Balerna
Balerna (zastarale německy Balern) je obec na jihu Švýcarska v kantonu Ticino, blízko hranic s Itálií. Žijí zde přibližně 3 000 obyvatel. Nachází se v nejjižnější části Švýcarska, nedaleko italského města Como.
| Balerna | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°50′46″ s. š., 9°0′14″ v. d. |
| Nadmořská výška | 306 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Ticino |
| Okres | Mendrisio |
  Balerna Balerna, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 2,53 km² |
| Počet obyvatel | 3 240 (31.12.2020) |
| Hustota zalidnění | 1 280,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 6828 |
| Označení vozidel | TI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie editovat
Balerna se nachází mezi městy Mendrisio a Chiasso. Sousedními obcemi Balerny jsou Chiasso, Morbio Inferiore, Castel San Pietro, Coldrerio a Novazzano.
Historické centrum obce je poněkud vyvýšené na kopci. Nejníže položené oblasti obce na jihu jsou v nadmořské výšce 235 m, nejvýše položené na svazích směrem ke Castel San Pietro na severu v nadmořské výšce kolem 346 m. Na východě leží soutěska Breggia, na jihu planina Faloppia východně od Chiassa. V nízkých oblastech předměstí Chiassa se usadilo mnoho průmyslových podniků a podniků poskytujících služby.
Na jihu protíná území obce dálnice A2 a Gotthardská dráha. Středem obce prochází hlavní silnice č. 2. Na obecním katastru se částečně nachází seřaďovací a nákladové nádraží Chiasso.
Historie editovat
V roce 865 vytvořila vesnice spolu se sousedním hradem Castel San Pietro koncil. Ve 12. století vlastnili práva v Balerně církevní desátníci (decimani) a klášter Sant'Abbondio v Comu. Obec, poprvé zmiňovaná v roce 1115 jako Barerna, se skládá z místních částí Caslaccio, Mercole, Sant'Antonio, Bisio, Pontegana a Passeggiata.[1] Ve 13. století byla Balerna nejprve závislá na městě Como (Quartier Porta Sala) a později na biskupovi. Spolu s městem Como se Balerna dostala v roce 1335 pod vládu milánských Viscontiů, které vystřídal Franchino Rusca.
Po Milánských následovali v roce 1512 konfederáti, kteří ji spojili s Mendrisiem v jeden správní celek, v němž si Balerna udržela svá opakovaně potvrzená privilegia. Až do roku 1573 byl v Balerně soudní dvůr, k němuž Balerna delegovala dva plebány a Mendrisio dva regenty. V roce 1798 měla být Balerna připojena k Cisalpinské republice, ale v referendu se Balerna vyslovila pro setrvání ve Švýcarsku. Dekretem z Aarau z 30. května 1798 byla Balerna spolu s Mendrisiem připojena k Helvétské republice.[1]
Obyvatelstvo editovat
| Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1652 | 1696 | 1723 | 1801 | 1850 | 1900 | 1950 | 1970 | 1990 | 2000 | 2010 | 2012 | 2014 | 2017 | |
| Počet obyvatel | 341 | 367 | 422 | 518 | 889 | 1612 | 2625 | 3885 | 3418 | 3415 | 3349 | 3303 | 3396 | 3345 | |
Obec se nachází v jižní části kantonu Ticino, která je jednou z italsky mluvících oblastí Švýcarska. Převážná většina obyvatel obce tak hovoří italsky.
Hospodářství a doprava editovat
Obec leží v blízkosti hranicí s Itálií, tranzitní a celní doprava má proto velký význam.
Vyspělost obce výrazně zvýšilo dokončení Gotthardské dráhy v roce 1882.[2] Rozšiřování pohraniční stanice Chiasso vedlo k tomu, že železnice zakoupila a zastavěla i některé pozemky na území Balerny a nabídla tak místním obyvatelům pracovní místa. I v současnosti ve stanici zastavují mezinárodní vlaky kategorie EuroCity, spojující Curych a Milán.
Menší část obyvatel pracuje v místním průmyslu, například na výrobu kávy. Dalším významným zaměstnavatelem je společnost Valcambi SA. Jde o mezinárodně působící švýcarskou rafinerii, rafinující zlato, stříbro, platinu a palladium a vyrábějící různé slitky, mince a medaile, jakož i polotovary pro šperkařský a hodinářský průmysl.[3]
Osobnosti editovat
- Gilberto Agustoni (1922–2017), švýcarský kněz a kardinál, pocházel z Balerny[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Balerna na německé Wikipedii.
- ↑ a b c BIANCHI, Stefania. Balerna [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-09-08 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ VON RÖLL, Victor. Enzyklopädie des Eisenbahnwesens. Berlín / Vídeň: Urban & Schwarzenberg, 1914. Dostupné online. Kapitola Gotthardbahn, s. 354–361. (německy)
- ↑ Valcambi SA [online]. [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ FINK, Urban. Agustoni, Gilberto [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2017-03-24 [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Balerna na Wikimedia Commons - (italsky) [1] – oficiální stránky
