informace naleznete také v článku Ztracené bednění.

Nepočítá se s jeho demontáží. Například na místech, kam se po zabetonování už nedostaneme. Vytváří tvar konstrukce, je natrvalo její součástí. Může být nenosné nebo spolupůsobící s konstrukcí.

Samonosné bedněníEditovat

Jedná se o pletivo s malými oky, (tzv. B systém), připevněné na výztuž, která přenese zatížení od čerstvého betonu a od zařízení potřebného k provedení betonáže.

Odstraňované jednorázové bedněníEditovat

Související informace naleznete také v článku Papírové bednění.

Forma se po ztvrdnutí betonu odbedňuje. Při odbedňování je nevratně poškozena a nelze ji znovu použít. Typickým představitelem je papírové bednění sloupů kruhového půdorysu. Jednorázové odstraňované bednění se proto vyrábí z laciných materiálů (recyklovaný papír, recyklované plasty, laciná překližka)

Opakovaně užité bedněníEditovat

Tradiční bedněníEditovat

 
Jednoduché tesařské bednění základového pasu
 
Bednění stěny sestavené ze systémového rámového bednění
Související informace naleznete také v článku Tesařské bednění.

Při klasickém provedení tesařem je bednění zhotoveno z prken, překližky a dřevěných hranolů. Tento způsob je pracný, ale maximálně variabilní, tvarové možnosti jsou téměř neomezené. Nejčastěji se jedná o individuální použití. Do hotového bednění uloží železář ocelovou výztuž (armaturu) a betonář vyplní bednění betonem. Po zatvrdnutí betonu se bednění odstraní (prvek se odbední).

Používají se coulová prkna tloušťky 25 mm, vodovzdorné překližky a dřevěné hranoly 100×100 mm, případně 120x120 mm. Tento materiál je postupně rozřezán, použitý je navíc také znečistěn ztvrdlým betonem a před dalším užitím se musí pracně očišťovat, případně jej nelze dále použít. Je tak postupně spotřebován a proto patří mezi spotřební materiál na staveništi.

Systémové bedněníEditovat

Související informace naleznete také v článku Systémové bednění.

Současný typ bednění nahrazuje tradiční. Dodávají je různé firmy např. DOKA, PERI, ULMA, NOE, MEVA. Každý výrobce používá poněkud odlišné prvky systému a materiály. Nejčastěji se jedná o ocel, překližku, přesné dřevěné výrobky a pomalu se začínají prosazovat také plastové materiály.

Výhody systémového bednění

Rychlá a snadná montáž a demontáž – obsahuje velké díly a má spojovací systém
Mnohonásobné opakované použití

Nevýhody systémového bednění

Nutný montážní plán bednění
Poměrně vysoká pořizovací cena

Speciální bedněníEditovat

Posuvné bednění

Bednění se posouvá za využití hydrauliky po svislých tyčích. Obsahuje plošinu pro betonáře a železáře. Využívá se u vertikálních konstrukcí s uzavřeným průřezem.

Nafukovací bednění

Vyrábí se z pryže nebo PVC, vyztužené syntetickou tkaninou.

Bednění pro tunelové profily


 
Bednění připravené pro vyzdívání kleneb (Utrecht, Nizozemí 1919)

Skruže a ramenátyEditovat

Pro klenutí se zhotovují dřevěné oblouky potřebných poloměrů, kterým se říká ramenáty. Široké jsou podle tloušťky zdi. Tesař -profesionál- vždy na zhotovený ramenát napíše jeho poloměr. Bude ho potřebovat zedník, aby si v tom výchozím středovém bodě upevnil šňůru, napnul ji a podle ní kladl cihly klenby do správného sklonu do středu. Výškové ustavení ramenátu se dělá tak, že se podkládá dřevěnými klíny. Ty je možno pak vyklepnout a ramenát poklesne – tím se pak snadno vyjme. Ramenáty se používají při stavbě klenutých vinných sklepů,[1][2] při výstavbě kleneb v průchozích koridorech. Mají různý tvar, buď jednoduchou šablonu pro šalování typických kleneb, nebo složitější konstrukce ramenátů pro stavbu křížových kleneb.[3]

 
Dešťoměr (Regenfänger)
Modulární struktura / Eberhard Bosslet
2001 Remagen SRN

Bednění v současném uměníEditovat

Profesor Vysoké školy výtvarného umění v Drážďanech (německy: Hochschule für Bildende Künste Dresden) Eberhard Bosslet používá od roku 1985 pro své skulptury a instalace prvky systémového bednění. Na svých výstavách v Německu i v zahraničí z nich vytvořil řadu objektů nazvaných "Podpůrná opatření" (německy: Unterstützende Maßnahmen), které nově uspořádávají výstavní prostor a vyvolávají pocity destabilizace konstrukcí budovy.

Také jeho "modulární struktury" jsou volně stojící objekty vybudované pomocí prvků systémového bednění.

Rozlišení použitého bednění dle charakteru stavebEditovat

Svislé bedněníEditovat

Vhodné zejména pro bednění stěn. Dle potřeb a tvaru stavby se může dále dělit na stěnové rámové, stěnové prvkové a stěnové kruhové.

Pilířové a sloupové bedněníEditovat

Vhodné pro realizaci stěn a sloupů všech tvarů.

Vodorovné bedněníEditovat

Vytvořené pro realizaci stropních desek a jiných vodorovných stavebních prvků.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.ekovinice.com/index.php?option=com_phocagallery&view=category&id=1:stavbavinnehosklepa&Itemid=15 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine Fotogalerie ze staveb vinných sklepů
  2. http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/nadprazi-stavebnich-otvoru Nadpraží stavebních otvorů
  3. http://ceskaplacka.wordpress.com/slovnicek-2/s/salovani/ Šalování

LiteraturaEditovat

  • LADRA J. a kol.: Technologie staveb 11 – Realizace železobetonové monolitické konstrukce budov, skripta ČVUT Praha, Praha 2002, ISBN 80-01-02487-3
  • LADRA Josef: Bednění betonových a železobetonových konstrukcí, učební pomůcka VUT Brno, dostupné [1]

Související článkyEditovat